od Enzo » 22 říj 2016 09:31
Jaké nebezpečí mi při tom sledování hrozilo jsem si uvědomil, až když jsem to viděl na vlastní oči +přizná upřímně+ Že bych na toho tvého vlkodlaka zapůsobil svým šarmem? +ušklíbne se tím svým ironickým smyslem pro humor, možná aby vyloudil úsměv na její tváři, ale když se to mine účinkem, zvážní a prozradí jí tedy, jak je možné, že to přežil+ Včera večer... věděl jsem, že kráčím do pasti. A možná i na smrt. Celou dobu jsem věděl, že mě chceš zabít. Přišel jsem neozbrojený, abych ti neublížil, když by mi hrozilo od tebe nebezpečí +tak trochu čeká, že se na něj po těchto slovech Aiša zuřivě vrhne, ale ví, že se jí bránit nebude. Pokud od ní nějaké rány schytá, zaslouží si je+ Nikdy předtím jsem tvoji přeměnu neviděl, neodvážil jsem se k tobě tak blízko. Ale při těch sledováních jsem vypozoroval, že po každé přeměně jsi hrůzným zavytím dala vědět, že jsi tady a jako odpověď se hluboko v lesích ozvalo vytí vlčí smečky, jakoby tě k sobě svolávali. Přečetl jsem si, že vlkodlak jde za hlasem svého rodu a spoléhal jsem na to. Vím, podstoupil jsem obrovské riziko, protože kdyby to nevyšlo, tak... +nedopoví, jak se mu stáhne hrdlo+ Měl jsem štěstí. Vytí vlků tě ode mě odlákalo. Instinktivně jsi poslechla volání své smečky a přestala ses o mně zajímat. Ještě dlouho poté, co jsi zmizela, jsem tam stál hrůzou vrostlý do země, než jsem přinutil své nohy běžet do bezpečí této pevnosti +to, že to tenkrát nebyla ona, ho silně rozruší+ Takže se tady někde potuluje ještě jeden vlkodlak? +s úlevou se vymaní z jejího kouzla jako ze svěrací kazajky, ale její výzvu, aby odešel, ignoruje. Místo toho k ní pomalu zezadu přistoupí a chvíli mlčí, hledajíc vhodná slova+ Aišo... +váhavě položí ruku na její nahé rameno+ Mrzí mě, co tě potkalo... vážně +konejšivě sklouzne dlaní po její paži+ Nejsi zrůda. Jsi ta nejstatečnější žena, jakou jsem kdy poznal +řekne potichu a od něj je to vážně úctyhodná poklona+
My name is Enzo. I am an Assassin.