od Tobiáš » 28 led 2015 17:13
Navedl...jak to sakra dělá..*taky zašilhá vedle sebe* děsí mě, jak se vůbec nehýbe...*poznamená a pomalu se posadí, zatímco holky uklízej věci do letadla. Když se přestane všechno točit, natáhne k ní ruku* Žádné křesílko...ani vyčarované...už tak trpí mé ego, že mě musíš držet na nohou...*opře se jí vahou o rameno a začne se šourat k letadlu jako stařec, ale kupodivu jde, dokonce se vyhrabe i po schodech do malého tryskáče* máme na ty plechové potvory fakt štěstí, co? *poznamená, když si vzpomene, kdy a kam spolu naposled letěli letadlem, tentokrát je ale nečeká žádné veselé pošťuchování, nikde se nerozvaluje Karolína s časáky a Postrach rozhodně nebude klapat na notebooku*
Nerad vám beru iluze, ale upíři? Upíři prostě nejsou.