Druhý pokoj pro hosty

[Wenai Lafayette]

+jenom hekne, jak skončí zpátky v peřinách a pak se tlumeně směje+ Kluci! Já se chci taky hýbat! +směje se tlumeně a trochu tam sebou pod nima hází, ale pak toho nechá, protože jí je u nich dobře a teplo+

[Locke Lamora]

ale ty se hejbeš špatným směrem. +uculí se locke rozespale, , a trochu se teda posune, aby ji nezdusili, vtiskne jí takovou podvědomou pusu na rameno a ještě to na chvíli zalomí, protože on teda ranní ptáče fakt není+

[Wenai Lafayette]

+jenom se uculí, když to vidí, protože je děsně roztomilej a dá mu pusu na čelo a pak se otočí k Jeanovi a jemu dá taky pusu na čelo a na nos a sleduje, jestli on je raní ptáče a jestli fakt spí, protože jí už se nechce+

[Jean Tannen]

+Locke to u jejího boku úspěšně zařezává, ale Jean už se jen tak mrcasí a spát se mu moc nechce, ale vstávat z postele taky ne, takže se jen tak převaluje, a pak se natáhne na záda a děsně zeširoka zívne+

[Wenai Lafayette]

+přetočí se k němu a hnedka se k němu přitulí a přilísá a otírá se o něj a kouká na něj s velkýma očima a jenom se culí, protože je jako malá, že jo+

[Jean Tannen]

+uculí se, a překulí se k ní na bok+ ahoj, ty už nespíš? +usměje se na ni, a vtiskne jí pusu na rty+ jak se dneska máš? +sonduje nenápadně, jakej je stav , a trochu ji hladí na boku a vůbec na kůži+

[Wenai Lafayette]

Ahoj. +usměje se na ni+ Ne, před chvílí jsem chtěla vstát, ale zalehl jsi mě. +culí se na něj a stav je pořád kde nic tu nic XD+ Mám se dneska pěkně, mám chuť na snídani. A jak se máš ty? +kouká na něj, jak je roztomilej+

[Jean Tannen]

no však kam bys chodila? +usměje se+ já se mám úplně nejlíp. +uculí se, a dá jí pusu, pač to se má úplně nejlíp+ tak tu počkej, a já ti udělám snídani do postele, jo? +mrkne na ni a zalehne ji ještě jednou, ale tentokrát pro polibek+

[Wenai Lafayette]

A nepočkám, já jsem chtěla udělat snídani, tak ji uděláme spolu! +směje se a pak ještě trochu, jak je zalehnutá, ale je to moc hezký a chvilku ho olíbává, než mu vykloutne pod paží z postele a trochu se obleče, aby mohli uělat tu snídani+

[Jean Tannen]

ale to nebudeš mít snídani do postele. +zazubí se, a chvilku ji líbá, než vstane, ataky se trochu přiobleče, vezme si kalhoty, a košili, ale košili si nezapne a jde jen tak+ tak pojď. +usměje se, chytne ji za ruku a jde s ní do kuchyně+ a na co máš chuť? +uculí se+