Camorr

[Wenai Lafayette]

+usměje se na něj oždibuje dort a jemu taky sem tam nabídne kousek na lžičce. Jednou rukou ho objímá kolem ramen a sedí až úplně u něj+ Mohli bysme tam zajít? +zeptá se ho a kývne hlavou směrem k věži+ Je tam vždycky tak hezky. +pousměje se+

[Locke Lamora]

+nechá se spokojeně krmit, občas si nabere na prst trochu polevy, a chutná mu to+ Chutná ti? ten jsem pek sám! +vyprsí se vesele+ Tam? +usměje se, a taky kouká jak se věž na slunci blýská+ No jasně že mohli. +přikývne+ a chceš hned? nebo až večer? +usměje se na ni, a prohrábne jí vlasy+

[Wenai Lafayette]

+usmívá se a krmí teda sebe víc než jeho, protože ten dort je moc dobrej+ No to si piš. Je úplně boží. +uculí se na něj+ No jasně. +přikývne+ Je to tam krásný. +pousměje se+ Večer je to tam nejhezčí. Když to tam tak svítí. +koukne na tu růži ze staroskla+ Jak jsi ji sehnal?

[Locke Lamora]

+bere si jen občas a trošku, a spíš kouká na ni jak si dává a uculuje se+ To jsem fakt rád. +usměje se spokojeně+ Tak půjdeme večer. +přikývne, a je taky radši, protože potmě je to tam nejhezčí+ No, tu jsem štípnul. +zazubí se+ Můžeš si ji dát na noční stolek, bude ti tam svítit. +usměje se+

[Wenai Lafayette]

Jasně, že si ji štípnul. +zasměje se vesele+ Jak jinak. +usměje se a dá mu pusu+ A komu, Jestli to není tajemství? +koukne na něj tázavě a položí lžičku k napůl ujedenýmu dorte a vezme si sklenici s vínem a napije se+ To bude hezký. Díky. Fakt. Moc. +usměje se na něj+

[Locke Lamora]

Přece bych ti nedal něco, co jsem poctivě nešlohnul. +zazubí se vesele, a pusu jí hezky oplatí+ No přece nahoře, ve věži. ve skleněný zahradě. +pousměje se+ tam je jich tolik, že si toho nikdo ani nevšimne. +pokrčí rameny+ Tak jo, těším se na to. +usměje se na ni taky, a trochu ji hladí na boku, jak tam u sebe sedí+

[Wenai Lafayette]

No jo, to je mi jasný. +pokývá s úsměvem hlavou+ Fakt? +vykulí na něj oči+ Já jsem myslela, že nikdo neumí zničit starosklo. Ani ho nějak poškodit, nebo rozdělit. +kouká na něj obdivně+

[Locke Lamora]

Normálně ne, to máš pravdu. Ale někdo ho taky musel do tohohle tvaru dostat, že jo. +uculí se+ Málokdo to umí, jenom fakticky mistři. jsou na to spešl techniky, já tomu úplně nerozumím. +usměje se na ni+ proto jsou jakýkoliv věci z něj tak vzácný.

[Wenai Lafayette]

Aha. Tak jo. +přikývne teďka už dost zmatená, ne teda, že by to byla nějaká vyjímka. Ale pohodlně si sedne a ojídá tam něco čokoládovýho, kouká na věž a vdechuje teplej podzimní vzduch a je jí hezky, tak co+

[Locke Lamora]

Jean má o tom určitě nějaký knížky, jestli chceš. +usměje se, i když je teda poněkud zmatenej z toho jak se tváří, ale nechce se pouštět do nějakejch složitejch debat, protože by to bezpochyby zvrzal. přitáhne si blíž podnos s nějakýma jednohubkama, občas si jednu šoupne do pusy, objímá ji kolem ramen a trochu po ní pokukuje v tom teplým posledním slunci, a úplně mu to ta stačí+