Soukromá ložnice

[Vishous]

Ale no tak kotě, nekaž zábavu +zamručí a zasune jí uvolněné prameny za ucho, protože ho to lechtá na břichu.+ Ne ne, viděl jsem Rebeccu, protože ty jsi Rebecca a ona je ty, tak to je. +Zkonstatuje a její dech se otře o jeho rty.+ Neprovokuj +oči se mu zalesknou, a cítí se hrozně provinile, když návrh šílené půlky B. spustí nečekanou chemickou reakci, rovnou v jeho klíně. Bylo by to tak uvolňující poddat se tomu, nechat se zlákat na cestu, kterou už dávno schválně zapomněl. Ztratit se v tunelu bolesti se záblesky chtíče a rozkoše.... Stvořitelko pomoz. Chloupky na zátylku se mu vzrušením postaví... Jemně, ale přitom ocelově jí sevře zápěstí a během mrknutí oka ji otočí tak, že ji má pod sebou, ruce jí zvedne nad hlavu a klínem se tiskne k jejímu a tím ji špendlí k posteli...+ Nezahrávej si.... +zavrčí jí do obličeje z milimetrový vzdálenosti.+ Na to nemáš zatím dost síly +zamračí se na ni.+ Nejdřív vás dáme dohromady a teprve potom můžem pokračovat. Uvolní si jednu ruku a velkou dlaní ji pohladí po čelisti, prsty přejede po bradě, až sklouzne na krk, kde ji docela stiskne, ne tak aby ji udusil, ale rozhodně to není jenom tak.+ Teď mi vrátíš Beccy a my dva si spolu zahrajeme až bude v pořádku. +Zní to jako slib, a s těmi slovy ji divoce, majetnicky začne líbat a v dá do toho všechnu svou touhu, kterou v něm creepy B probudila. Je mu z toho na nic, je to jakoby Leelan podváděl, ale nemůže si pomoct. Jen doufá, že se mu brzo vrátí. Nevěří si, že by vydržel odmítnout ještě jednou+

[Rebecca Altamirano]

Tu já nikdy nekazím. +zamrká řasama a tiše se zasměje+ Možná máš pravdu. Ale se mnou je mnohem, mnohem větší zábava. +zavrní svůdně a když ji najednou chytí ruce a uvězní ji pod sebou, zavrtí se pod ním a oči se jí třpytí jako leštěný obsidián+ Ale já vždycky provokuju. A zahrávám si. +vydechne a otře se svými rty o jeho+ Vím, že to chceš, potřebuješ to…+šeptá mu do rtů a dívá se mu upřeně do očí+ Já mám vždycky dost síly. Na cokoliv…+vysloví pomalu poslední slovo a když ji začne tak divoce líbat, vzepne se proti němu, líbá ho stejně divoce, dravě až bolestivě a pak ho kousne do rtu, až mu začne téct krev. A když jí pak jeho chuť ulpí na jazyku, prudce otevře oči a ty se náhle zabarví zlatem. A jak ta temnota z jejích očí mizí, ozve se Její nespokojené zavrčení. Zasténá mu do rtů, zčásti vzrušením a zčásti bolestí, protože se svým návratem k velícímu můstku se vrátila i citlivost jejích zranění. Je jí to ale v podstatě jedno, protože v jednom má Ona pravdu – obě se v bolesti vyžívají a za správných podmínek dokážou i tu hodně intenzivní obrátit v rozkoš.+ Ano...+vydechne mu do rtů už svým vlastním hlasem a zvedne boky proti němu+

[Vishous]

+Hrdelně jí zasténá do rtů, při kousanci a ještě víc proti ní vyjde pánví, špičkou žaludu se dotýká vlhkého a horkého místa ve kterém chce být, ale bojuje sám se sebou. Najednou uslyší uplně jinej zvuk, tak se koukne dolů a....+ právě včas Leelan +plynulým zhoupnutím boků do ní pronikne, není to nijak něžný, spíš naopak. Tvrdě si bere to, co chce, ale vůbec mu to nepomáhá dosáhnout uvolnění, Ona totiž měla pravdu. Potřebuje to. Potřebuje. Ustane v pohybu uplně nečekaně a vyklouzne z ní ven.+ Sakra! +zapadne do koupelny ještě dřív, než se B zmůže na nějaké slovo. Praští několikrát tvrdě do kamenný zdi, až mu klouby na prstech zapraskají a jsou sedřený do krve. Během pár vteřin v něm šílená půlka jeho Beccy zas zapálila to, v co doufal, že úspěšně uhasil.+

[Rebecca Altamirano]

+zasténá a zvedne se proti němu, nohy mu obtočí kolem boků a přitáhne ho ještě víc k sobě, do sebe. V tuhle chvíli je jí jedno, že si tak docela nepamatuje, jak tak rychle dospěli do téhle fáze, to hodlá řešit později. Užívá si ten pocit, jak ji naplňuje, ovšem jen do chvíle, než náhle přestane a pak zmizí v koupelně. Chvíli zůstane ležet, tělo rozechvělé a brnící touhou a snaží se zjistit, co to do háje mělo být. Tuší, že to opět souvisí s Ní, ale co udělala si nepamatuje+ Tohle je ale kurevsky v háji…+zhodnotí to tiše a pomalu vstane. Když se pak podívá na postel a vidí tu spoustu krve, uvědomí si jak ji lechtají na zádech pramínky vytékající z jejich zranění. Pak ale uslyší z koupelny tlumené rány a veškerou svou pozornost obrátí tam. Dojde ke dveřím, potichu otevře a vejde dovnitř.+ V…? Co se stalo? +osloví ho tiše a blíží se k němu; ani si neuvědomuje, že je nahá a po těle jí stékají kapky krve, jako dekadentní verze kapiček vody.+ Udělala jsem…něco? +zeptá se sotva slyšitelně a ani neví, jestli to chce opravdu slyšet+

[Vishous]

+otočí se od zdi, a podívá se na Beccy, která sotva stojí a kapky krve z ní s tichým Plesk Plesk dopadají na kamennou dlažbu. Vidí ten její trochu vyděšený pohled a je mu ze sebe ještě hůř.+ Ne Leelan, neudělala jsi nic špatného +hlas má jistej ale trochu hlubokej, jako se zastřenou emocí, co se pečlivě snaží ukrýt. Přejde k ní, klekne si na kolena a tvář položí na hladké bříško.+ jde o to že....+jsem úchyl, co potřebuje nakládačku a zvrhlej sex a Ona ti ví. Že potřebuju abys mě potrestala za neschopnost tě ochránit......+ že nejen tvoje dark side se probudila k životu + Zvedne k ní ty svoje diamantový oči, ve kterých může B vidět všechno to, co není schopný říct slovy.+

[Rebecca Altamirano]

+má sice pocit, že určitě kecá, ale nechce do toho rýpat. Zajede mu prsty do vlasů, když ji obejme, jemně se těmi hebkými, černými prameny probírá a tiše čeká, až promluví. Když se jí pak zadívá do očí, pochopí hned co tím myslí a dá se říct, že se jí uleví. Skloní se k němu a zlehka přejede svými rty přes jeho+ A v čem je problém...? +vydechne a zavře oči+ ...tu svoji zase dostanu pod kontrolu. +slíbí pevně, jak jemu, tak hlavně sama sobě+ A tvoje mi ani v nejmenším nevadí. +znovu otevře oči planoucí tím zlatým ohněm a zadívá se do jeho diamantoých+ Naopak...+zašeptá a slabě se pousměje+

[Vishous]

+v očích se mu odrazí překvapení.+ ve mě je problém. V tom že jsem Ji chtěl. +hrdej za to na sebe není.+ nechci ti ubližovat a ani s tebou zacházet jak s nimi +myslí tím ty ženy v minulosti+. Jsem pokaženej, ne, zkaženej +podívá se zase na zem, jakoby si ani pohled na ni nezasloužil.+ to co ti udělali +hlas má zhrublej.+ můžu za to já, měl bych nést tvou bolest za tebe. U Stvořitelky.... +prohrábne si vlasy,+ Prosím +vydechne jí horce do kůže na podbřišku+

[Rebecca Altamirano]

To ale není problém. +zavrtí hlavou+ Protože ať se mi to líbí nebo ne, Ona je mojí částí. Vždycky byla. Jen jsem ji málokdy pustila ven. +přizná s hořkým úsměvem+ Ale ano, chceš. +opáčí náhle mnohem tvrdším a důraznějším tónem a sevře v pěsti hrst jeho vlasů pevněji+ Copak to nechápeš? Jsme pro sebe jako stvořený. +tahem mu zakloní hlavu+ Nebo si snad myslíš, že jsem nějaká křehká, vanilková květinka? +zasměje se a zní to skoro jako Ona, přestože teď u kormidla evidentně není. Nebo minimálně ne úplně+ Jestli za to někdo může, tak já. Udělala jsem neodpustitelnou, začátečnickou chybu, nedávala jsem pozor. +přizná i když na to není hrdá ani trochu.+ Ano? O co mě prosíš? +zasyčí skrz zuby a škubne mu vlasy tentokrát už bolestivě, tvář jen pár cenitmetrů od jeho, výraz v očích úplně jiný než před pár minutami, kdy vešla do koupelny; teď má situaci pevně pod kontrolou a očividně si to užívá+

[Vishous]

Sakra Beccy, nechápeš.... +prudce zakloní hlavu a dívá se do jejích zlatem zalitých očí.... No očividně chápe.+ Ne, to teda nejsi +hlasitě polkne a ohryzek mu poskočí, tělo maá najednou napnuté jak pružinu, celou váhu nechává držet Beccy, je prohnutej, až je to nepříjemně příjemný..+ Potrestej mě +ve těch dvou slovech je toho slyšet tolik... touha, prosba, strach, chtíč, uvolnění, deprivace... ale když se jí dívá do očí vidí v nich, že ona je pro něj opravdu jak stvořená. Každou jeho divnou stránku přijme a bude schopná ji uspokojit, nebo akceptovat. Může mu dopřát to co potřebuje, a on naoplátku jí.+ B. tvrdě.... +slova se rozlehnou tichem koupelny, sklouznou po kachličkách a v ozvěně se k nim vrátí a vsákne se jim do kůže.+

[Rebecca Altamirano]

Dobře. Jsem ráda, že jsme se konečně dohodli. +zavrní těsně u jeho rtů, ale už se ho nedotkne.+ To nejspíš udělám…+pokračuje tím odměřeným, poněkud chladným hlasem, na rtech arogantní úsměv. Oči jí trochu potemní, ale u velení zůstává Becca, přestože se Ona očividně přidala. Uvolní sevření v jeho vlasech a pomalu ho obejde; zašeptá pár tichých slov a v ruce se jí objeví dýka, zlehka přejede plochou chladné čepele z jedné strany jeho širokých ramen na druhou, skloní se a krátce přitiskne rty na tmavofialovou podlitinu od řetězu. Vrátí se dopředu a dýku v její ruce vystřídají kožené důtky, s uzlíky v pravidelných rozestupech po celé délce. Rukojetí mu zvedne bradu a zadívá se mu do očí+ Zakloň se dozadu, můžeš se opřít o ruce. +poručí stroze, hlas kontrolovaný, ale lehce zastřený vzrušením; když poslechne, je trochu prohnutý do oblouku, zcela vystavený na odiv+ Dokud ti neřeknu, nedotkneš se mě. +sjede rukojetí středem trupu až na břicho, pak ji otočí a tenkými koženými důtkami ho polechtá v klíně, jako dráždivá předvěst toho, co má v plánu.+ Zavři oči…+vydechne a znovu nechá důtky sklouznout přes hruď a břicho. Pak ho několik vteřin pozoruje, nechává ho napjatého čekat na to, co přijde, o čem ví, že přijde, ale neví kdy. Několikrát udeří důtkami o okraj vany a pak bez varování švihne přes hrudník, uzlíky se ostře a štiplavě zakousnou do kůže, i do míst kde má hojící se podlitiny z noci. Vnímá každé zachvění jeho mohutného těla, užívá si tu moc, kterou má, ale dokonale se ovládá. I Ona je spokojená, dostala to, co chtěla, i když ne přesně tak, jak chtěla. Ale to počká…rty jí zvlní úsměv, který je vysloveně Její a další švihnutí je podstatně níž, než to předchozí; kožené řemínky se zakousnou u kořene jeho mohutnějícího penisu, míří pečlivě, aby se pokaždé dotkly větší části hedvábné kůže erekce. Přistoupí k němu a obtočí kolem něj prsty, sevře ho pevně, tvrdě a v kontrastu k bolestivosti jejího stisku mu vtiskne na vlhkou špičku polibek, jazykem zakrouží kolem a jemně po něm přejede zuby.+ Nesmíš se udělat. +zavrčí do hladké kůže podbřišku těsně před tím, než ho obklopí vlhká horkost jejích úst. Saje ho a dráždí až těsně na hranici, kdy cítí, jak sebou škube, svaly na břiše tvrdé jako ocel a pak ho pustí. Důtkami pohladí tu mocnou erekci a rty jí zvlní spokojený úsměv.+ Narovnej se. +protáhne a horce mu dýchne do ucha. Postaví se za něj, prsty mu sklouzne po páteři a vzápětí ten jemný dotek vystřídá ostrá bolest, jak se mu do kůže znovu zakousnou kožené řemínky. Pokračuje, dokud se neobjeví první drobné kapky krve, pak důtky odloží, opře se zadečkem o okraj vany a roztáhne nohy.+ Podívej se na mě. +přikáže a když poslechne, zvedne koutek v náznaku úsměvu+ Smíš mi to udělat pusou. +zakrouží provokativně boky a přestože je vidět, jak je vzrušená, hlas má stále ten trochu chladný, rozkazovací tón.+