Výměna manželek: Rebecca a Enzo

[Enzo]

Každý máme svého vlastního démona, se kterým se musíme vyrovnávat... často i celý život +ještě chvíli s ní postává před dveřmi do jejího pokoje+ Jsem upřímně rád, Rebecco, že sis z té dnešní lekce pokory odnesla aspoň něco důležitého. I když dost pochybuji, že až odsud odejdeš, začneš nosit hidžáb a modlit se k Alláhovi +mimoděk svraští obočí+ ale přinutilo tě to aspoň definitivně zúčtovat se svou minulostí. Pokud se ti to zdárně povede, možná že budeš pak ještě ráda vzpomínat na moje výchovné metody +ušklíbne se nakonec pobaveně+ A teď už jdi spát... na zítra mám pro tebe přichystanou jednu specialitku, která se ti nepochybně bude líbit +mrkne na ni takovým všeříkajícným pohledem, který u něj nevěstí nic dobrého a pak se s ní rozloučí+

[Rebecca Altamirano]

To teda jo. A někdy ne jen jednoho. Nevýhoda dlouhýho života. +ušklíbne se+ Jo, něco málo jsem si odnesla. +přikývne, ale dál to nerozvádí+ Ne, to určitě nezačnu. V tom ti lhát rozhodně nebudu. +zavrtí hlavou+ Ale nemysli si, že mám takovýhle postoj jen k islámu. Vlastně mi není blízké žádné náboženství. +vlastně celkem sympatizuje se slovanským a severským panteonem, ale to mu vykládat radši taky nebude:D+ Život mě naučil, že spoléhat a věřit můžu jen sama sobě a svým schopnostem. A pár přátelům, který už mě párkrát vytáhli z pořádných sr...problémů. +opraví se rychle a pokrčí rameny+ Věřím ale, že nějaká vyšší síla existuje. Nezáleží mi na tom, jak se jmenuje, podstatný je, že se k téhle podstatě můžu vždycky obrátit. Víra nepotřebuje jméno. +pousměje se a radši toho filozofování nechá+ No, pokud se mi to povede, pošlu ti děkovný dopis. +ušklíbne se a v očích jí zajiskří její typický kousavý humor+ Pokud ne, vzpomínat už nebudu na nic. +pokrčí rameny. Myšlenka na to, že by mohla umřít ji nijak zvlášť neznepokojuje+ Tak specialitku...+zvedne obočí a přivře oči+ No, tak to se na to jdu vážně radši vyspat. +zvedne koutek v úsměvu+ Dobrou. +rozloučí se a zavře za sebou dveře+

+za dveřmi si hned stáhne šátek z vlasů a upustí ho na jedno z křesel a zamíří do koupelny. Dá si dlouhou, horkou sprchu, cítí jak se jí uvolňují napjaté svaly a je to jakoby z ní voda smývala veškerý stres a napětí uplynulých hodin. Zabalí se do měkké osušky a zatáhne těžké závěsy na oknech, aby ji ráno neotravovalo slunce. Pak si vezme z tašky notebook a láhev Jacka a odnese to k posteli. Láhev si ještě kouzlem vychladí, zaleze si do postele a zamotá se do dek, jakoby si jimi kolem sebe chtěla vytvořit ochranou zeď. Zkontroluje kamery v Guns a pak začne objednávat nezbytnosti, které bude k vypořádání se svou minulostí potřebovat. Popíjí u toho Jacka a konečně se zase cítí volná a sama sebou. Po pár hodinách notebook odloží, stejně tak prázdnou láhev, cítí že bude za chvíli svítat. Zavrtá se do přikrývek a za okamžik usne hlubokým a kupodivu klidným spánkem+

[Enzo]

+hodinu po poledni jí na dveře někdo zabuší a když Becca otevře, stojí tam za nimi nějaký asasín nižší hodnosti, v ruce objemný balík, zabalený v papíru+ Tohle vám posílá Mentor. Máte si to obléknout a hned přijít za ním +podá jí tu věc, zasalutuje a odejde+
+v balíčku je tohle: http://www.25thcenturyyy.com/wp-content ... 948010.jpg +

[Rebecca Altamirano]

(To snad není možný! on fakt musí zkoušet co vydrží až do extrému; co? zahrává su chlapec )

[Rebecca Altamirano]

+Probudí se s celkem dobrou náladou, hned zapluje do sprchy a když vypne vodu, akorát uslyší klepání. Tak na sebe hodí župan a jde otevřít. Zůstane na něj trochu překvapeně koukat, takže jen přikývne a balík si vezme. Hned jak za sebou zavře dveře, začne tušit, že to co vybalí se jí rozhodně líbit nebude. A když tu ohavnou věc vysype na pohovku, okamžitě jí prudce stoupne tlak a dobrá nálada zmizí, jak kostka ledu na poušti.+ To si kurva dělá srandu! +absolutně a totálně zuří. Přechází vztekle po pokoji a na tu hromadu černých hadrů se štítí i podívat. Desetiminutovou bitvu sama se sebou nakonec jen těsně vyhraje její rozumnější stránka, která se ji snaží přesvědčit, že to je určitě jen jako opatření proti zdejšímu pitomýmu podnebí. S absolutním a dokonalým znechucením a odporem si nakonec oblékne burku přes lehké černé kalhoty a černé tílko. V žádným případě si nezapomene vzít i zbraně, i když je jí jasné, že s tím hnusem přes sebe by byla třikrát mrtvá, než by se k nim dostala. Stále vytočená na maximum vyjde z pokoje a práskne za sebou dveřmi. Rychle projde přes otevřené prostranství a i přesto, že z ní není vidět ani centimetr čtvereční kůže, ze skutečnosti že je venku při tak jasném slunečním svitu, umocněné ještě burkou, ve které se vysloveně dusí, jí nepříjemně trne v zádech. Konečně zastaví před jeho celou a prudce zabuší na dveře. Založí si ruce na hrudi a i v beztvarém černém pytli je jasné, jak moc zuří, protože vlny vzteku z ní doslova sálají do prostoru. Přes síťovinu, kterou má přes obličej a přes kterou je dost mizerně vidět, je ale velmi jasně vidět, že jí oči žhnou jako dva kusy roztaveného zlata+

[Enzo]

+otevře dveře a ústa se mu roztáhnou do širokého úsměvu, když za dveřmi vidí Beccu v burce+ Házel jsem si mincí, jestli si to oblečeš nebo ne. Byl to velký boj? +pustí ji dovnitř a u dveří ji přes ten hábit nedbale prohledá, dívá se jí přitom pobaveně přes tu síťku do žhnoucích očí, vědom si toho, jak zuří+ No vida... přesně, jak jsem čekal +zatváří se spokojeně, když ucítí pod látkou její zbraně, nemohl si nevšimnout, že chodí pořád ozbrojená+ V tomto oblečení, uznávám, trochu nepraktickém pro boj, by ti ale tvé zbraně nebyly nic platné +dojde k vitríně se svými zbraněmi a ozbrojí se+ Doufám, že jsi mě moc neproklínala za tu burku +kývne k ní+ omlouvám se, ale bylo to nezbytné. Rád bych ti totiž něco ukázal, ale budeš muset být přitom na přímém syrském slunci. Proto jsem ti poslal „ochranný oděv pro upíry“. Doufám, že se v tom neudusíš +a teď nemyslí zrovna nedostatkem vzduchu+ Jen jsem tě chtěl ochránit před ugrilováním, nebo tě dokonce smetat na lopatku jako popel +něco málo si už asi o upírech zjišťoval+ Následuj mně +odvede ji pod prudkým odpoledním sluncem kolem kasáren až do vzdálené části pevnosti, k velkému ohrazenému prostranství pod širým nebem+ Tak tohle je náš výcvikový prostor, kde assassíni povinně tráví většinu dne, pokud nejsou zrovna v akci. Zocelují se tady jak po fyzické, tak i po psychické stránce, trénují svoji fyzickou zdatnost a cvičí se v boji se zbraněmi i bez. Řekl jsem si, že zrovna tebe by tohle mohlo zajímat +koukne na ni, tedy spíš do té škvírky pro oči+

[Rebecca Altamirano]

Nemáš ani tušení. +zavrčí a projde kolem něj dovnitř+ Ale? Vysloužila jsem si osobní prohlídku? Rozkošný. +ušklíbne se pod tím pytlem+ Jsem opravdu ráda, že se dobře bavíš. +usápne jízlivě+ Trochu nepraktickým? Děláš si srandu? Kdy naposledy jsi zkoušel bojovat pohřbený zaživa?! +její typická dramatičnost na scéně:D Pak ale zmlkne a pozoruje jak se ozbrojuje, takový věci ji umlčí celkem spolehlivě. Proto k ní s mírným zpožděním dorazí jeho omluva+ Počkat. Cože? Vážně ses mi právě omluvil a nebo už mám z toho vedra halucinace? +upře na něj oči skrz svoje hadrovězení+ To je...no. Tak díky. +vypadá dokonale odzbrojena:D+ Je fakt, že grilování bych si opakovala jen nerada. A lepší se udusit, než uhořet, že jo. +konstatuje suše+ Nicméně existují i jiné zahalující oděvy, než tohle...+zvedne mezi palcem a ukazováčkem cípek burky+ To jen tak na okraj...+jakože fakt nechce rýt, když má takovou péči o to, aby zůstala vcelku:D Vyjde za ním ven a když dorazí na místo, se zájmem přejíždí pohledem po celém prostranství. Tohle je opravdu něco, co ji zajímá a dočasně jí to třeba zbaví i jízlivosti a možná i zapomene na to, co má na sobě:D Po chvíli se otočí k němu a zvědavě se mu zadívá do tváře. Chvilku vypadá, že trochu bojuje sama se sebou, ale nakonec je to silnější než ona.+ Budeš trénovat? +zeptá se, snažíc se o naprosto neutrální a lhostený tón+

[Enzo]

No mohla jsi dopadnout mnohem hůř... kdybych ti místo burky poslal potápěčský neoprén, nebo Ironmanův ochranný oblek +zasměje se pobaveně+

+tam ale teď trénuje už minimálně půlka pevnosti:D+ Já? +zahledí se jí upřeně do očí, správně odhadl, že zbraně a boj ji fascinují stejně jako jeho+ A ty bys chtěla, abych trénoval? + trošku jí to zase stěžuje, no, ale nemůže si prostě odpustit, aby si o to řekla sama:D+

[Rebecca Altamirano]

(heh, no jo, upraveno:D)

Ironmanův? Vážně? To by bylo super. +zasměje se+ Ale asi by mi neseděl... +zavrtí hlavou a nešťastně si povzdechne, ale v tónu hlasu je poznat, že se pořád usmívá+ (tvl to je děsný, když nemůžu psát s ohledem na výraz tváře:D Ta pitoma věc odosobňuje dokonce i v psaní:D )

+chvilku mu bezeslova jeho pohled opětuje a pak pomalu přikývne+ Jo. To bych rozhodně chtěla. +když něco chce, většinou nemá problém si o to říct. Pokud teda o to nemusí prosit Jadea:D+

[Enzo]

+pousměje se trochu samolibě+ Tak když je to tvé přání... +odvede ji někam do stínu, aby se nesmažila na tom odpoledním slunci a kde má cvičiště jako na dlani a pak se zamíchá mezi ostatní trénující vojáky. Assassínský trénink vypadá spíše jako opravdový boj, a vlastně to skutečně i je boj naostro, aby si assassíni jenom nehráli na vojáky, ale doopravdy mezi sebou bojovali. Cvičí s opravdickými zbraněmi, tudíž o lehká zranění není nouze, na to jsou už zvyklí, ale k vážnému zranění, nebo dokonce k smrti dochází jen velice zřídka+
+na Enzův přímý rozkaz se na něj vrhnou čtyři assassíni, ozbrojeni chladnými zbraněmi, a zkušenější a služebně starší Enzo jim za řinčení zbraní a uštědřené bolesti předvede, jak se má s nepřítelem správně bojovat. Zpočátku se před Beccou tak trochu předvádí se svým uměním meče a boje a demonstrací síly, ale pak se tak vžije do své role, že na Beccu úplně zapomene, a kromě jeho věrného meče a dýky, které s téměř stoprocentní úspěšností zasahují své cíle, pro něj už nic jiného neexistuje (hledala jsem na netu nějaké pěkné video s bojujícím Eziem a nic pořádného jsem bohužel nenašla, přitom má ta hra takový potenciál. Takže snad aspoň kousek z tohoto videa pro představu, asi od minuty 1:00)+

+po osobních soubojích přijde na řadu asasínská „akrobatika“, skákání ze střechy na střechu, ze střechy na zem nebo na nepřítele, létání vzduchem, šplhání po kolmých zdech, prostě vše, co jim ve skutečném boji s nepřítelem může zachránit krk. Poté si Enzo dá pauzu a jde se napít vody a zastaví se u Beccy+ Nenudíš se trochu? +zeptá se jí s úsměvem a otírá si pot a krev z tváře+ Jestli bys měla chuť, můžeš si to taky vyzkoušet. Uvnitř máme něco jako dojo +výjimečně jí to dovolí+ Rád bych viděl, co umíš...