Všude kolem

[Eugenie]

Jo? máš nějaký konexe? +usmívá se, ale nějak to z ní nepáčí, když to nechce říct+ No, je to zajímavý, to jo. +přikývne+ tak ti je seženeme. +rozhodne se+ a třeba se dozvíš něco o nějakým tajným pokladu. A nebo přinejhorším co měl každej den k večeři. +zazubí se trochu, a občas přejede prstem po nějakým lístku nebo stromu, a líbí se jí tam, je jí hezky a nikam nespěchá+

[Wenai Lafayette]

Tajným pokladu. +zasvítí jí oči+ To by bylo dorbrodružný. +zazubí se nadšeně a trochu si na cestičce poskočí+ No... co asi tak mohl mívat k večeři? Nějaký ryby? Polívky. Nebo zelí, to bylo na lodích populární, ne? +zazubí se na ni+

[Eugenie]

To jo, kdoví co všechno může mít takovej dekadentní šlechtic schovaný. +zazubí se+ ryby.. asi jo. +pokrčí rameny+ nadívaný holoubata? +navrhne vesele+ jo, zelí je na kurděje. +uculí se+ pochybuju, že měl místní lord kurděje. +zasměje se+ pak mi musíš říct co všechno jsi zjistila. +usměje se na ni, a ještě se na ni chvilku dívá+

[Wenai Lafayette]

Nevím, kostru geiši ve skříni? +navrhne se smíchem+ A myslíš, že si nechal vyvařovat i když byl na lodi? Aby se jako posádka nevzbouřila, že on si jedl, když oni neměli nic moc extra. +polemizuje nad tím a pak se zarazí a otočí se k ní+ No a ty... ty jako nepůjdeš se mnou? +koukne na ni zmateně+

[Eugenie]

to by bylo dobrý. +vykulí oči+ kostru asiata jsem nikdy neviděla, zajímalo by mě, jak moc je odlišná od tý naší. +přimhouří zaujatě oči+ myslíš, že někam jezdil? +koukne na ni zaujatě+ já se teda v historii až tolik nevyznám, ale aristokrati bývali spíš pěkně pohodlný ne? +uculí se+ No... půjdu, jestli chceš. +usměje se, a je ráda+

[Wenai Lafayette]

No, já myslím, že vůbec. +odtuší+ Možná je menší+ Však na tý výstavě to byl smaje asiat, nevšimla sis? +koukne na ni+ Korvetní kapitán Ervín Dubský, kterej dovez všechny ty semena stromů a kytek, co tu rostou? No ten asi někam jezdil... +pokývá hlavou+ Tak jo, půjdeme spolu. +souhlasí+

[Eugenie]

Ale jo, jenže to je přes sklo. +mávne rukou+ to je úplně něco jinýho. +usměje se+ myslím vážně prohlídnout. osahat, prozkoumat kostní buňky pod mikroskopem, přeměřit si lebku, a tak. +koukne na ni a usmívá se+ Páni. No ten asi jo. +uculí se+ ale jestli byl kapitán, tak určitě nebyl rozmazlenej, a jedl to samý co ostatní. +usměje se+ to ale jeho deníky budou zajímavý, spíš takový cestopisy. +koukne na ni, ahřbetem ruky se při chůzi úplně náhodou otře o její+

[Wenai Lafayette]

Aha. +přikývne chápavě+ Tak to jo, to mi nedošlo. +pousměje se+ No jasně a proto si je chci přečíst. To přece bude plný poznatků. Zjistíme, co si lidi tehdy mysleli, jak se žilo a vůbec. +koukne na ni+ Hele, když máš tu bižuli... +začne+ Jak to dělaj ježci? +zeptá se jí+

[Eugenie]

To je deformace, kouknu na někoho, a už přemýšlím o jeho lebečních rozměrech. +zazubí se+ Jo, zní to moc zajímavě. +usměje se na ni+ Ježci? +zasměje se+ No, přece píchaj. +uculí se a trochu se kousne do rtu, což je její verze červenání+ no, holky umí tak jako sklopit bodliny. že to toho kluka nepíchá, když na ni vyleze. +vykládá a usměje se na ni, a je jí tak hezky+

[Wenai Lafayette]

Jo? +uculí se na ni+ A jaký myslíš, že mám já lebeční rozměry. +zastaví se, otočí se k ní a tázavě na ni kouká, s úsměvem+ Ale to je divný... Oni je mají přece sklopený směrem k ocásku dolů, že jo. +naznačí jednou dlaní ten směr+ Takže když na ně ti gentlemani vylezou a posunou se nohru, tak ty bodliny jdou jako proti nim. +ukáže jí to tou druhou rukou a tázavě na ni vejrá+