od Dean » 07 zář 2016 20:26
+vejde do dveří hned za Payne, a protože je o kus vyšší než ona, vidí jí přes vršek hlavy celou scénu jak na dlani. Bože. To vypadají všichni Vishousovi kámoši jako že s mateřským mlíkem cucali taky proteinový shaky? napadne ho matně, ale je to jen záblesk. Pak se Rhageovi dostaví další vlna nevolnosti. Všude je krev a ten humus... ale to je taky krev, dojde mu.Jenže čí? Všichni vypadají děsně, ale upírka teda zdaleka nejhůř. Není... určitě není po ní, to by do ní zrzka tak necedila žílu, usoudí. Fuj, poznamená si pro sebe, a je to reakce tak nějak na všechno, včetně Rhageovy melodický sonáty pro žaludek a kýbl. Pohledem proskenuje V. obličej, aby věděl, na co se připravit; vypadá v prdeli, hodně v prdeli, ale ne zlomeně. Upírka má ještě šanci to přežít, usoudí z toho, a samotnýho ho překvapí bodnutí úlevy, kterou pocítí. Přijít o rodiče pro něj bylo krušný, ale vidět to na vlastní oči, bejt u toho, to si absolutně nedovede představit a Payne by to nikdy v životě nepřál. Palcem pohladí Payne po hřbetu ruky a trochu se na ni usměje, vypadá to bledě, ale bude to dobrý, určitě... a pak se upírka pohne. První asi vteřinu to vnímá jako dobrý znamení... zhruba než se zahryzne. Zvuk prokousnutý kůže následuje mlasknutí, zvuk sání, kterej mu přejede po kůži jak dotek smrtky, až se podvědomě otřese, tichý zavrčení, který rozhodně nezní lidsky; ale nejhorší jsou ty její oči, prokrista. Vidí je jen zdálky, ale přesto si je jistej, že na ně nezapomene. Všechny svaly v těle mu ztuhnou, a jediná reakce, kterou ze sebe dokáže v tu chvíli vykřesat, je půl krok dopředu, kterým dostane Payne aspoň trochu za sebe. Monstrum, projede mu hlavou, a ta myšlenka ho na chvíli totálně paralyzuje. To co se tam krmí na Syrianě má do lidskosti daleko asi zhruba tak jako on do Van Damma. Pak ucítí dotek teplý srsti na prstech, když se kolem něj protáhne vlk, a to ho trochu probere. Ruka mu sama od sebe sjede k boku, kde má zbraň, doprdele, nemá nabito stříbrnýma, prostě si myslel, že tohle už mají za sebou. To by se Jadeovi nestalo, napadne ho vztekle, ale tak co, i normální kulka upíra trochu zpomalí, aspoň čirým zákonem fyziky a nárazu. A krom toho má na sobě jeden nebo dva stříbrný nože. Prolítne mu to hlavou asi tak během vteřiny a půl, která totálně rozloží veškerej charakterovej posun, kterej v týhle oblasti v posledních měsících prodělal. Jeho prsty okolo Payniných jsou totálně studený, do hajzlu, Payne... nemůže ji střelit před Payninýma očima, to prostě nemůže. Dojde mu to přesně v tu chvíli, když se Beccy krvavý rty odlepí od zdroje a on si uvědomí, že posledních pár vteřin nedýchal. Jenže pak se to začne smát. Ježiši. Totálně jí přeskočilo, proletí mu hlavou. Ne že by upírčině charakteru dvakrát fandil i předtím, ale tohle...+ Pojď. +vydechne tiše směrem k Payne+ Je naživu, vidíš. Počkáme vedle. +vymáčkne ze sebe chraplavě, protože v krku má tak sucho, jako už dlouho ne. Zatahá ji za ruku směrem ke dveřím, vedle bude nejspíš kuchyně. Potřebuje v klidu myslet, a to tady fakt nedokáže+