od Jade » 17 bře 2016 18:41
+přemístí se s Deanem rovnou k sobě do pracovny, usadí se do svýho masivního křesla, a mlčky ukáže na židli na druhý straně stolu. Dean se tam posadí; obličejem mu proběhne křeč bolesti ze všech těch střepů, co má v sobě zaraženejch, ale radši by si skřípnul koule do poklopce, než by to přiznal. Zarputile civí před sebe na dřevěnou desku stolu, celý tělo napjatý jak strunu, připravenej se přikrčit, a čeká co Jade. Ticho mezi nima se rozpíná, natahuje, nabírá skoro fyzickou podobu a táhne se jak žvejkačka. Pro Deana je to možná horší než kdyby dostal přes hubu; to těžký ticho na něm leží jak kamennej blok a vytlačuje mu dech z plic. Signalizuje něco horšího, než Jadeův vztek; mrazivý, tichý zklamání. Plazí se kolem něj a natahuje po něm svoje chladný úponky, cítí ho ve svým studeným potu, kterej mu stéká podél páteři, i v neúprosně ostrým pohledu, kterým ho Jade provrtává+
D: Mrzí mě to, jasný? +vyhrkne, když už to nemůže vydržet, a konečně zvedne oči, aby viděl, jak se tváří; napůl čeká, když už na něj začne křičet, ale zatím to vypadá, že se k něčemu takovýmu neschyluje+
J: +obočí se mu posune o kousek výš+ A co přesně? +odvětí a nakloní hlavu lehce na stranu, jako by ho odhadoval+
D: +že jsem ji nesejmul pořádně, dere se mu na jazyk, ale je mu jasný, že to by mu moc nepomohlo+ že jsem tam vyrazil na vlastní pěst? +zkusí to, a vypadá jak malej kluk, co rozbil vázu+
J: +podle toho úšklebku, kterej mu proběhne přes rty, je mu to úplně jasný. Vytáhne krabičku cigaret a zapálí si+ Musíš pochopit... +vyfoukne trochu kouře+ že už nevystupuješ jenom sám za sebe. +pokračuje až nebezpečně klidným tónem+ Tvoje činy se promítají i na mě. +přimhouří oči, odklepne ohořelej popel; na jeho protesty zvedne ruku, a zarazí ho hned na začátku+ Jsi idiot. +sdělí mu sarkasticky+ A doufám, že si uvědomuješ, jak málo chybělo, abys byl velice mrtvej idiot. +odmlčí se, aby tomu dodal patřičnou váhu+ Takže až se příště rozhodneš pro nějakej podobně inteligentní pokus o asistovanou sebevraždu, laskavě nejdřív napiš dopis na rozloučenou, protože já to tvoji mámě oznamovat rozhodně nepůjdu. +odfrkne si, a naprosto bez skrupulí útočí rovnou na city+
D: +Dean ještě tyhle mentální útoky nemá v malíčku; tohle se ho dotkne přímo na obnaženým nervu. Vyskočí ze židle, a oči mu hoří vztekem+ Moji mámu do toho- +začne, když ho Jadeovo neverbální kouzlo zatlačí zpátky do židle+
J: Jenže ty tu nejsi od toho, abys určoval, kdo bude žít, a kdo ne. +pokračuje, a Deanův malej vzteklej výbuch ignoruje. Na chvilku se odmlčí, típne vajgl do popelníku, a zvažuje, jak sakra jednat s pubertálním pakem+ Chybí ti táta. +řekne pak, a osten ve svým hlase zahladí jak nejlíp dovede+ Já to chápu. +dodá pomalu, poklepe nehty na krabičku cigaret, a zamyšleně se na něj podívá+ A nebudu ti tu kázat o tom, jak by určitě nechtěl, aby ses takhle ohrožoval. +odfrkne si+ On by totiž stoprocentně nechtěl, abys pro mě vůbec dělal. +ušklíbne se trochu kysele+
D: +Dean uhne očima, a zamumlá něco o tom, u čeho přesně mu to je, ruce má zaťatý do pěstí, možná proto, aby se mu netřásly+
J: jo. +souhlasí, s nádechem pobavení v hlase+ Deane. +řekne trochu vážnějc, čeká, dokud se na něj kluk nepodívá a chytne očima jeho pohled+ Ty nejseš tvůj otec. +řekne mu vážně, sarkasmus je pryč, a Jade se mu zavrtává do lebky skoro jako nitrozpytem, ale na to, aby věděl, co si myslí, se mu do hlavy dívat nemusí; klukovy oči jsou jak otevřená kniha+ Nejseš tu proto, abys ho nahradil. Nejseš tu proto, abys ho pomstil. +zvedne koutek, když si uvědomí ironii toho momentu, a pak použije skoropřesně ty stejný slova, který kdysi dost pomohly jemu+ Tvůj život je tvůj příběh, ne sequel k příběhu někoho jinýho. +řekne tiše. Opře se do křesla, a dívá se, jak Dean rychle uhne pohledem, aby mu v očích neviděl bolest+ Takže máš dvě možnosti. +pokračuje a pořád ho pozoruje+ Můžeš jít kam chceš. Dám ti peníze do začátku, Tyler ti pomůže sehnat práci, nebo se dostat na školu; tvýmu tátovi to dlužím. Můžeš se vrátit za mámou, nebo začít novej život jinde. +sleduje jeho obličej, každej záchvěv Deanovy myšlenky v jeho výrazu+ Nebo můžeš zůstat tady. Dostaneš místo mezi náma, ale budeš muset respektovat moje pravidla. A... přijmeš můj trest. +přimhouří oči, a na chvilku ho může vidět jinak; jako našeptávače, hada z Rajský zahrady, co tě přemluví i k tomu co nechceš. Dál už nic nedodává, ví, že už to není potřeba+ Běž do svýho pokoje. A zítra za mnou přijď s odpovědí. +propustí ho pokývnutím hlavy+
+Dean se zvedne ze židle a nohy má jako z rosolu; teprve za dveřma si uvědomí, že se potí jako prase, zhluboka vydechne, a zmizí u sebe+
I'll wrap my hands around your neck so tight...
...with love.