Výlety

[Remus]

To přece ničemu nevadí, nebo ano? +uculí se na ni+ To ti přece nemůžu říct, potom se to nesplní. +mrkne na ni s úsměvem+ Za rok ti řeknu, jestli se to splnilo. +slíbí jí a vtiskne jí polibek+ Chceš moje sako? +usměje se a přehodí jí ho přes ramena, aby jí nebylo chladno+ Nejspíš... Rodinovo muzeum. Četl jsem o tom parku, zní to zajímavě. +pousměje se+ Líbí se ti tu? +podívá se na ni tázavě+

[Styx Lupin]

Vůbec ne. Moc ráda si prodloužím pobyt v Evropě. Když si představím, že u nás doma teď panují čtyřicítky... +uculí se a přehodí si Remusovo sako přes sebe a znovu se přitulí+ Tak abys na to za ten rok nezapomněl +trochu se zatváří, že jí to nechce říct, ale polibek ji odzbrojí+ Rodinovo muzeum? Přiznám se, že tam jsem nikdy nebyla. Ale o těch zahradách jsem už slyšela. Takže tě lákají spíš ty zahrady než samotné muzeum? +usměje se+ Tak já tě tam zítra vezmu. Je to jenom kousek pěšky od Vanessina bytu +sdělí mu s úsměvem+ Líbí, moc... je to tady naprosto úžasné. Měl jsi fakt skvělý nápad +natáhne se pro polibek+ A tobě?

[Remus]

To je právě ta výhoda, můžeme si vybrat roční období podle nálady. +zasměje se+ Myslím, že na to určitě nezapomenu. +pousměje se měkce+ Ano, zahrady jsou prý tak trochu součástí muzea, sochy se vystavují přímo v nich. Připadá mu to zajímavé. +usměje se na ni+ Tak dobře, slibuji, že tam nebudeme moc dlouho. +uculí se+ To jsem rád. +přikývne s úsměvem+ Taky se mi tu líbí, má to svoje kouzlo. +rozhlédne se po tom fantastickém výhledu+

[Styx Lupin]

Můžeme tam být, jak dlouho budeš chtít. Nikam přece nepospícháme +usměje se a chvíli kouká nahoru na hvězdy a přijde jí to hrozně romantické, celý tento výlet po Seině+ Podívej... tamhle už je Eiffelovka +ukáže někam do dálky před sebe, kde se do nebe tyčí elegantně nasvícená největší pařížská dominanta+ Není hezčí pohled na rozvícenou Eiffelovu věž než paluby lodi +sleduje to okouzleně, jak se blíží do přístavu pod věží+
http://1.bp.blogspot.com/-Ork62V2sxgI/T ... +tower.jpg

[Remus]

Ale nechci, aby ses nudila. +uculí se+ Tak to bylo rychlé... +vykloní se, aby viděl na věž+ Tam bychom také měli zajít, když už jsme v Paříži. +usměje se na ni+ Byla už jsi někdy ve Versailles? +napadne ho+ To je přece od Paříže jen kousek, nebo ne? +koukne na ni tázavě, zatímco sleduje, jak loď přiráží ke břehu+

[Styx Lupin]

Tohle mě přece nemůže nudit, taky se tam ráda podívám +usměje se+ Rychlé? Plavíme se už hodinu +zasměje se (o čem tady taky psát tu hodinu:D) a sleduje přibližující se přístav+ Eiffelovku přece nemůžeme vynechat! +zasměje se a jak loď zastaví, vydají se k lávce+ Jo, tam jsem taky byla, aby ne, vždyť jsem Francouzka a je přímo povinností každého Francouze vidět Versailles +uculí se+ Je to jen kousek od Paříže. Je to tam úchvatné. Nejenom zámek, ale i ty nádherné zahrady. Chtěl by ses tam po- +jak se loď zakymácí na vlnách, Styx ztratí rovnováhu a zabalancuje na můstku a lapá rukou po nějakém záchranném stéblu, aby se nevykoupala v Seině+

[Remus]

Ale i za tu hodinu jsme toho viděli tolik. +pousměje se+ Četl jsem o nich, zní to fantasticky... +přikývne, když se blíží k molu. Jak se Styx zakymácí, chytne ji kolem pasu, aby nesletěla do řeky a radši ji drží až dokud se neocitnou oba na pevné zemi+ Opatrně... +uculí se na ni+ Tak, už jsi připravená na malé překvapení? +přimhouří oči s úsměvem+

[Styx Lupin]

To určitě, skoro půlku Paříže +a ještě víc, co cestou ani nezmínila+ Ještěže tě mám +uculí se na něj, že ji nenechal vykoupat se, chytne se ho jako klíště a opatrně sleze z můstku na molo+ Já jsem připravená od chvíle, kdy jsi mi o tom řekl +zasměje se a oči jí svítí nedočkavostí+

[Remus]

+Ještě chvilku ji s úsměvem pozoruje a napíná, ale pak už ji netrápí+ Zavři oči. +usměje se. Chytne ji za ruce a pak je oba přemístí do hotelového pokoje nedaleko od řeky. Světla uvnitř jsou ztlumená do intimního přítmí, které oživují plameny svíček...od jejich nohou se táhne cesta z okvětních plátků až k posteli, na které čeká kytice ze sedmi rudých růží. U okna stojí stolek s nachystaným šampaňským. Za ním otevřené balkonové dveře odhalují výhled přímo na osvětlenou Eiffelovu věž+ Štastné výročí. +pousměje se Remus+

[Styx Lupin]

+zavře tedy oči a chytne se ho, čeká, že vykouzlí nějakou kytku, nebo že je přenese na vrchol Eiffelovky, ale když znovu otevře oči, to, co vidí, zdaleka předčí její představy+ Waw! +zmůže se na jediné citoslovce a překvapeně kouká kolem sebe, kde se to ocitli+ To je... naprosto úžasné! +vykročí po okvětních plátcích k posteli a zvedne růže a přivoní si k nim+ Takové překvapení jsem vážně nečekala... i když bych u tebe už měla být zvyklá na ledacos +stoupne si na špičky a něžně ho políbí+ Moc děkuji, Vlčku.