Operace "Fireworks"

[Tobiáš]

*už to vypadá, že přece jen by mohl s trochu štětí se vyvléknout z rohu, kam se nedobrovolně dostal, když dorazí posila. Následně se zaštítí ubožáky, kteří byli v dosahu. V poslední vteřině sundá prst ze spouště - nevinní nemůžou trpět. Zaskřípe zuby a skloní zbraň. Nechá se povalit hordou muží v černém na zem, připravený v první vhodné příležitosti se poprat ručně. Toho skutečně využije, ale mužů je příliš mnoho a ačkoliv dostali od Amandy jasné rozkazy, nikdo nemluvil o tom, že by nemělo dojít k žádnému násilí...dobře mířená rána do spánku a Tobiášovi se před očima roztančí hvězdičky. Znovu skončí na zemi.*

[Postrach]

*zahlédne nově příchozí, ale zdržuje ho Warren na střeše, který je rozpálený doběla z toho, že Mia je mrtvá. Dostane se dolů a probojovává si cestu. Mylně se domnívá, že to oni před ním jsou zodpovědní za její smrt... Nereaguje na rozkazy Amandy a přestane, teprve když se dostane Postrach až k němu a tehdy Warren zjistí, že nemá šanci. Propadne se do temnoty jen o vteřinu později po tom, co padne Tobiáš na kolena. Postrach zvedne hlavu a v mysli mu proběhne řada scénářů. Přimhouří oči a vyrazí Tobiášovi na pomoc. Za chvíli už kolem lítají členové alfa týmu a některé jejich životně i neživotně důležité části. Pak ustane i to. Postrach padne vedle Tobiáše, omámený, ale stále vnímající, aby zahlédl ženu stojící opodál, tmavé vlasy jsou mu povědomé. Vzchopí se zuřivostí, ale zároveň si všimne, že je Tobiáš mimo a prohraje, pokud mu nepomůže. Ví, že předtím dostal stříbrnou dávku a je díky tomu oslabený. buď bude pronásledovat Denisu a nebo zůstane s ním. Nemá se nad čím rozmýšlet příliš dlouho, znovu klesne na dlažbu a tváří se víc mimo, než je. Denisa počká.*

[Noční Klub]

*Denisa je skrytá na protější střeše, než je Warren. sleduje jeho počínání a spokojeně se pousměje, když zacítí ve vzduchu stříbro...Vše vypadá dobře, až když se mezi členy Divize dostane Postrach. Zatne nespokojeně zuby, vidí, že by Tobiáše z toho dostal. A to ona nechce. Někde hluboko ji píchne svědomí, ale umlčí ho a namíří. Ze zbraně vylétne speciální stříbrná kulka. Ví, jaká je Postrachova slabina, větší než ostatních z Klubu. Přesto má pocit, že si jí všiml. zamrazí ji až do morku kostí, ale už není cesty zpět. Stáhne se pryč. Když přeskakuje ze střehy na střechu, neslyšně a skrytá tmou, všimne si, že z auta o ulici dál sleduje dění žena. Vyhne se jí, instinktivně. *

[Rebecca Altamirano]

(no kur-nik! tak jo, zítra budu v práci zuřivě vymýšlet, až půjdu domů, koupím si nějaký chlast a vrhnu se na odpověď ale jako uff... btw dneska jsem normálně u nás potkala týpka a v první chvíli ve mě úplně hrklo, páč se dost podobal Shaneovi. Mě málem kleplo )

[Manori]

(hehe, však jsem to psala celou odpolední... a škaredě koukala na každou nohu, která k nám vlezla...a jinak máš čas, zítra jsem na semináři a pak jedu pryč, o víkendu budu fotit houby a nebo houby, podle toho, co poroste:D A doufám, že v tom nejsou moc logický kiksy, jak to jeden pořád přerušuje to psaní...)
jo tak podobal, jo no to by mě asi ieblo )

[Rebecca Altamirano]

(no jako seš dobrá, že jsi to zvládla v práci! já to většinou píšu na etapy celý den Jéé, houbičky, to pak se pochlub, taky bych šla, ale nemám u sebe krátký sklo a s tou osobní zbraní nemám šanci. Leda že bych fotila houbu deset metrů od sebe žádný chyby nevidím a co se Amandy týče, nemá chybu! Úplně živě tu sviňu tříbarevnou vidím před sebou Hm, jo. Docela podobal, včetně toho prokletýho úšklebku. Nebo možná díky němu to tak vyniklo )

[Manori]

(heh, no však já ji měla úplně před sebou, jak si sedí v tom autě, na xichtě ten svůj mírně zainteresovaný úšklebek...
Jako já jsem sama zvědavá, jsme na kurzu tři a lektor, tak to bude vtipné. Ale jedem s kamoškou, tak se budem podporovat psychicky, až zjistíme, že naše fotografické umění stojí za...a nebo nenajdem žádné prašivky a též bude. A taková houba z vedlejšího kopce, to zas není blbé:D já zas někdy narážím, že 135mm je málo...nic, si prostě musím popojít, že. Hlavně aby nelilo celý víkend, to by mě švihlo asi. Se potáhnu přes celou republiku...abych zmokla, ne?:/)

[Rebecca Altamirano]

+zhluboka se nadechne, vydechne a ještě se naposled ohlédne, ale oba už zmizeli ve změti uliček. Násilím od sebe odežene ten špatný pocit, který se jí stále nechce pustit a soustředí se na jejich úkol. Neslyšně se přesune s Man k zadnímu východu z márnice, Five-seveN v pohotovosti. Když se z druhé strany, kde zmizeli chlapy, ozvou první dávky, sevře zbraň pevněji, oči jí naplní chlad a přes rty přelétne slabý úsměv. Může si stokrát říkat, že je to pro ni práce, že zabíjí, když musí, aby ochránila sebe a své přátele. Hluboko v sobě ale ví, že si to užívá a že tu část ze sebe nikdy nedokáže vykořenit a umlčet ji. V tom měl Jade pravdu. Nemůže se obrátit zády sama k sobě a utíkat před sebou. Zvuk prvních výstřelů se ohlušujícně odráží od zdí, kusy omítky a cihel bzučí kolem jako šrapnely. Divoká přestřelka utichá jen na několik vteřin, které agenti potřebují na přebití, přesto směrem k Beccy a Man i v těchto okamžicích zalétne varovná dávka, je vidět, že jsou opravdu skvěle sehraní a vycvičení. A co víc, je jich hodně. Zaslechne tiché zaskřípnutí odněkud zhora a vzhlédne právě včas, aby zabránila jednomu agentovi využít tohoto výhodného úhlu. S dutým žuchnutím dopadne na zem do území nikoho. V tu chvíli jim ale Ulriška předá Postrachovo varovování.+

Jak sakra…?! +podívá se na Man, ale pak si uvědomí, že uklidňující klapání klávesnice a Ulriščin dech, který jí zněl ve sluchátku, utichl.+ Doprdele. +zakleje a ve stejné chvíli si všimne Roana a i ten se vzápětí s gustem přidá k přestřelce. Becca opětuje palbu, když se ozve tiché cvaknutí prázdného zásobníku. Ošklivě se usměje+ Teď se teprve těšte. Panáčci. +a sáhne pro první krabičku R.I.P. nábojů. Avšak ten okamžik, kdy střílí jen Man, dokáže Roan využít bezezbytku a zmizí v márnici.+ Krucinál. +zavrčí a když začne znovu střílet, prudce to převáží výhodu na jejich stranu. I nevýhodné zásahy, které běžnou municí jsou pouhými škrábnutími, nebo středně těžkými zranění, mění R.I.P. náboje ve smrtelná zranění. Těla agentů, vypadají jakoby části jejich těl prošly mlýnky na maso. Ti z agentů, kteří jim zatím do cesty nepřišli se moudře kryjí a pálí pouze tehdy, když si jsou jistí, že je nezasáhnou. Toho využijí Man a Beccy a protáhnou se za Roanem. Obezřetně postupují chodbou, Becca otočená čelem ke vchodu a kdykoliv se tam objeví některý z agentů, vypálí další z děsivých nábojů. Po několika úspěšných zásazích, to už další nezkusí. Když se přiblíží k márnici, nakrčí znechuceně nos.+ Cítíš…+otočí se a zbytek věty jí odumře na rtech, když na zemi uvidí Miu. Rychlým pohledem přejede celou márnici a otevřené okno jí prozradí, kudy Roan zmizel. Proti své vůli musí obdivovat jeho efektivitu a preciznost jeho práce. Když se ale podívá a Miu, naplní ji pouze vztek a touha tomu chlapovi opravdu hodně ublížit. Přestože jim trvalo dostat se sem s bídou deset minut, je její tělo natolik zničené, že už by ho nedokázal identifikovat nikdo. Roan věděl, že nemá dost času, aby ji rozpustil celou, ale na obličej a ruce měl času dost… Podívá se na Manori, ale nic neřekne. Zvedne ruku a přitiskne si sluchátko intercomu pevněji k uchu+ Ulriško? +zkusí to, ale stále slyší jen dokonalé ticho+ Musíme za nimi. +pohlédne vážně na Man a pak sklouzne pohledem na Miu. Dřepne si a vytáhne hadičky s jehlami z jejích rukou a krku. To jediné může udělat, ale k záchraně těla už to nepomůže. Vstane a zamíří k oknu, kterým zmizel i Roan. Z větší dálky, než tušila stále slyší zvuky divoké střelby. Vzápětí ale utichne i ta. Ledová předtucha jí sevře žaludek, když se ohlédne na Man, pak se vyhoupne na římsu a obratně po ní vyšplhá na střechu a zamíří směrem, odkud se nesly zvuky boje. Odmítá si připustit, že to ticho může znamenat i něco jiného, než že to jejich kluci mají pod kontrlou…+

[Divize]

+Amanda sedí pohodlně usazená v jednom z černých aut a sleduje tu válečnou frontu, která se tam během chvíle vytvořila. Na jejím dokonalém obličeji se ale nepohne jediný sval, jen studené modrozelené oči jí jiskří zájmem, ale žádné emoce se v nich neodráží. Pohled na masakrované agenty s ní nedělá vůbec nic…+
+Warren kryje agenty ostřelovačskou puškou ze střechy budovy, sám ohromený tím, co ti dva dokážou, i když jsou evidentně zranění. Vidí rozdíly v tom, jak na ně působí, nebo spíš nepůsobí obyčejná munice agentů a stříbrné náboje. Nakonec to ale nevydrží, nabije svůj Glock stříbrem a vyrazí dolů. To probere Amandu z nezúčastněného sledování toho představení+ Warrene, zůstaň na pozici. +promluví klidně, ale důrazně+ Je to rozkaz! +dodá ostře, když nereaguje a na notebooku jen uvidí, jak si Warren vytrhne intercom z ucha a odhodí ho.+ Idiot. +zavrčí procítěně, ale neudělá nic dalšího. Jen sleduje, jak ho Postrach odešle do bezvědomí a otočí se, aby pomohl svému kolegovi. Pak se ale stane něco, s čím nepočítala ani ona. Z úhlu, kde nemá díky Birkhoffovi oči, přilétne kulka a vzápětí starší muž padne na kolena. Přeživší a méně zranění agenti se na ně sesypou a několika tvrdými, dobře mířenými ranami i je pošlou do náruče bezvědomí.+
Stáhněte se, okamžitě. +protáhne a jen prchavý úsměv, které přelétne přes její rudě namalované rty, prozrazuje, jak moc spokojená s výsledkem akce je. Během několika minut je ulice prázdná, až na mrtvá těla a jejich části, ležící všude kolem v kalužích krve. Warren se probere až na zadním sedadle auta, které řídí Roan. Amanda mu ve zpětném zrcátku věnuje studený pohled, neřekne ale nic. Sice neposlechl rozkaz, ale byl to on, kdo měl stříbrné náboje, takže se rozhodne jeho neposlušnost přejít+

[Rebecca Altamirano]

+Když Becca a Man dorazí na místo střetu, okamžitě jim dojde, že jdou pozdě. Ulice pod nimi je dokonalým obrazem zkázy, smrti a prohry. Jejich prohry. Leží tam pouze mrtvá těla agentů Divize, části těl, louže pomalu se srážející krve a desítky, možná spíš stovky lesklých nábojnic. Přinutí se necítit nic, upírá na tu spoušť prázdný pohled a pomalu si nechává vědomím proplouvat jedinou myšlenku. Mají je. Dostali oba. Protože je někdo zradil. Podívá se na Man.+ Musíme zpátky za Ulriškou. +jí samotné zní její hlas cize, jakoby ani nebyl její.+ A nesmíme jim dovolit opustit Anglii. +je jí jasné, že na území Států by měli mizivou šanci je najít. Tady mají šanci větší. Je si jistá, že je nezabijí, kdyby to chtěli udělat, udělají to tady. Sama ale ví, že smrt není zdaleka tak hrozná a bolestivá jako to, co vám můžou udělat před ní… Bezeslova se odvrátí od ulice utopené v krvi a zamíří zpátky k jejich pojízdné základně.+



(trocha emotivní hudby, píše se u toho fakt docela dobře )