Velká výprava do staré Číny

[Styx Lupin]

V tom případě doufám, že jsem se vhodně oblékla +doufá, že splňuje společenské normy, ale má zahalená ramena i nohy, tak snad nebude budit pohoršení. Zpovzdálí sleduje, jak se mezi sebou domlouvají a když je pak mnich pozve dál, následuje ho dovnitř a oči jí lítají na všechny strany, aby jí neunikl ani jediný detail. S nadšeným zájmem poslouchá jeho výklad a občas mu položí nějaký zvědavý dotaz, je vidět, že ji toto téma opravdu zajímá+ Je pro mne velkou ctí navštívit váš pověstmi opředený klášter, který je kolébkou bojového umění +pronese s úctou+ Slyšela jsem, že šaolinští mniši ovládají neskutečné věci. Dokážou se například zcela oprostit od bolesti, jsou odolní vůči zranění, vyznačují se neuvěřitelnou fyzickou odolností +vyjádří obdivně své skromné znalosti+ Vždycky jsem toužila vidět mistry šaoliny v akci. Ale obávám se, že by to byla ode mne velká opovážlivost +poznamená opatrně, nechce moc tlačit na pilu, sotva tam přišla:)+

[Remus]

+Může to mít i s výkladem. https://www.youtube.com/watch?v=1k9BnFTLSeo
Mnich s nimi projde všechna přístupná místa, kromě samotných obydlí šaolinů a svatyní, kde se zrovna někdo modlí+ To je skutečně jedno z umění našich mistrů. +přikývne mnich souhlasně+ Tady přenocujete. +ukáže jim, když dojdou k jedné z menších budov. Uvnitř je zařízená trochu útulněji než tradiční mnišské cely, a čeká tam na ně dokonce i postel+ Můžete připojit na večeři, ale já bojím, že vy si budete myslet naše jídlo příliš mdlé. +usměje se omluvně mnich svojí neobratnou angličtinou+ Nepoužíváme koření a nejíme maso. +varuje je s úsměvem+ Večeře podává se až zazní gong. +ukloní se jim a pak zmizí, aby měli chvilku soukromí před jídlem+ To je neuvěřitelné, že? +vyhlídne Remus fascinovaně z okna na dvůr, kde ještě cvičí chlapci+

[Styx Lupin]

+cestou se všude rozhlíží a je jak v Jiříkově vidění. Když jim mnich oznámí, že tady přenocují, rozzáří se jí oči a věnuje Remusovi nadšený pohled, že jim to zařídil+ Moc si toho ceníme, že u vás můžeme přespat +vyjádří mnichovi svou upřímnou vděčnost+ Děkujeme, moc rádi přijmeme pozvání k vašemu stolu +ukloní se mu uctivým způsobem, jak to vidí u něj a když pak osamí, vrhne se Remusovi kolem krku+ To je fantastické, lásko! My budeme spát v šaolinském klášteře! Jsem z toho všeho tady úplně ve vytržení +zasměje se a políbí ho něžně na rty+ Děkuju za ten neuvěřitelný zážitek, Vlčku +sleduje s ním ty bojovníky, ale jen nenápadně, aby je nerozptylovala, takže není vycapená v okně a neočumuje je okatě , ale kouká Remusovi přes rameno, no, spíš pod rameno+ Je to přímo fascinující, co ti mniši umějí. Je úžasné vidět to na vlastní oči +obdivuje to jejich umění a mimoděk si vzpomene na Postracha a jejich tréninky+ Co myslíš, neměli bychom klášteru dát za to, že nám tady dovolili být, nějaký dar? +zeptá se ho zamyšleně, i když Remus určitě vysolil nemalou sumičku za to privilegium, že tady můžou přenocovat +

[Remus]

+musí se smát, když vidí její nadšení, obejme ji a políbí na čelo+ To jsem rád, že se ti tu líbí. +usměje se+ Ráno asi budeme muset vstát se slepicemi, ale určitě to bude stát za to. Jsou neuvěřitelní, někteří z nich jsou snad sotva desetiletí. +zavrtí hlavou nechápavě, když se dívají z okna+ Jsou neuvěřitelně milí, na sebe jsou tak přísní, ale vůči ostatním se chovají naprosto vstřícně. +souhlasí+ Myslím, že by si od nás nic materiálního nevzali, odporovalo by to jejich učení... +zamyslí se+ Ale určitě můžeme nechat něco v chrámu, nebo možná darovat peníze na nějakou dobročinnou věc. +podotkne s úsměvem+ Určitě potřebují opravit nějakou část kláštera, stát na památky související s vírou příliš nepřispívá. Nehodí se to oficiální ideologie. +ušklíbne se trochu+

[Styx Lupin]

To mi vůbec nevadí, ráda si přivstanu, klidně už před východem slunce +řekne hrdinsky odhodlaně+ Ráda bych viděla, co mniši dělají od svítání až do setmění +konečně odtrhne pohled od chlapců a rozhlédne se po jejich skromné cele a je spokojená, přesně tohle od šaolinského kláštera očekávala+ Skvělý nápad, věnujeme jim peníze na dobročinnost, to určitě neodmítnou +někde v dálce se ozve gong+ Svolávají na večeři. Půjdeme, ať na nás nečekají +trochu si zahalí ramena a pak se vydají směrem, kam kráčejí ostatní mniši. Do refektáře přijdou mezi posledními, tak si sednou blízko dveří na dlouhou lavici z dubových prken, na stole mají připravené hliněné misky s dušenou zeleninou. Většina mnichů je během jídla zvědavě okukuje a Styx je z toho celá zrůžovělá v rozpacích+

[Remus]

Přispíme si zase někde v hotelu. +slíbí s úsměvem+ Myslím, že nás nepustí ke svým meditacím a uctívání, ale jinak nás nechají se dívat, pokud je nebudeme rušit. +posadí se na postel a zjistí, že matrace je poměrně tvrdá+ Půjdeme. +přikývne, vezme ji za ruku a zamíří k budově, kde se schází i ostatní mniši. K zelenině si můžou vzít obyčejné vařené nudle nebo chléb z rýžové mouky+ Jídlo je skromné. +usměje se omluvně jejich průvodce. Je to palivo pro tělo. +vysvětlí jim. Mniši je okukují, ale vypadají přátelsky, nejspíš už hodně dlouho neviděli evropsky vypadající ženu Jídlo je skromné a chutná trochu mdle, protože mniši nepoužívají koření+ Prý věří, že pálivé a kořeněné jídlo budí emoce, což je proti jejich učení. +pošeptá jí Remus, nějak tam nechce mluvit nahlas, aby nikoho nerušil+

[Styx Lupin]

Chápu, že nemůžeme mít všude přístup. Určitě je nesmíme rušit při meditacích a modlení. Ale jsem zvědavá na jejich běžný život... jestli je to jako ve filmech o šaolinech +pošeptá mu tiše s úsměvem a vezme si krajíc chleba a začne jíst. Nedá ničím najevo, že jí to moc nechutná, obzvlášť když jsou středem pozornosti v jídelně, ale jíst se to dá, tak za chvíli má prázdnou misku+ Zelenina by se správně neměla solit ani kořenit. To jenom my Evropané si kazíme chuť jídla všelijakými přísadami +poznamená s úsměvem k průvodci, jak se jim úplně neopodstatněně omlouvá za to jídlo. Napije se pramenité vody, počká, až dojí i Remus a pak uctivě poděkuje za večeři+ Moc děkujeme, že jste se s námi podělili o vaše jídlo. Rádi bychom se ještě prošli po okolí, než půjdeme spát, jestli můžeme +požádá zdvořile o povolení+

[Remus]

To jsem sám zvědavý. +usměje se a pustí se do jídla. Není to nejlepší pokrm, co kdy jedl, ale za svůj život už měl i daleko horší, takže ho sní s chutí a vděčností+ Vážně? +podiví se té informaci+ No, je pravda, že tak aspoň oceníš přirozenou chuť jednotlivých přísad. +pousměje se. Když dojedí, mniši zamumlají slova rozloučení ve svém jazyce, a přidají i něco co zní jako přání dobré noci. Jak míří zpátky do budovy pro hosty, zjistí, že venku už se skoro setmělo a na nádvoří kláštera hoří velký oheň, a doutnají tradiční vonné tyčinky+ Chceš už jít do postele? +usměje se na ni šibalsky+

[Styx Lupin]

+koutkem oka sleduje Remuse, jak si poradí s vegetariánskou stravou:D, ale když vidí, s jakou chutí vlček jí zeleninu, je spokojená i ona+ Zítra budeš mít za tu tvoji dnešní oběť k obědu pořádný kus masa, slibuji +šeptne mu do ucha a uculí se trochu. Popřeje všem dobrou noc a s Remusem se vydají k ubikacím+ Zní to opravdu lákavě +uculí se na něj+ ale ještě bych ráda chvíli pobyla venku, jestli ti to nevadí +poprosí ho a pověsí se mu do ramene a chvíli zpovzdálí sledují plápolající oheň a mnichy, kteří kolem zapalují velké vonné tyčinky. Styx zhluboka nadechuje tu omamnou vůni, protože tenhle rituál již nejspíš nikdy nezažije. A jak sedá na klášter tma, nádvoří se pomalu vylidňuje a jeho obyvatelstvo se postupně odebere do svých cel ke spánku+ Nejvyšší čas, abychom šli taky +zkonstatuje a vrátí se do svého pokoje, kde už hoří svíčky. A zajímalo by mě, jak to tam mají se sprchami:D, takže po večerní hygieně si jdou unavení lehnout. Styx se zamyšleným výrazem pohlédne z jedné dřevěné postele na druhou, jak stojí každá samostatně v jednom rohu a pak pohlédne prosebně na Remuse+ Mohli bychom si ty postele přisunout k sobě, miláčku? Chtěla bych spát vedle tebe. Ráno je zase vrátíme zpátky +uculí se na něj šibalsky+

[Remus]

Jednou to přežiju. +zasměje se tiše, aby si to mniši špatně nevyložili+ Jistě, že mi to nevadí. +usměje se. Přikryje její dlaň svoji a spolu obejdou nádvoří a uličky mezi budovami+ Myslím, že nám tímhle budou vonět kufry ještě tak půl roku. +uculí se trochu. Jak je mniši míjí, věnují jim úsměv nebo drobné pokynutí hlavou, ale už je nikdo nezastavuje, všichni se rozchází do svých cel, protože vstávají hodně brzy+ Raději ano, nerad bych narazil na nějakou noční hlídku. +souhlasí s úsměvem, sprchy jsem teda nikde nenašla, vidím to spíš na umyvadlo s vodou , tak se protentokrát jen opláchnou+ S manželskými páry tu asi opravdu moc nepočítají. +rozesměje se. Mrkne na ni, chopí se rámu svojí postele a po zemi ho dostrká doprostřed, načež jí jde pomoct zase s tou její postelí+ Nu, teď si budou myslet, že tu děláme buhvíco. +uculí se na ty zvuky posouvaného nábytku po zemi+