Výměna manželek - Jade a Syriana - Pokoj Jadea

[Syriana Spinnel]

Fajn +a tentokrát to slovo postrádá ten klasický osten naštvanosti, cynismu...+ Víš kdo to byl Mars? +jasně jasně, určitě ví.+ No, v jedné knize jsem četla +a nebyla to červená knihovna.+ že ho Jupiter ztrestal za jeho krvežíznivost a zběsilost tím, že ho uvěznil v zaživa v krustě z kamene, právě někde v těchto místech. +pokrčí rameny.+ Náhodou by to bylo hromský objevit boha. +zasní se na chvilku a vyjde ven. Jade se tváří jako...+ bydlel jsi tu +není to otázka, je to prostě jen konstatování.+

[Jade]

+skepticky se na ni podívá, jako jestli se vážně ptá+ co to bylo za knihu, starý řecký báje a pověsti? +zeptá se sarkasticky, a zamíří po boulevardu směrem k Ile de la Cité, což není tak těžký, pač tam míří všichni turisti+ Myslím, že objevíš maximálně krysy. +poznamená, ale je to její plán, takže se jím hodlá řídit a remcat potom+ Jo, šest let. +přikývne+ předtím než jsem se přesunul do tvýho hotýlku. +zašklebí se jedním koutkem. Asi nejdýl na jednom místě. +poznamená+

[Syriana Spinnel]

Náhodou abys věděl +prohodí jak tak kráčí vedle něj+, tu knihu napsal Nicholas Flammel osobně (vážně, mám to doma, teda skoro no:D) a taky říká, že ho hlídají Fobos a Deimos. Hele nebuď skeptik a nekaž mi výlet +usměje se na něj, a je to docela hezký úsměv.+ to je docela dlouhá doba +páni, on jí něco o sobě prozrazuje!+ Chceš něco vědět? +zahýbe na něj očima.+ když mluvíš francouzsky jsi zatraceně sexy +mrkne na něj, a zas si všímá jenom okolí a užívá si toho, že po dlouhatánské době vypadla do naprosto cizího prostředí, kde je absolutně anonymní+.

[Jade]

myslíš, že chlápek, co žil tisíc let, si nikdy nevymejšlel? +ano, pořád je skeptik + To docela jo. +přisvědčí, a nevypadá, že by to chtěl nějak víc rozebírat, tázavě na ni koukne, a pak se tak samolibě zašklebí+ Já vím. +odvětí s úšklebkem, a pokračuje dokud nedojdou k mostům, a před nima se vyloupnou věže katedrály+ ty seš daleko míň otravná, když nemluvíš. +poznamená, není ona v cizím prostředí všude? dojdou až ke kostelu a propletou se davem turistů, Jade přijde k turistickým informacím, skloní se k chlápkovi a něco mu tiše vykládá+

[Syriana Spinnel]

Ale no tak... Nicholas žil pokud se dobře pamatuje "jen" +naznačí prsty uvozovky+ 665 let. Myslím, že by na tom něco mohlo být +nevzdává se naděje + Jasně, jak bys mohl nevědět. +Protočí oči a zasměje se tomu. Hele oni vedou vážně skoro normální konverzaci.+ Och, to znělo skoro jako kompliment +dá si teatrálně ruku na srdce, že z toho snad chytne infarkt. +Hehe, no tak trochu je, ale v Dublinu a Bucurešti už si zvyká + To vytrážové okno je prostě naprosto dokonalé +zkonstatuje, jak se před nimi vyloupnou majestátní věže. Čeká bokem a sleduje Jadea při "práci". To by ji zajímalo... Imperius? nebo uhranutí....heh +

[Jade]

665 o kterých víme. +zvedne koutek a pokračuje k Notre Damme+, no docela i vedou! +Moc si na to nezvykej. +poznamená jenom, chvilku se sklání k chlápkovi a pak se pousměje, mávne na ni, ať se k nim přidá, a pod pultem jí podá VIP visačku, která hlásá, že provádí archeologickej výzkum. Sám si připne druhou, a nechá se chlápkem odvést k zamčeným dveřím, u kterých je cedule Ne pas entrer. Chlápek jim odemkne; za dveřma jsou úzký schody, který vedou kamsi do podzemí+ Až po tobě. +vytáhne jade koutek vejš+

[Syriana Spinnel]

Pravda. +Jo, to je je fakt už divný, že si tak spolu vykládají. (neboj, já to nikomu nepovím.)+ Neboj, přece ti nebudu kazit reputaci nejdrsnějšího drsňáka pod sluncem. +protočí oči a pčipne si VIP visačku.+ Teda, ne že by se mi to říkalo nějak lehce, ale... +zavrtí hlavou.+ jsi dobrej, ale jestli to někdy někde práskneš, najdu si tě. +A pak v celku bez problému sejde dolů. Tedy prvních asi dvacet schodů. Pak se kolem ní sevře temnota a Syr se zatočí hlava, až se musí chytit zdi. Vzpomínky na tu jeskyni ji naprosto a totálně pohltí a Syr začne lapat po dechu....+

[Jade]

Já vím. +zopakuje znova, ještě samolibějc, zamíří za ní po schodech, a týpek z informací za nima zavře dveře. ve tmě jasně slyší změnu v jejím dechu, jak zpomalí, a zastaví. Povzdychne si, a zadoufá, že ji nebude muset objímat. otevře dlaň a vykouzlí malou kouli tlumenýho světla, který tu úzkou chodbu okamžitě zaplní, a zažene plíživou temnotu+ Natáhni ruce. +vyzve ji, a pak nechá to světlo vznést ze svojí dlaně do její, kde se opatrně usadí, aby měla pocit, že ho kontroluje sama; na kůži není cítit, možná je trochu hřejivý, ale nepálí+ chceš panáka? +otáže se konverzačně+

[Syriana Spinnel]

+(ha najednou mu tělesný kontak vadí jo? hmmmm. Snaží se mozku vsugerovat, že to není ten sklep, není, není, není. Nikdo ji nevězní, může hýbat rukama i nohama, může mluvit... Ale logika zdá se nefunguje. To až to malé tlumené světlo, které se jí objeví u hlavy, dolehne k ní Jadeův hlas. Zvednou ruce se jí ale podaří až na druhý pokus. Podrží si v nich lampičku, a ta nejhorší tíže z ní trochu spadne.+ Radši flašku... +Donutí své nohy zas k pohybu, ale se světlem už je to mnohem lepší.+ Děkuju +zašeptá do ticha a plíží se podzemními chodbami.+

[Jade]

+jenže tohle je druh tělesnýho kontaktu, kterej zavání emocema pozoruje ji z mírnýho povzdálí, jestli jí přece jenom nehrábne a nezačne se pokoušet probourat stěnou holýma rukama, ale vypadá to, že to zvládá. Zvedne koutek v úšklebku, vytáhne z bundy placatku s whiskou a podá ji Syr+ Flaška se mi tam nevejde, sorry. +poznamená ironicky, nechá to na ní, a když vyrazí dál, následuje ji chodbou. v hlavě si vybaví plánek katedrály, teď by měli být někde pod transeptem a pomalu se blížit k oltáři. Chodba vypadá pořád stejně, kamenné stěny, a semtam odbočka; kromě jejich kroků je naprosté ticho+