Výměna manželek - Jade a Syriana - Pokoj Jadea

[Syriana Spinnel]

+Pořádně si lokne, i když neví neprv co to je, a pak ji alkohol začne hřát v ústech a krku.+ Placaňa stačí +usměje se spíš pro sebe a cestou si všímá jak se holé zdi začínají měnit v leporelo lidských kostí. Přes to přese všechno ji to uchvátí. A nadšení se jí vrátí zpět.+ Za jak dlouho se dostaneme k turisticky nedostupným chodbám? +Zeptá se a neví jestli Jadea nebo jejich průvodce. A její hlas se odráží ode stěn.+

[Jade]

+v duchu se s placatkou rozloučí a zamíří dál, kostnice ho nerozhodí, jen si prohlíží vzory vytvořený ve zdech+ už se vrátil. +poznamená, když si uvědomí, že se ptá toho chlápka z informací+ šel s námi jen kousek. +vysvětlí a vyčaruje si druhou světelnou kouli pro sebe+ Řek bych že každou chvíli, v průvodci byl chodby vyznačené jen pod levým transeptem. Teď už jsme určitě nejmíň u oblouku. +přimhouří oči+ zatím žádný krysy. +ušklíbne se křivě+

[Syriana Spinnel]

+Jako Syr není žádná čorka.+ Panáka? +podá mu placatku zpátky, aby ji náhodou ještě neobvinil, že mu to všecko vypila.+ Aha... +Teda vědomí, že je tam jen s ním, v oblasti kam normálně nechodí žádní turisti, prakticky bezbranná... tep jí malinko přidá na rychlosti.+ A víš proč tu nejsou žádné krysy? protože se bojí Foba a Deima +vyzubí se do světla a vzrušení v ní stoupá.+

[Jade]

Myslíš, že ho budu potřebovat? +zvedne koutek pobaveně, a prozatím placatku zastrčí+ jo, jenom ty a já a hromada kostí. +poznamená s úšklebkem+možná vědí, co dělají. +podotkne a pokračuje za ní; chodba se začne trochu svažovat dolů a čím jsou níž, tím větší jde z kamenů chlad, a kostní výzdoba stěn jí čím dál složitější a víc fascinující. A pak dojdou k místu, kde se chodby kříží, a před nima se otevírají dvě cesty+ Kudy ted? +koukne na ni Jade spíš pobaveně, než co jinýho+ co si o tom myslí Flannel? +zvedne obočí+

[Syriana Spinnel]

Jeden nikdy neví, kdy bude potřebovat zahřát.. +a sotva to dořekne, začne se ochlazovat a vzduch je cítit víc a víc vlhkostí.+ jo možná jo... +chvilku se zadívá na tu kostivýzdobu a zdá se jí, že v tom je nějaký obrazec, ale nemá čas si to utřídit.+ Decisions, decisions... +Poklepe si prstem na rty a snaží se přemýšlet kudy.+ Mnooo abych řekla pravdu, tak Nicolas se o křižovatkách nezmiňoval, prostě tam bylo psané jen o cestách. +zamračí se.+ Co myslíš, do leva? +A možná by i uvítala, kdyby šel první, přece jenom má nějaké ty možnosti jak se bránit, což ona očividně ne, že +

[Jade]

Jestli tam fakt potkáme všechny ty řecký potvory, nejspíš se zapotíme sami od sebe. +poznamená, na chvilku se zastaví, a jeden z těch povědomejch obrazců na zdi si vyfotí mobilem na pozdějc+ Doleva... +přimhouří oči a vybaví si plán katedrály+ doleva je to pod oltář. Doprava někam pod sakristii. +prohrábne si zamyšleně vlasy+ šel bych doleva. oltáře maj obvykle svůj důvod proto bejt tam, kde jsou. přinejhorším tam bude krypta s nějakýma svatýma ostatkama. +zašklebí se, a se zvednutým obočím čeká, jestli vyrazí, nebo ho poprosí, aby šel první:D+

[Syriana Spinnel]

Tak tedy doleva a když nic, tak se vrátíme a půjdeme do prava. +Rozhodne to nakonec a pak si viditelně povzdechne.+ Jade mohl bys jí první? Kdyby tam bylo něco, co má hlad, ať to sežere radši nejdřív tebe, než mě. +vyzubí se. Hrozně moc by chtěla jít první, ale má obavu, že a) nenajdou nic b) magnum je sice supr braň, ale ne v prostoru metr krát metr c) jestli je má něco sežrat, ať to sežere nejdřív jeho.+ Podle Flammela bychom měli najít dveře ze zlata...

[Jade]

to bych mohl. +nakloní hlavu na stranu, zvedne koutek, a pak vyrazí. koule světla letí před ním a osvětluje pár stop před ním. Chodba se svažuje pořád níž a níž, a vlhkost ve vzduchu ztěžkne, dokud nemají pocit, že jim plíce obrostou mechem. Pokračují ještě několik minut, dokud se Jade nezastaví. Přímo před ním chodba končí kamennou stěnou; ale Jade se netváří moc přesvědčeně. Přejede konečky prstů přes kamenný kvádry před sebou a pak se otočí ke zdi vedle sebe; očividně se nejedná o stejnej druh šutru+ Někdo by byl rád, kdybysme nepokračovali. +přimhouří oči, o pár kroků ustoupí a vytáhne hůlku+ Zadrž dech. +doporučí jí; vzápětí švihne hůlkou, stěna s ohlušujícím třesknutím vybuchne a vzduch se okamžitě naplní prachem a úlomkama kamení+

[Syriana Spinnel]

+jenom protočí oči a vykročí za ním. Cítí jak se terén svažuje dolů a po zdech začíná stékat čím dál tím více sraženého vlhka. Všímá si všeho kolem až málem narazí do Jadeových zad, jak se zastavil. Taky si všimne těch nesrovnalostí s okolními stěnami.+ Očividně +přikývne a na malinký, malinkatý okamži má strach, že je to blbej nápad odpálit tu stějnu, když jsou hluboko pod zemí, mimo trasu, kde je mohou normálně najít. Přece jenom zůstat tam zavalení... ale to už se ozve rána a Syr si tak tak stihne schovat hlavu do krytu s rukou aby ji něco nepoškodilo fasádu. Drží dech dokud to jde a pak otevře i oči. Přes tlumené světlo žhnoucích koulí se snaší prach. Pak už se musí nadechnout a přesto se zakucká, až začne slzet.+ Jdem dál +zavelí neúprosně a cítí, že teď je napnutej i Jade+

[Jade]

+je si hodně jistej tím že ta stěna nebude nosná; když se prach trochu usadí, vytřese si štěrk z vlasů a vyrazí dopředu. Kouzlo neodbouchlo stěnu celou, ale udělalo v ní dostatečnou díru, aby jí oba dva prolezli. Jade pošle kouli světla před ně; zdá se, jakoby tady temnota bylo hustší, skoro hmatatelná, a světlu se daří prorazit ji jen s obtížemi. I kvalita vzduchu se změnila, k všudypřítomný vlhkosti se přidá pach zatuchliny a něčeho skoro hnilobnýho. Jade vyrazí dopředu; lhal by, kdyby tvrdil, že není celou tou věcí zaujatej. A pak se ve tmě hluboko před nima ozve tichý prasknutí+