Altaïr

[Altair]

+přečte si poštu a jen zavrtí hlavou, odkud vědí, že přispíval, ale pak mu dojde, že kamery. Zavře se na pokoji a nedočkavě se dotkne palcem pohledu. Obrázek idylické alpské krajiny se změní a úplně mu nadskočí ohryzek na krku, když uvidí tu pekelně sexy Beinu fotku. Ve slabinách okamžitě ucítí pohyb a jen s velkým sebezapřením se to snaží ignorovat. Ještě chvíli si fotku zálibně prohlíží, fantazie mu pracuje na plné obrátky, pak si ji připíchne nad postel k ostatním a jde si dát studenou sprchu+

[Beatrix]

Vážený Altaire,

v rámci plnění plánu LoScars si Tě dovolujeme pozvat na "tah" na Hradě Pána Zla spojený s večeří.
Dle libosti můžeš přivést přátele a známé (zvířata z bezpečnostních důvodů NE!).

Prosíme o dodržení chování v rámci příslušných mezí (přísný zákaz zabíjení!) po celý večer.

Dress code: Obleč si to, v čem chodíš do práce. (Necháme na Tobě, jaký typ pracovního oblečení zvolíš.)

Akce začíná právě teď! (Příchod plynulý...)

Amon & Beatrix

(Jak jsme se domlouvaly na mailu - bude tam i Kristián, takže tam vezmi koho chceš - resp. jak chceš plnit úkoly...jestli se domluvíte separé, tak klidně.)

[Altair]

+vrati se "z prace" do pevnosti, ohlasi velmistrovi splneny ukol a jde do sve cely, kde najde pozvanku. Precte si ji a na rtech se mu mihne nepatrny usmev, kdyz vidi Bein podpis. Je to dobra prilezitost ji opet videt. Schova dopis a jelikoz uz nema pro dnesek zadne povinnosti, trochu se vyspi a pak se vysprchuje a oholi, prevlekne se do asasinske uniformy a v podvecer vyrazi na pratelskou navstevu+

[Beatrix]

[Altair]

+když se po pár dnech vrátí z mise, najde u sebe Beiny plakáty, tak si je chvíli se zalíbením prohlíží a pak si je vylepí nad postel, aby na ně dobře viděl+

[Altair]

+stojí na střeše domu v Damašku a hledí dolů na svůj další cíl, který zrovna pálí asasínské knihy. Z kouře se Altairovi převrací žaludek. I z pohledu na oheň. Sleduje, jak se vzácné knihy, dokumenty a svitky kroutí, hoří a černají a v očích se mu blýská hněvem. Pálit jejich knihy je urážkou asasínů, jejich tradic a vědění. Altair se drží z dohledu nežádoucích pohledů na okraji střechy, odkud má dobrý výhled na nádvoří, na oheň a na Džubajra al Hakíma, který s fanatickým zápalem štěká rozkazy svým lidem, aby naházeli do ohně další listiny+

+najednou se odněkud vynoří rozrušený muž, postaví se mezi plameny a Džubajra a snaží se mu zabránit v pálení knih+ Tohle nesmíte! Ty pergameny jsou nástrojem učení, obsahují spoustu znalostí, které naši předkové celá staletí zaznamenávali. Mají nás chránit před temnotou nevědomosti. Nemůžete je zničit! +protestuje naléhavě, ale Džubajr udělá k němu pár varovných kroků a přinutí muže couvnout dozadu+ Jsi snad jeden z nich, že mi chceš bránit v jejich zničení? Tak se k nim připoj! +vší silou do něj strčí a shodí ho do plamenů+

[Altair]

+muž zavrávorá, vytřeští hrůzou oči a začne zběsile máchat rukama, jakoby chtěl před nenasytným ohněm uletět. Ztratí rovnováhu, spadne do plamenů, vzplane jako koudel a začne se zmítat ve spalujícím žáru, vřískaje a kopaje v agónii. Pak jekot najednou ustane a v kouři, který se nese až ke střechám, Altair ucítí zápach škvařícího se lidského masa. Dole na nádvoří zatím Džubajr vyhrožuje ostatním+ Každý, kdo mi bude chtít zabránit v ničení knih, skončí jako on. A teď jděte do města, najděte další texty a přineste je sem, aby mohly být zničeny +nikdo se neodváží jej neposlechnout a nádvoří se během okamžiku vylidní. Džubajr začne obcházet kolem hořící hranice a hází do plamenů svitky a listy, které se válejí kolem ohně. Co chvíli se nervózně otáčí do všech stran. Tuší, že si za tohle asasíni pro něj přijdou a proto do každého rohu, do každé ulice postavil stráže, aby nikdo neprošel. Myslí si, jak je chytrý a že je tady v bezpečí. Ale není...+

+Altair se na střeše tiše přesune na místo přímo nad žhářem vzácných knih. Cvak!+

[Altair]

+Džubajr se ohlédne po kovovém cvaknutí a když vzhlédne nahoru, oči se mu rozšíří děsem. Stačí v poslední chvíli zahlédnout, jak se na něj ze střechy vrhá s napřaženou rukou asasín. Je už příliš pozdě uskočit. Altair dopadne na něj jako číhající šelma a povalí ho na zem, jedním kolenem mu klekne na hrudník, jeho dýka přitom Džubajrovi probodne krk+ Proč... jsi to udělal... +zasípe namáhavě Džubajr. Altair se zadívá na zčernalou mrtvolu muže v ohni, pak pohlédne své oběti do očí+ Nemáš právo trestat někoho za jeho smýšlení, a to bez ohledu na to, jak moc s ním nesouhlasíš +odpoví a vytáhne čepel z jeho krku, krev z ní odkapává na mramor+ Nemáš právo ničit vzácné knihy, naše dědictví, které nás má vést k osvícení. A proto musíš zemřít +počká, než muž naposled vydechne, pak mu zatlačí oči a položí na jeho hruď pírko. Vstane, rozhlédne se po liduprázdném náměstí a když odněkud zaslechne blíží se kroky, tiše zmizí po střechách pryč+

[Beatrix]

Všechno nejlepší k narozeninám.
B.

+a přiloží pár nových fotek+

[Altair]

+když se vrátí do cely, čeká ho tam překvapení. Rozbalí si balíček a málem mu vypadnou oči nad těmi luxusními hodinkami. Chvíli nadšeně zkoumá jejich funkce a je z nich celý unešený. Po chvíli sundá svoje staré a připne si nové. Nad lahvemi se potutelně pousměje a pak vezme do ruky Beiny fotky, lehne si na lůžko a začne si je jednu po druhé pomalu prohlížet, občas se pousměje, občas si povzdechne+