Výměna manželek - Jade a Syriana - Pokoj Jadea

[Syriana Spinnel]

+Už nějak dneska nemá sílu dál se s ním přít, popichovat, či jakkoliv diskutovat. Vlastně je utahaná jak kotě.+ právě proto bych o tom nikomu neřekla. +Pokrčí jenom rameny. Dveře se zaklapnou a ona tam osamí.+ Měj se hezky, přeji ti pěkně strávený večer +poví a ušklíbne se na zavřené dveře. Když je pryč, dopřeje si dlouhou sprchu a pak si pustí na noťasu film ale stejně jí pořád lítají myšlenky k té jejich rozmluvě. A ani si nevšimne, kdy v tom křesle ve spodním prádle usne, přes sebe přehozenou jenom deku.+

[Jade]

+ticho leží na třetím patře jako měkká deka, když ho zničehonic přeruší svištivej zvuk a tichá rána, tlumený hlasy a rychlý kroky. Jade a jeho tři mušketýři se přemístí do chodby, ani jeden z nich není nezraněnej. Vysokej blonďák je na tom nejhůř; očividně v bezvědomí, z břicha mu trčí kovová šipka, a rána na hlavě taky vypadá přinejmenším děsivě. Z vedlejšího pokoje vyběhne pár lidí, a okamžitě ho přenesou dovnitř a začnou na něm pracovat, rychlej tichej tanec rukou, magie a vůlí; nenechat ho umřít. Zbylí dva se zhroutí do křesel, jsou zvyklí na ošetření počkat, ale očividně dosáhli konce svejch sil. Brunet s dohněda opálenou kůží se při vědomí drží jen silou vůle, a třetí z chlápků neudrží bolestnej výkřik, když mu rozškubnou nohavici a z rány vytryskne krev. Jade vypadá skoro v pohodě, jeho oči se nepřirozeně lesknou a oblečení má od krve, ale na sobě žádnej viditelnej zdroj krvácení, ale čelisti má sevřený tak pevně, že to vypadá, že se mu kosti prořežou skrz kůži+

[Syriana Spinnel]

+V okamžiku se vzbudí, chvilku neví proč, ale pak to zaslechne a vteřinu na to se rozrazí dveře. Stačí jí jeden jediný pohled a už skáče z křesla jak kamzík, až se málem zamotá do deky a křápne. Rychle sjede skupinku očima. Sakra blond má na kahánku, ale je u něj docela frmol, tam se motat nebude, i když to fakt vůbec nevypadá hezky. Shlédne na ty dva.+ Sakra... Slyšíš? podívej se na mě no tak! +Dostane se k brunetovi, kterej očividně upadá do šoku a ztrácí vědomí asi otřes mozku...+ hej, hele dívej se sakra, ne to... +načež brunet trochu sklouzne a omdlí.+ Do prdele. +Stáhne ho na zem a zvedne mu nohy a opře je o křeslo. Načež ho propleskne.+ Hej! slyšíš tak otevři oči, ty mi tu sakra neumřeš, rozumíš? +Chlápek na chvilku zamžiká oči a otevře je.+ Tady, dívej se na mě, nebo na kozy to je jedno, jen nezavírej oči jo? To je rozkaz sakra! +chlápek jenom sotva znatelně přikývne, ale oči drží otevřené.+ Jade máš oxycontin?? +hodí po něm okem.+ Nebo adrenalin, ten by byl lepší... +zatím co čeká na injekci, kterou doufá, že opravdu mají podívá se na kluka vedle co má otevřenou tříštivou zlomeninu na několika místech. Na okamžik ji polije studenej pot a cítí srdce tlouct až v krku, pak jen polkne a podívá se na svého chlapce.+ Sakra +ten očividně během té chvilky odpadl. A to tak že přestal dýchat.+ Na to zapomeň. +Udeří mu pěstí do hrudi, nad srdcem, a vdechne mu do úst... nic... do ruky se jí dostane velká injekční stříkačka. Rychle pohmatem najde to místo, napřáhne ruku a silně s rozmachem zaboří jehlu až do chlápkova srdce, kde projde tuhými srdečními obaly. Zmáčkne píst až po konec a zas začne s masáží a dechem. Když za chvilku brunet otevře oči je Syr celá zplavená potem, až se jí kůže leskne a ruce ji bolej jak kdyby jimi kácela les.+ Ahoj, už sakra ty oči nezavírej.

[Jade]

+stojí tam vlastně trochu jako solnej sloup, a známka něčeho divnýho je už to, že když vylítne v prádle, nemá žádnou dvousmyslnou poznámku. Přejede očima celou tu scénu, ujistí se, že je o všechny tři postaraný, ostatní kolem nich lítají, kouzlí a zašívají; takže on má čas se vytratit k sobě. Zavře za sebou dveře, odloží zbraně na postel, stáhne si tričko a kalhoty, a otevře skříň. Povytahuje odtamtud nějaký obvazy, pár lektvarů a podobný srandičky; spěchá, protože dobře ví, že každá chvilka navíc mu pak celou tu srandu protáhne o pár pěkně hnusnejch momentů. naskládá si to na stůl, zapře se o něj tělem, a očividně se pár vteřin odhodlává. pak natáhne ruku a sevře v dlani přívěšek, co se mu houpe na krku, a zamumlá pár slov v cizím jazyce. Přívěsek se rozzáří, tlumený světlo mu proniká mezi prstama, ale jade na tom očividně nic krásnýho neshledává; skrz rty se mu vydere tichý zasténání. Jeho hladká, krví lehce zacákaná kůže začne na některých místech jakoby bublat, a pak se roztrhne; na těle se mu objeví hluboký rány, jedna na břiše v oblasti žaludku, malá ale nebezpečná rána, která vypadá jako od střely, na hrudní kosti jen kousek od srdce. Cosi co vypadá jako otisk po zubech na stehně, zpod vlasů na čele se mu najednou vyřine krev, a jeho žebra vypadají jako by se po nich někdo prošel v botech od borůvek, modrofialový a pochroumaný. Bolestně zavře oči a chvilku bojuje o vědomí, stojí ho neskutečný úsilí jen se udržet na nohou. poslepu hmátne po lahvičce s dokrvovacím lektvarem, vypije ho, a lahvičku upustí; ruce se mu třesou,a hlavně je mu to fuk. popadne hůlku, při tom pohybu málem omdlí bolestí, a pustí se do sebediagnostiky. Veškerou svoji vůli směřuje k tomu nesplést si slova zaklínadla, který si spojuje dohromady vnitřní orgány+

[Syriana Spinnel]

+Konečně se to tam začne dávat trochu do pořádku a začne převoz lidí na nějakou soukromou kliniku, jak mohla z hovoru vypozorovat. Pořád dává pozor na "svého chlapce" dokud nepřesunou i jeho. Pak se pokoj začne pomalu vyprazdňovat a zbyde v něm po nich zase jenom spoušť plná krvavejch fleků, roztrhaných hader po zemi a vzduchu nasyceném výpary z lektvarů, krví, potem a strachem. Dveře se zavřou za tou blond žensko a Syr zjistí, že Jade se někam vypařil. Vedle musí být vedle. Už už tam Syr vyrazí, když se před dveřmi zastaví.. a zaklepe. Na odpověď však nemá trpělivost čekat a nakoukne dovnitř.+ Kurva +má parádní výhled na tělo, které vypadá jako by ho přejel kombajn, zacouval a několikrát to zopakoval. Otevře dveře a jde k němu. Očividně udělal nějaké kouzlení a vypil lektvar, ale vypadá že tam sebou každou chvilou sekne.+ Jade... +opatrně na něj promluví, aby ji náhodou ještě nechtěl zastřelit.+ Pomůžu ti do postele, dovolíš mi to? +pomalu k němu udělá další krok... bože tvář má bílou jak z tvarohu a o to víc vystupujou ta zranění. Pak odhodlaně zvedne jeho paži a přehodí si ji přes ramena a lifruje ho k posteli.+ ošetřím ti to. +Ježiš ten chlap je tak těžký, má co dělat aby se pod jeho vahou nesložila.+ Neublížím ti jo? +zadívá se mu pevně do očí a myslí to naprosto vážně.+

[Jade]

+škubne sebou, když uslyší dveře, ale nějak nemá sílu na to adekvátně zareagovat. V duchu se prokleje za to, že zapomněl zamknout, ale tu myšlenku brzo pohltí záblesk bolesti z jeho břicha. Tenhle rituál má v už uzamčenej v každý buňce, jeho tělo samo ví, v jakým pořadí do sebe naládovat kterej lektvar, jak mávnout hůlkou, a jaký slova šeptat, aby si uzavřel nejhlubší rány, jen to prostě trvá, než to všechno zabere, než jeho tlo překoná ten šok, a začne se uzdravovat. Něco zamručí, těžko říct jestli je to Ano Prosím nebo Jdi do Prdele, ale nějak se odvlečou k posteli+ To nic není. +zamumlá pak přes stisknutý zuby+ Jsou v pořádku? +opětuje jí pohled tak pevně, jak dovede+ zítra to bude v pohodě. +dodá ze zkušenosti a zasykne, když se posadí+

[Syriana Spinnel]

+Zvedne mu nohy na postel a na okamžik odejde.+ Jasně vypadáš neodolatelně. +Přinese si z koupelny ručníky namočené v teplé vodě.+ Okamžitě si zase lehni sakra, +zavrtí hlavou a zamumle něco o hrdinech. Vezme jeden a očistí mu s ním to zrasované břicho. Snaží se být fakt jemná, ale Jade vypadá jak antistresová omalovánka kde je použito moc fialové. Moc se jí nelíbí ta rána co má v břiše, je to fakt zatraceně hluboké.+ Ano, všichni to přežili a právě je převáží do špitálu. Nebo kam. Všichni mimo ohrožení života, životní funkce stabilizované. +Dalším ručníkem mu otře čelo, kde má zachlou krustu vlasů a krve.+ Jade to břicho by chtělo zašít +poví mu, když odloží ty ručníky nyní nasáklé krví.+

[Jade]

jak jinak. +zasykne+ nech toho, to nic není... +koukne si na břicho, který se zatahuje, pomalu, ale přece, ovšem tímhle tempem to bude trvat do zítra, a do tý doby se to může dost hnusně zanítit+ dobře... to je dobře. +přikývne, a na chvilku vyčerpaně zavře oči+ jo, vím kam. +odvětí, obličejem mu projede bolestnej záškub, ale celkově vypadá, že sedativní lektvary konečně trochu působí+ Koukám, žes mě čekala. +koukne na její ohoz a ušklíbne se, trochu míň než obvykle, ale očividně mu trochu otrnulo+

[Syriana Spinnel]

+Vypustí zadržovanej dech, protože kdyby to šití odmítl, prostě by ho něčím praštila přes hlavu a zašila mu to, až by byl mimo sebe.+ Fajn. +Nachystá si šití.+ Chceš nějako spešl barvičku? +zeptá se se zdviženým obočím.+ a něco od bolesti? +když vidí jak křiví xichtík. Ale očividně je mu líp, když už zas má ty svoje pindy.+ To víš, nemohla jsem se dočka okamžiku, až se mi manžílek vrátí domů. +Mrkne na něj.+ Nevrť sebou a bude to rovné. +POučí ho stejně jako včera... bože to bylo včera? ty dva kluky. A pak se bez řečí pustí do práce, stehů není moc, asi sedm a Syr se fakt snaží, se staženým obočím a soustředěným výrazem ho za chvilku zaštupuje. Pak to kriticky ještě zhodnotí.+ Bude to dobré. +Konstatuje nakonec. Jade vypadá že každou chvilku usne, což je dobře, spánek totiž posiluje.+ Spi. +Posbírá tam ten bordel, jeho oblečení a ty serepetičky. Zbraně mu povyndává jenom na stůl, víc se jich nechytá.+ Magnum je pod polštářem, kdyby něco, nebo mě zavolej kdybys něco potřeboval. a zkus pár hodin nevstávat +A jde do vedlejší místnosti.+

[Jade]

+holt má asi pud sebezáchovy silnější než ego + jizva jako jizva. +pokrčí rameny tak ležérně, jak dokáže, aniž by mu před očima běhaly barevný kola bolesti. Zavře oči, a chvilku to vypadá, že možná spí, pokud vůbec jde spát při šití vlastních ran+ vždyť jsem ti to říkal. +poznamená, že to dobré bude; nakonec přece jenom nespí+ převelice mě mrzí, že tě nemůžu bavit celou noc. +vydechne, a pomalu se sesune do lehu, je vyčerpanej, takže ani nepoznamená nic o paranoie, když se zmíní o magnumu. ne že by neměl v nočním stolku vlastní Ještě něco zamumlá, vypodloží si hlavu a prakticky upadne do bezvědomí, na několik blaženejch hodin+