Pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

Dobře, dobře, ty jsi znalec. +usměje se na něj+ Mno... už asi... +koukne na něj a pak se koukne na tu polívku+ Co je tady ten kousek? +ukáže na něco v polívce+ Vypadá to jako houba.

[Maltezius]

+ještě jí přinese na stolek ten čaj, aby nemusela vstávat, ale pak se zarazí+ Houba? +podiví se, pač ta tam rozhodně nemá co dělat, opře se rukou o postel a nakloní se k ní a nad talíř, aby si to pořádně prohlídnul+

[Wenai Lafayette]

No. +přikývne a sleduje ho, jak se k ní naklání a jak je úplně blízko, přejede mu rty něžně po tváři a zůstane tak úplně blízko u něj a sleduje ho+

[Maltezius]

+ucítí její hebký rty na tváři a dost ho to překvapí, ale ani by ho nenapadlo uhnout. Jak je u ní blízko, překvapeně se na ni podívá, natočí hlavu a tím mu její rty sjedou ke koutku úst, a on něžně přitiskne ty svoje na její, v náhlým návalu odvahy+

[Wenai Lafayette]

+ona neuhne ani náhodou, jenom mu klouže rty po kůži, než koukne na jeho rty a pak ho políbí, oplatí jeho polibek, zvedne dlaň a pohladí ho po krku a líbá ho dál+

[Maltezius]

+po chvilce, která mu připadá jako věčnost, zlehka pootevře rty a špičkou jazyka pohladí ty její, vklouzne mezi ně a líbá ji a připadá mu to tak trochu jako z nějakýho snu+

[Wenai Lafayette]

+přitáhne si ho trochu tak k sobě, jak ho líbá, protože jí to přijde vážně strašně moc pěkný a pak se od něj na chviličku odlepí, dá ten podnos o kus dál a přitáhne si Maltezia k sobě a zase ho začne líbat, tak něžně a krásně+

[Maltezius]

+úplně se v tom ztrácí a když se odtáhne, zavře oči a už už čeká facku. Když ale nepřijde, rychle se vzpamatuje, odloží podnos na stoleček a skloní se k ní zpátky, líbá ji hluboce a něžně, se všema potlačovanýma rokama, kdy chtěl+

[Wenai Lafayette]

+líbá ho a hladí ho po tvářích a ve vlasech a je jí moc pěkně a tak si víc lehne a přitáhne si ho k sobě na postel a přitulí se k němu+

[Maltezius]

+trochu ostýchavě si přilehne k ní na peřinu a nesměle ji pohladí ve vlasech, neví jestli smí, ale přijde mu to moc krásný, a dotýká se jí něžně a jemně jako kdyby byla ze skla+