Pokoj č. 8 Miss Wenai Lafayette

[Locke Lamora]

jo, to už jsme slyšeli, já bych radši slyšel, co by udělalo radost tobě. +usměje se na ni, a Jean zatím skočí pro to jídlo, nějaký sendviče a víno a tak+ já to chápu, jestli někdy potřebuješ bejt sama, když my se furt jen flákáme okolo a opruzujem. +zazubí se+

[Wenai Lafayette]

To je dobrý, Locke. +usměje se na něj+ Už je všechno v pořádku. +pohladí ho po noze a spokojeně se opře ve vaně a zavře oči a na rtech má takovej nepřítomnej úsměv+ Už brzo... +pošeptá+

[Locke Lamora]

kůstko... +pousměje se, svleče se a vleze tam k ní, obejme ji a přitulí si ji k sobě, pevně, aby cítila proti hrudi tep jeho srdce, a usměje se jí do vlasů+ já tě miluju, víš to, viď? +pošeptá jí tam+ jak nikoho na světě. +schová jí to do kůže+ snes bych ti modrý z nebe a obrátil zem naruby, aby ses usmála. +hladí ji trochu po kůži+

[Wenai Lafayette]

Já vim, Locke. +zašeptá a obejme ho a děsně moc se rozbrečí+ Já vím, že jo, ale nezasloužím si to. Nejradši bych na vás jenom křičela a křičela a řvala. +mumlá mu provinile do kůže+

[Locke Lamora]

+přitulí si ji k sobě těsnějc, a nechá ji se vyplakat, jenom jí stírá z tváří palcema slzy, aby jí to neteklo všude, a voda si to stejnak vezme+ to přece není vůbec věc zásluh. +pousměje se+ miluju tě, protože jseš, ne pro barvu tvejch vlasů nebo seznam věcí co děláš nebo neděláš. +vtiskne jí pusu na spánek+ a to se nikdy nezmění. +slíbí jí+ no, to můžeš, můžem to zkusit. +zazubí se+ Lamooroooo, ty blbčeeee tys nechal piva navenkuuuuu a teďka steplaaaaaaj! +zařve zplna hrdla, hotel nehotel a uculí se na ni+ přinejhorším za pár dní ochraptíš a bude. +zahihňá se na ni+

[Wenai Lafayette]

No jo. +pousměje se+ Teďka ti to možná přijde vtipný, ale po pár týdnech ti to půjde pěkně na nervy a Jeanovi taky. +vydechne a koukne na něj+ Promiň, Locke, promiň.

[Locke Lamora]

ále, já snesu hodně, kůstko. +uculí se a pohladí ji+ fakt jo. a taky se budu snažit, abys na nás křičet nemusela. +pousměje se, a hladí ji po pasu+ tak jo, tak víš co? já ti to odpouštím. +usměje se, přitulí si ji k sobě, a jen je tak nechá pohupovat na vodě+

[Wenai Lafayette]

Locke, to není kvůli tomu, že byste něco udělali, ale třeba kvůli tomu, že jsem špatně vstala. Nebo že se mi nepovedla uvařit ovesná kaše. Nebo že jsou v místnosti dveře. +pousměje se a koukne na něj a otře si oči+ Kde je Jean? Že on nám jí večeři?

[Locke Lamora]

jo. +přikývne vážně, že tomu rozumí+ a já tě miluju. to neznamená, že tě miluju jenom když zrovna vstaneš dobře, nebo když máš zrovna učesaný vlasy, nebo když zrovna nejsou dveře. +pousměje se+ to znamená, že tě miluju. pořád. vždycky. někdy tě trochu nesnáším, a i když tě nesnáším, tak tě miluju. a nemá to podmínky. +vtiskne jí malou pusu, aby to věděla+ no jo, bídák! Jeane! +houkne na něj+ já tě vidim!

[Wenai Lafayette]

Locke. +koukne na něj+ Ty seš... prostě úžasnej, víš to? Nevim, co bych bez tebe dělala. +kouká na něj a myslí to naprosto vážně a pak koukne do pokoje+ Jo, Jeane, nesežer to všechno. +pousměje se+