Salónek

[Jacob Downly]

+usměje se+ Tak to jsem zvědav co vymyslíš. Souboj na kordy? Nebo pistole, když chladná ocel už tu byla? +zasměje se, protože to myslí v žertu+ Teď bych se spíš rád něčeho napil. Něčeho ostřejšího.

[Styx Lupin]

Co třeba... ruskou ruletu? +koukne na něj vážně, ale pak se rozesměje a důrazně zavrtí hlavou+ Ne, zbraň už dnes nevezmu do ruky, přísahám +na důkaz si sáhne pod šaty a odepne si pouzdro s dýkou ze stehna a odloží jej+ Tak a teď jsem úplně bezbranná +zvedne dlaně ve vzdávajícím se gestu. Postaví se a přinese jim po sklence whisky+ Tak bych třeba mohla zkusit přehodit tamten přehoz přes nějaký trám +kouká ke stropu a koutky rtů jí cukají+

[Jacob Downly]

+zasměje se na její narážku+ Aby jsme tu nakonec nebyly obvázaný dva. +vezme do ruky tu dýku+ Proč to nosíš? +prohlíží si ji, jako tu dýku+ Necítíš se bezpečná? Ještě jsem tohle na nikom neviděl. Myslel jsem, že to nosí jen dobrodruzy v akčních filmech.

[Styx Lupin]

Nejsem žádný dobrodruh +zasměje se a kouká na tu dýku+ Vzhledem k mé práci musím být ozbrojená 24 hodin denně. Pár lidí má na mně spadeno +vysvětlí mu+ Tím, že jsem to teď odložila, ti vyjadřuji velkou důvěru +pohlédne na něj s úsměvem+

[Jacob Downly]

+zvedne jedno obočí, poněkud udiveně+ Styx, já tě nechci nějak urazit ale vážně si tě nedokážu představit jako ozbrojenou složku. +zavrtí hlavou, podívá se na dýku, na ni a pak kolem dokola+ Co ty jsi vlastně zač?

[Styx Lupin]

(heh, tak paranoiu si radši rozmyslel? Udělal dobře )

To je takové mé mimikry... že by to na mně nikdo neřekl. Matu nepřítele tělem +mrkne na něj s úsměvem+ Nechtěj vědět, co jsem zač. Kdybych ti to řekla... +upřeně se na něj zadívá+ ...musela bych tě zabít +dokončí teatrálně jako nějaký filmový agent, ale pak už nevydrží a rozesměje se+ Nevyzvídej a radši mi řekni, co bys chtěl dělat. Máš nějaké přání? Marodům se nesmí nic odmítat +uculí se+

[Wenai Lafayette]

Aha. +řekne a přikývne hlavou+ No tak já vyzvídat nebudu. A že ti ty mimikry jdou. +uculí se na ni+ No víš, asi bych šel už do postele. Ta rána mě začala bolet. Ale můžeš jít se mnou. Slibuju, že tě nebudu obtěžovat. když nebudeš chtít.

[Styx Lupin]

To je právě účel, že mě lidi podceňují a pak jsou nemile překvapení +culí se a pak se trochu provinile podívá na jeho zalepenou ránu+ To mě mrzí, že tě to bolí. Odvedu tě do tvého pokoje, potřebuješ si odpočinout +zvedne se+ Ani to nezkoušej, když už víš, kdo jsem +mrkne na něj, že to myslí v žertu+

[Jacob Downly]

To tedy už zkoušet nebudu ani ve snu. +zasměje se a následuje ji do svého pokoje, je zvědaví, v čem bude bydlet, když tam mají takové sídlo+

[Styx Lupin]

Remus: +sluha ho usadí v salonku a přinese mu pití+ Ano pane, slečna Styx je doma. Hned vám ji zavolám +vzdálí se a oznámí Vanesse, že na ni v salonku čeká pan Lupin+