Knihovna

[Wenai Lafayette]

+drží ho u sebe, celá rozechvělá, trochu se jí klepou ruce, ale hladí ho po pažích a po ramenou, oči má zavřený a na tváři úplně odrovnanej výraz. Postupně zklidní dech a pak otevře oči a usměje se na něj pěkně+

[Locke Lamora]

+ještě se nad ní drží, obličej má schovanej do její kůže, lehce jí tam přejíždí nosem a rty a trochu se usmívá. pak se mu začnou chvět paže, tak sklouzne kousek stranou, aby ji hnedka nezalehnul, ale jinak se neposune ani o kousek, obejme ji kolem těla a jen ji drží u sebe, a občas vtiskne polibek na rameno nebo na krk. když otevře oči, tak se na ni široce usměje, jemně ji vezme za bradu, a natočí si ji k sobě aby ji pořádně políbil+

[Wenai Lafayette]

++leží tam, klidná, trochu udýchaná s červenýma tvářema, koukne na něj a usměje se, pohladí ho po tváři a políbí. S láskou a s něhou a tiskne se k němu, aby nebyli ani kousíček od sebe, protože se jí to přesně tak líbí a hladí ho po zádech a ramenou+

[Locke Lamora]

Já tě miluju. +vydechne jí do kůže, a usmívá se, protože přesně takhle je mu nejlíp, když jsou u sebe a ještě udýchaný z parádního milování, a taky jí to hnedka řekne, a jak jí to takhle sluší, když je ještě zčervenalá a rozechvělá. políbí ji na rty a na kůži, drží ji u sebe, a jen jí špičkou nosu hladí po rameni a je úplně spokojenej a šťastnej+

[Wenai Lafayette]

+když jí to řekne, podívá se na něj a pak se usměje, šťastně a v očích jí svítí+ Já tě taky miluju, Locke. +řekne potichu a pohladí ho po tvráři na který má strniště, prohrábne mu něžně vlasy a nechá si je propadat mezi prstama a nechce se ani pohnout aby ji nepřestal líbat na kůži+

[Locke Lamora]

+No on rozhodně nemá v plánu přestat vůbec nikdy, hladí ji dlaněmi po kůži a palci do ní kreslí kruhy, pokrývá jí kůži polibky a nejradši by takhle byl napořád. A když mu to řekne taky, usměje se a oči se mu rozsvítí, nakloní se nad ni a políbí ji na rty, s něhou a s láskou kterou k ní cítí, a doufá, že je odněkud nesleduje ten duch +

[Wenai Lafayette]

+duch je asi někde zalezlej a spí, protože jinak by je už vyhnal, když se chovaj tak nemravně. Wenai Lockeho hladí a usmívá se, tak nějak omámeně a spokojeně. Když ji najednou něco napadne Geralt. +řekne+ Ještě jsem zapomněla na Geralta, ten portál taky není zavřenej. A mají tam takový vlky. +zarazí se a přemýšlí nad tím+

[Locke Lamora]

+trochu se na ni usmívá, oči má přivřený a jen si voní k její kůži+ Kdo? +koukne na ni tak trochu ublíženě, že myslí na jiný chlapy když je vedle ní nahatej+ No, tak to můžem zkusit, nalákat je tam. +navrhne+ Nebo si aspoň přečíst něco o jejich světě. máš tu nějaký knihy? +zvene hlavu a rozhlídne se po knihovně+

[Wenai Lafayette]

Geralt z Rivie. Byl tu... no tak tři roky zpátky to je. Ještě než sme se my dva poznali. Možná i dýl. +odtuší a koukne na stolek vedle gauče, kde jsou stohy knih+ Tady ta. Bestiář. +vytáhne jednu zespodu a zbytek se sesype na zem, ale toho si nevšímá. Otevře ji a jsou tam vlci a tak různě ne nepodobný těm venku+

[Locke Lamora]

Aha. +přikývne, a nahne se přes opěradlo aby ty knížky posbíral, pač mu přijde že by se neměli tak válet+ Tihle vypadají docela podobně. +ukáže prstem na obrázek, a čučí jí přes rameno do knihy+ velikostí a ksichtem teda určitě. i se tváří podobně poťouchle. +zašklebí se trochu, a uvelebí se tak, aby viděl na obrázky+