Obývák

[Beatrix]

+Lehce zoufale se ušklíbne+ Vidíš...nemáš na to ani co říct... +utře si další slzy+ Pošlu ti sem věci z Mýtinky.

[Kristián]

A čo ti na to mám povedať? Čo ti na to po tom všetkom mám povedať ?! Stále sa len odtahuješ a tváriš sa, ako je všetko v poriadku! - To je všetko? Pošleš mi veci? To je ... všetko?

[Beatrix]

A čo ti ja mám ještě povedať?! +zakřičí na něho křaplavým hlasem+ Dass ich ohne dich nicht leben kann?! Dass es so sehr weh tut?! Dass du mich zerstört hast?! Das ist alles wahr! Korrekt! +chytne vázu co má po ruce a švihne s ňou o zem až se střepy rozletijou po místnosti a ona má pocit, že přesně takhle se tříští všechno v ní+ Ale to nic nemění na tom, že spolu nejsme šťastní! Že už dávno nejsi ten, kdo jsi byl! A já možná taky ne! A možná jsi se změnil kvůli mě, možná jsem tě já takhle změnila! Ale pořád to nic nemění na tom, že se akorát oba trápíme a... +napřímí se a i když přes slzy skoro ani nevidí a strašně ju to bolí, tak chce, aby z toho Kristián vyšel líp než ona+ Někoho mám. +podívá se na něho co nejodhodlaněji+ Máš právo na svůj život.

[Kristián]

+ Zatvári sa naštvane, že to všetko hádže na neho a keď okolo neho prolítne pár črepov, tak sa ani nepohne. + Vieš, "láska", máš čo si chcela! Robím vždy len to čo chceš! + zavrčí a aj keď na ňu nekričí, jeho hlas je dostatočne zvučný. Keď ale počuje, že Bea niekoho má ... a že už s ním nepočíta ... má pocit, že sa v miestnosti ochladilo aspon o pätnásť stupňov. + Výborne. Takže už si si to zariadila. Takže tá tvoja láska nebola zase tak horúca.

[Beatrix]

Jo! A to je možná problém, víš! Že vždycky děláš JEN to co já chci! Kéž bys tak někdy dělal i něco sám za sebe! +štěkne na něho, no když vidí jeho výraz, tak o krok ustoupí a na chvilku zapřemýšlí o tom, jestli bylo až tak chytrý dojet za ním sem a říct mu to tady. Sama.+ Tak to není- +chce protestovat, ale tím by zase nic nevyřešila. Zvedne pyšně nos a bradu, tak jak to dělává a jak to Kristián nesnáší. I když on už na ní nesnáší pravděpodobně úplně všechno.+ Nemáš ponětí. Nic o mně nevíš a ani nechceš vědět. +otočí se a udělá pár kroků k východu, pak se ale ještě zastaví a otočí+ Doufám, že najdeš svoje štěstí. Sbohem. +rychle vyklape ze dveří, sedne do auta a se skřípěním pneumatik odtama doslova vystřelí, přičemž na cestu moc nevidí, takže je ráda, když nesejme schránku u cesty.+

[Kristián]

Ako by som snáď mohol robiť niečo iné! + zatne zuby a pokrúti pritom neveriaco hlavou, ako sa Bea tvárí. Tak nejako na ňu už nemá ani slov. Pripadá si prázdno, zradený a ... nešťastne. Díva sa smerom ku dverám kým nepočuje odísť jej auto, potom chvíľku sleduje črepy na podlahe a nakoniec sa otočí a ide do pivnice. +