Zašívárna ve věži

[Byron]

No jo, kočko, ale s tím nic nikdo nenadělá. Tak už je to zařízený. Všechno je smrtelný, nejenom lidi. +koukne na ni+ Mno? Stalo se tam něco? Byl na tebe někdo hnusnej? Mám Amona zmasit? Znám pár fíglů, co by ho určitě překvapili a pak by měl zadek nakopanej dřív, než by si stačil podat hůlku.

[Victoria]

Já vím, že jo. +pousměje se+ Ale to neznamená, že mě to neštve. +nakrčí nos někde na jeho krku+ Nee, Amon na mě byl hodnej. Většinou. +zazubí se trochu+ Ale bavili jsme se... on financuje markusův výzkum, zjišťujou, jak někomu dát magii. Víš, kvůli zuzce. +koukne na něj+ ty bys... kdyby na to přišli, chtěl bys to?

[Byron]

Magii? +koukne na ni dost překvapeně+ Myslíš, že by to vážně šlo? To by bylo teda něco! +vyvalí na ni oči+ Ale... já nevim, myslíš, že bych měl?

[Victoria]

Já nevim. +pokrčí rameny+ Neznám žádnej způsob, jak by to šlo. Jednu dobu jsem přemýšlela, že bych se na to zeptala Jadea, ale... +ušklíbne se, že je mu to jasný, proč nešla+ A jestli to někdo dokáže, tak Amon s Markusem. Zatím na tom jen pracujou, ale mluvil o tom, že třeba do pár let. +pousměje se+ Já bych se s tebou rozdělila, kdybys to chtěl. +vtiskne mu pusu na krk+ Ale musíš to rozhodnout sám.

[Byron]

No.... +zamyslí se+ Já si nejsem jistej, jestli by Amon něco takovýho dovolil... nemá mě zrovna moc v lásce. +nakrčí nos a tázavě se na ni koukne+ A myslíš, že by mě to nezměnilo? Nebo... chceš abych byl jinej?

[Victoria]

já už bych ho ukecala, kdyby na to přišlo. +uculí se+ jako povahově? +no... já myslím že ne. +zamyslí se nad tím+ nebo ty myslíš, že bych byla jinej člověk, kdybych neuměla kouzlit? +koukne na něj zamyšleně+ Ne.. ne, to nechci. +zavrtí hlavou+ Já tě mám takhle ráda. +usměje se+

[Byron]

Já nevim, ale myslím, že jo. Když člověk neumí kouzlit celej život... mudlové jsou jiný než kouzelníci a to nejenom nekouzlením.

[Victoria]

A v čem? +usměje se a fakt ji jeho názor zajímá+ Měl bys mě rád, kdybych to neuměla? +uculí se trochu+ Myslíš, že bych byla lepší člověk? +koukne na něj tázavě, a trochu mu strčí nohy mezi lýtka, aby se ohřála+

[Byron]

No... v něčem jsou jiný určitě. Nevím v čem. +pokrčí rameny+ Nevím, jak to dokázat, +usměje se na ni+ Tebe? +uculí se+ Vždycky, kočko.

[Victoria]

Ale jo, já myslím, že vím jak to myslíš. +pousměje se+ myslím, že určitej pocit vlastní výjimečnosti máme. Prostě když vyrůstáš s tím, že můžeš lusknutím prstů změnit svět a ohnout ho podle svojí vůle, tak... ti to dá takovej určitej druh sebevědomí. +přimhouří oči zamyšleně, jak se snaží vyjádřit co nejlíp+ A i když pak časem zjistíš, že magie zdaleka nezachrání všechno, a štěstí ti sama od sebe nepřinese... +pokrčí rameny+ Je to prostě tvoje součást, něco na co se můžeš spolehnout, taková soběstačnost. A ten pocit, že ji máš je prostě neskutečnej. +pousměje se na něj+ Já vlastně nevím, jestli to tak vnímají všichni, ale je to jako kdyby ve mně byla živá. +pohladí ho po ruce+ A jo, byla bych ráda, kdybys ho moh taky poznat, ale není to pro mě zásadní. Můžu bejt šťastná tak jak jsme. +usměje se a dá mu pusu+