od Vanessa » 13 črc 2016 21:28
+city pořád drží bezpečně svázané a zauzlované+ Copak tobě se dá něco věřit? +ohrnuje opovrženě rty, ale je to jen falešná maska, protože Enzo v ní zasel semínko pochybností a je dost chytrá na to, aby pochopila, že jelikož jí hlava ještě pořád sedí na krku, o její zradě kromě Enza nikdo v bratrstvu neví. Ale proč to ještě neprásknul... on, který tak lpí na svém řádu?+ Proč? +řekne nahlas a je z jeho slov čím dál víc zmatená... doteď se měl vždycky před ní na pozoru, navíc podle jeho tvrzení ví, že ho chce zabít, a teď najednou přijde neozbrojený... buď se dočista zbláznil, anebo má něco za lubem. Pak jí ale sklapne čelist, když ho slyší omluvit se jí a štípne se, jestli se jí to jen nezdálo+ Co... co??? +udělá před ním krok dozadu, jak k ní pokročí, protože tohle není normální. Enzo na ni nikdy není hodný. V tu chvíli ucítí v hrudi první záchvěvy bolesti, jak se dřímající vlčice začíná probouzet v jejích útrobách a poplašeně zapátrá očima po měsíci. Potlačí bolest, kterou přebije něco mnohem silnějšího. Enzovo vyznání, které ji úplně připraví o řeč, slova, která z jeho úst zní tak absurdně a skoro čeká, kdy se Enzo začne smát a řekne jí, že si z ní udělal legraci. Ničeho takového se ale od mentora nedočká, naopak, nevěřícně si vyslechne jeho přiznání, že ji miluje. Vanessa téměř upadne do šoku. Srdce se jí rozbuší jako na poplach, popřené city vlastní vůlí vyvřou na povrch a zaplaví ji vlna štěstí, která se však hned v příštím okamžiku převalí v hrůzu, když si uvědomí, do jaké léčky ho vlákala+ Ach, Enzo... +vypraví ztěžka ze sebe+ proč... proč jsi mi to sakra neřekl dřív? +už ani neskrývá, jak je vyděšená z toho, co bude za chvíli nezbytně následovat a čemu nedokáže zabránit+ Je pozdě na všechno +hrdlo se jí stáhne beznadějí, když si všimne, jak si skrz husté mraky začne razit cestu úplněk a kůže ji začne nesnesitelně svědit, neklamný znak toho, že už to začalo+ Ještě máš nepatrnou šanci se zachránit. Uteč, Enzo! Uteč! +vykřikne naléhavě, jak se snaží zvrtnout situaci, kterou sama naplánovala a ještě mu chce říct něco důležitého, ale lidský hlas ji zradí a z hrdla vyloudí už jen nesrozumitelné zachroptění+
Všechno dobře skončí.
A když ne, tak to znamená, že ještě není konec.