Pokoj vlevo nahoře

[Wenai Lafayette]

Co to je? +zeptá se ho a knihu si od něj vezme, ale tak, aby se ho nedotkla a zalistuje v ní+ Vypadá to jako stará drakoniánština. Umím jeden akcent, ale tehle je trochu jinej. Mohla bych to přeložot +přikývne+

[Ještěrena Tosca]

Vážně? +koukne na ni trochu překvapeně+ A za jak dlouho? +zajímá se+ No, popravdě, nejsem si úplně jistej. +připustí+ Ale někde by tam měl bejt návod, jak se dostat k Nerackýmu pokladu. +zasvítí mu trochu oči+

[Wenai Lafayette]

+povzdechne si+ Ty a ty tvoje poklady, co jinýho. +pousěje se trochu a zalistuje stránkama+ Pár dní nejmíň, není to zrovna hubená knížka. Co za to?

[Ještěrena Tosca]

Jo, co jinýho. +pousměje se taky a zůstane na ní očima o chvilku dýl+ pár dní? to by šlo... +přikývne+ A co bys chtěla? +koukne na ni tázavě+ kus mýho pokladu? +uculí se křivě+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj, zpříma a narovná se a chvíli na něj tak hledí+ Chci aby jsi mi dal pokoj. Aby jsi se vypakoval a nikdy sem už nepřišel, a... +koukne na něj ještě a nadechne se+ Aby ses mi omluvil.

[Ještěrena Tosca]

čtvrtinu. +nadhodí, když se na něj tak mlčky dívá+ Páni, musel jsem na tebe fakt zapůsobit. +uculí se pobaveně+ Fajn, omlouvám se. +přikývne a oči mu blýsknou+ Můžu ti věřit, že mi vážně řekneš, co se tam píše?+zvedne obočí+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj, tak trochu pohrdavě+ Trhn si Tosco. +utrousí a podá mu tu knihu+ Věřit mi nemůžeš. Zaprvé ty nevěříš nikdy a nikomu a zadruhé, já to tvoje fajn, omlouvám se taky nezbaštím. Na.

[Ještěrena Tosca]

Jo, je to docela dobrá životní strategie. +ušklíbne se trochu+ A co bys po mně chtěla, Lafayettová? +koukne na ni skepticky a napodobí její tón+ ručně psanej dopis a kytici růží? +zvedne obočí+ Za co přesně po mně chceš omluvu? +pozvedne koutek+

[Wenai Lafayette]

+chvíli ho sleduje a cítí, že jí naprostej vztek opadá a že už necítí nic, jenom lhostejnost a trochu smutku a tak položí knihu na stolek+ Odejdi, Ještěreno. +koukne na něj+ Běž dobrovolně, nebo budeš vyprovozen. +koukne na něj lhostejně, otočí se a dojde k oknu a koukne na zahrady+

[Ještěrena Tosca]

+dívá se jí do očí a vidí to v nich, ty emoce a smutek. Vezme si tu knihu, strčí si ji za pas a prokřupe si krk+ Tamto... +začne a pak našpulí rty+ Jo, to byla blbost. To jsem neměl dělat, mrzí mě to. +řekne tiše, teď už za to ani nic nečeká. poklepe nehty o stůl a otočí se k odchodu+