I snaha se cení. Usměje se rozpustile a zavěsí se do něj. Vůbec jí nepřekvapí a ani nerozhodí, že - opět - musí trochu zaklonit hlavu, aby mu viděla do očí. Jestli myslíte místo, kde jsem se narodila, tak to bylo Turecko. Prozradí s úsměvem. Ale pak jsem se přestěhovala do Irska, který považuju za svůj domov. No a taky často pobývám na své chatě ve Finsku. Zadívá se mu do očí a mimoděk zlehka přejede rukou po jeho zádech. A vy tady bydlíte od malička? Je to zvláštní město... Pohlédne na okamžik ven. Hned jak jsme sem přijeli, cítila jsem ten zvláštní náboj, atmosféru, nebo jak to popsat. Znovu se na něj zadívá. Docela se mi tady líbí. Pousměje se.
****
Batman: +nastoupí za ní a usadí se do druhé sedačky.+ Myslím, že to bude dost podobné... +usměje se křívě a chce ji zarazit, aby nemačkala žádný čudlíky, bohužel pozdě.+ Jo, myslím, že to bude nejrozumější. +zakroutí hlavou, ale koutky mu pobaveně cuknou. Začne mačkat spoustu čudlíků po sobě, stroj se najednou rozburácí a vteřinu nato se řítí snad třísetkilometrovou rychlostí. Zrychlení je zamáčkne hluboko do sedadel, až je nemožné byť jen otočit hlavu. Když se přetlak vyrovná, je to lepší, ale pořád je to dost podoné jízdě v raketě.+ Zdá se, že máte slabost pro nebezpečné věci, slečno.. Řekne aniž by odtrhl pohled od silnice. Byla jste taková vždycky? Krátce na ni pohlédne.