Camorr - Mladí a neklidní

[Locke Lamora]

jo, to teda jo. +zazubí se Locke+ to je divný ne? +koukne na ni Jean tázavě a hned co přijdou domů to plánuje vypátrat v knihách+ tak co, půjdem to zapít? +uculí se locke a je vidět, že mu pořádně otrnulo, když neumřeli+

[Wenai Lafayette]

No, to bysme asi měli. +usměje se na něj+ Jeane, půjdeš taky? +koukne na něj a pousměje se+ Půjdeme do té hospody, co sme byli minule? +kouká na Lockeho a na oba+

[Locke Lamora]

no jasně že půjde taky. +uculí se locke a plácne ho po zádech+ třeba, tam je to super. +přikývne a zamíří tam+ vy spolu takhle chodíte pít jo? +uculuje se Jean trošku, a jde s nima, protože ví jakou hospodu myslej, a s klukama tam občas chodí+

[Wenai Lafayette]

Ale byly sme jednou. +uculí se na Jeana a mrkne na Lockeho+ Ty máš rád poezii, Jeane? +koukne na něj tázavě, když vstoupí do hospody a sesnou si ke stolu a taky si objednaj pivo+

[Locke Lamora]

aha. +uculí se Jean, a Locke se na ni uculí, když se Jean nekouká, mávne jim pro pivo, a usadí se+ locke ti něco říkal? +koukne hnedka Jean podezíravě+ no jo, líbí se mi. hlavně ta středověká. +pokrčí rameny trucovitě, pač si ho kvůli tomu dycky dobíraj+ a hrdinský eposy.

[Wenai Lafayette]

Jo, Locke mi to řekl. +usměje se na Jeana+ Já mám taky ráda poezii. Co se psala sto... dvěstě let zpátky. A eposy jsou náhodou taky fajn. +pokýve hlavou a napije se+

[Locke Lamora]

Locke je totiž děsná slepičí prdelka. +zaksichtí se Jean vesele+ jo? +usměje se+ a koho třeba? +zajímá se hnedka+ jo, a víte co je úplně nejlepší? žít si vlastní příběhy, +vyplázne na ně Locke jazyk, ťukne si s nima a napije se+

[Wenai Lafayette]

No to mi je jasný, on na to vypadá. +zasměje se a šťouchne Lockeho loktem do žeber+ Ale když čteš, tak jich prožiješ mnhonásobně víc a navíc můžeš žít vlastní příběhy. +vykulí na Lockeho oči a chytře se uculí na Jeana+

[Locke Lamora]

hej! +šťouchne ji zpátky, ale culí se+ bože a já si myslel že k nevydržení bude se sanzama, ne že se z jeana stane monstrum se spojencem! +zasměje se, když vidí jak jí Jean přikyvuje+ no, ale to nejsou moje příběhy, že jo. jsou to příběhy jinejch lidí. já si jednou na starý kolena přečtu akorát až někdo sepíše ty moje. +zazubí se+ a budu mít hustou přezdívku!

[Wenai Lafayette]

Jsme monstrum se spojemncem. +zasměje se a zamrká na Jeana a trochu do něj šťouchne+ Jo, jasně a jakou? Vyžle ze zátoky? +zubí se na něj a směje se jak prdlá+