od Jade » 25 bře 2016 03:00
Jsi prostě speciální sněhová vločka. +protáhne, sarkasmus skoro hmatatelnej, a s pobavením sleduje ten její vnitřní boj o sebekontrolu; oči mu blýsknou, skoro jako kdyby chtěl vidět, co by se dělo, kdyby ji ztratila+ To doufám, naposledy mi na takovou srandu přišla poněkud mladá. +poznamená+ Nerad bych, aby k sedmnáctinám vyfasoval oranžovou uniformu. +pomalu obejde stůl a nakloní se k ní; teď je ona zády ke stolu, a on v její osobní zóně+ mám to přeformulovat? +ušklíbne se, nepříjemně blízko u ní, oči upřené do jejích+ Dotkni se kohokoliv z mých lidí... +zavrčí, hlas mu klesne do té znepokojivě varovné polohy+ a osobně tě zabiju. +dodá, na hranici šepotu, ale je dost blízko, aby ho slyšela; a zní to od něj skoro nemravně, jeho hlas jí sklouzne po kůži jako dotek bez kontaktu+ Chceš ho vidět? Fajn. +sykne, oči se mu zúží. Chytne ji za předloktí, dostatečně pevně, a přemístí je. Jen o několik pater a chodeb dál, před zavřený dveře Deanova pokoje; jen místo aby je otevřel, mávnutím ruky zprůhlední dřevěnou desku, jen jednosměrně, aby oni viděli dovnitř, a Dean je ne. Ne že by si jich všiml, i kdyby vešli; možná ani kdyby začali tancovat kozáčka. Kluk leží na posteli, na sobě pořád ten oblek, ve kterým byl na pohřbu, teď už pěkně zmuchlanej. Už nebrečí, ale ten pohled kterej upírá do zdi před sebou je děsivě mrtvolnej+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.