Cestou, necestou...

[Neferet]

Aha, ale taky ho musíš navádět správným směrem. +namítne nejistě. překvapeně vyjekne, když do ní narazí a nevěřícně na něj koukne, ale dřív než stačí něco říct, tak už jí radí co a jak. zaujatě pokyvuje hlavou+ No počkej. +zamručí, když do ní znovu drcne a vyrazí zpět. pevně sevře volat v ruce a prudce šlápne na to v pravo+ Sakra proč to nejede? +zamračí se pod sebe na nohy, než jí dojde kde je chyba+ Aha brzda. +zamručí a vzápětí dupne na plyn a vyrazí v prudce vpřed, vesele se rozesměje a hodně rychle ho dohání dokud do něj zezadu nenabourá+ Mám tě! +křikne na něj se smíchem+

[Isaac Walker]

*Zasměje se, když vidí, jak s tím zápolí, ale pak na to zdá se přijde a napálí to do něj, až jeho autíčko poposkočí.* No vidš, jde ti to, *pochválí ji, ale líbit si to nenechá, prudce zatočí, opíše oblouk a nabourá do ní ze strany. Chvíli se tam takhle nahánějí, střídavě bourají do sebe i do dalších lidí, až začnou autíčka zpomalovat a nakonec se zastaví docela. Vyleze ven a protáhne si nohy, jak je měl pod tím volantem napasovaný, a rozhlíží se, kde skončila ona.* Tady tě mám, *prohlásí spokojeně, když ji objeví, dojde k ní a podá jí ruku, aby jí pomohl vstoupit.* Na to, žes nikdy neseděla za volantem, to bylo dost slušný, *řekne uznale, když opouštějí dráhu.*

[Neferet]

+se smíchem vyrazí zpět a krouží kolem něj střídavě narážejíc do cizích autíček a do autíčka, ve kterém sedí Isaac a náramně si to užívá, dokonce posmutněle zamručí, když autíčko najednou začne zpomalovat až úplně zastaví+ Teda to bylo super. +zazubí se na něj vesele a nechá si pomoc ze sedačky+ Děkuju, nezdá se mi to tak těžký... +usměje se na něj vesele, když překračuje mantinel+ ...myslím, že bych si mohla zkusit řídit i opravdový auto. +napadne jí vzápětí vesele, když ho obejme kolem pasu+ Tak kam teď? +zajímá se zvedajíc k němu rozesmátou tvář+

[Isaac Walker]

Neni, jenom to chce trochu cviku, *souhlasí a vyhne se někomu v davu, do koho málem nabourají.* Opravdový? *tázavě se na ni podívá.* Je ti ale jasný, že to tak snadný neni, *ujišťuje se s úsměvem.* Tam je těch pedálů víc, o dalších hejblátkách ani nemluvě. Od koně k řidičáku je už sakra daleko, *zasměje se.* Ale když ty si něco vezmeš do hlavy, nic tě nezastaví, takže to určitě zvládneš, *přehodí ji paži kolem ramen a vtiskne jí pusu na tvář.* Já nevim, co třeba támhe? *ukáže na ruské kolo, co se tyčí nad ostatními atrakcemi. Rovnou tam zamíří a postaví se do fronty, tady je lidí hodně, takže to vypadá, že si chvíli počkají.*

[Neferet]

+jednou rukou ho obejme kolem pasu+ Jistě... +přikývne naprosto vážně, dokonce má i zamyšlený výraz ve tváři, jak nad tím skutečně přemýšlí+ Jak to, že není? Tohle mělo jen dva pedály... dopředu a stát. +zamračí se na něj naprosto nechápavě+ Hmn... naučíš mě to? +zeptá se vzápětí odhodlaná se takové výzvě postavit čelem a vyhrát+ Náhodou naučit se jezdit na koni není sranda. To zvíře má pokaždý vlastní hlavu. +nakrčí čelo až se jí tam vytvoří drobné vrásky, ale vzápětí se na něj vesele usměje+ Na to obrovský kolo? +oči se jí rozzáří nadšením, zřejmě má takové výšky ráda, když se neřítí střemhlav dolů jako na horské dráze+ Točí se to pěkně pomalu. +stoupne si před něj a nechá se zezadu obejmout, zatímco zvedá tvář k vrcholku kola+ Bude od tamtud vidět hodně daleko. +zhodnotí spokojeně+

[Isaac Walker]

Můžu to zkusit, ale varuju tě, nejsem moc dobrej učitel, *zasměje se.* Možná by ses měla radši obrátit na nějakýho profíka, *navrhne.* A to je důvod, proč na něj radši nelezu, *prohlásí pobaveně.* To se pomalu točí schválně, *zasměje se tiše a jeho dech rozvíří pár pramínků jejích vlasů. Přiblíží rty až k jejímu uchu.* Je to taková šmajchlovací atrakce, víš? *zavrní jí do ouška.* Vědělas třeba, že kluk musí nahoře dát svý holce pusu? Je to tradice, *prozradí jí a prsty ji pohladí po žebrech, jak ji drží v objetí.* Dovedu si představit, jak většinou pak vypadá ta cesta zpátky dolů, *uchechtne se.* Ale to neni náš případ, my budem hodný a budem se kochat výhledem, *oznámí jí a líbne ji do vlasů.*

[Neferet]

To spíš já bych měla varovat tebe, že nejsem moc dobrý žák. +zazubí se na něj vesele, než se rozesměje+ Myslím, že nestojím o to, aby mě komandoval někdo cizí. +zavrtí s úsměvem hlavou v očích smrt, která by potkala každého cizího nebožáka, který by jí chtěl komandovat+ To je škoda. Z koňského hřbetu je svět nejhezčí. +pousměje se měkce+ Hmn... +vydechne tiše s husí kůží stoupající jí po páteři od jeho tichého vrnění+ Och, vážně? +loupne po něm očkem, když jí oznámí, že budou celou dobu hodní a žádné libání se konat nebude. načež jí vzápětí dojde, že ve skutečnosti není jeho holka, aby jí tradičně musel nahoře políbit, ale rychle to zjištění zažene, nenechá si dnešní den kazit ničím od faktů až po svoje nečisté svědomí+ Když myslíš... +protáhne v očích nezbedné plamínky, když zavrtí zadečkem nenápadně se otírajíc o jeho klín+

[Isaac Walker]

Možná, že je, ale mě, coby městskýho kluka, pořád ta představa, že se mezi mnou a pevnou zemí nachází půl tuny živý váhy, co se může kdykoliv rozhodnout, že už ji nebaví poslouchat příkazy, lehce znervózňuje, *ušklíbne se vesele a vtiskne jí polibek ze strany na spánek.* Vážně, *potvrdí. Když se o něj otře, tiše zavrčí, sklouzne jí rukama na boky a o kousek ji od sebe odtáhne.* Tohle už nedělej, *varuje ji temným hlasem a zlehka ji kousne do krku, těžko říct, jestli ji za tu provokaci chce potrestat tím, že to trochu bolí, nebo tím, že ji to pěkně rozparádí.* Nebo si tě vezmu hned teď a tady. *Přejede poraněné místečko jazykem a pak, jak vydechne, na vlhkou kůži vyfoukne proud vzduchu. Sice vyhrožuje a může se zdát, že se se zlobí, ale nedokáže z hlasu úplně vymazat určitý podtón, který naznačuje, že je to jenom součást hry.

[Neferet]

Nemusíš se bát. Kdyby si měl vlézt na koně, tak bychom ti zajistili nějakého, co je dobře cvičený a nic takového, že si půjde svojí cestou, nebude hrozit. +zazubí se na něj vesele a docela se tou představou baví. na chvíli se zarazí při zvuku jeho hlasu do chvíle, než zachytí ten hravý podtón. potěšeně se pro sebe pousměje a tiše zasekne, když jí kousne do krku natolik příjemně, až se zachvěje po celém těle+ Opravdu? +zavrní, hlas o něco hrubší, pohledem těkajíc kolem nich, když si děsně nenápadně přešlápne tak aby ještě jednou zavadila zadečkem o jeho klín+ Netušila jsem, že tě láká něco takového na veřejnosti. +protáhne škádlivě+

[Isaac Walker]

Já myslim, že přece jenom radši zůstanu na pevný zemi, *uzavře to a zdá se, že k jízdě na koni ho vážně jen tak nepřemluví. Když se o něj znovu otře, prudce vtáhne vzduch do plic, zesílí stisk na jejích bocích a nesmlouvavě ji od sebe odtáhne.* Zlobíš, *podotkne a povzdechne si.* Máš štěstí, že je kolem tolik lidí, jinak bych ti ukázal, že provokovat se nevyplácí. Jenže to bych musel sám sebe zatknout za pobuřování na veřejnosti a to by nám trochu zkazilo den, *zazubí se. Znova ji obejme kolem pasu, ale trochu volnějc, mezi nimi udržel bezpečnostní odstup.* Nemáš strach z výšek? *napadne ho, když tak během čekání pozoruje, jak kabinky stoupají a zmenšují se a zmenšují.*