Camorr

[Locke Lamora]

No jo, promiň. Trochu se to protáhlo. +pousměje se omluvně, pač venku už je skoro tma. Když mu Lucy donese nástroje, naloží si z podnosu něco jídla, pustí se do toho, a mezi soustama se na ni usmívá+ Šlo to dobře. +přikývne s úsměvem+ Skoro. +připustí+ Nepovedlo se nám sehnat úplně všechny věci, ale to zas tak nevadí. +pokrčí rameny, a vypadá to,že si z toho nic nedělá+ jak ses měla ty? +uculí se, a pohladí ji po ruce+

[Wenai Lafayette]

To nevadí, já jsem úplně ztratila pojem o čase. +usměje se na něj+ Já to mám hotový, tak jsem si říkal, že bych to šla po půlnoci zkusit spravit. +usměje se nadšeně+ Půjdeš se mnou? +zeptá se ho, zase si vezme vidličku a pustí se do jídla+

[Locke Lamora]

Aha. +přikývne, koukne do talíře, a chvilku se soustředí na krájení svýho masa+ No jasně, že půjdu s tebou. +usměje se+ Proč po půlnoci? To musí bejt nějaká specifická hodina? +zajímá se+ Nebo postavení měsíce? +odhadne, jelikož se v tom úplně neorientuje+

[Wenai Lafayette]

Ne, já jsemnom nechci potkat moc lidí nebo tak. Aby se kolem nemotalo moc pučmelounů. Budu zpátky doma. +zasměje se vesele a oči jí svítí a vlbec je z toho adšená, že si nechá rovnou přiýst dezert, což je něco sladkýho s krémem, asi nějaký řezy a s kopou šlehačk+ Není to super. +usměje se na něj+

[Locke Lamora]

To se musí dělat na speciálním místě? Nejde to třeba na zahradě? +koukne na ni zaujatě, a na Lucy akorát zavrtí hlavou, že na dezert nemá chuť, trochu se porýpe v bramborách a odstrčí talíř+ No jasně. +zamumlá nějak neutrálně+ Já si odskočím. +omluví se, dojde do koupelny, posadí se na vanu, a složí nějak ztěžka hlavu do dlaní+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj a nadšeně se usměje+ No vidíš to! To je nápad! Boží nápad! Můžu to udělat na zahradě. +přikývne+ Někde u stěny domu, to bude nejlepší. A zamaskuju to jako dveře. +zazubí se na něj+ Co je? +koukne na něj tázavě+ Tak jo. +přikývne a ope se a kouká na něj, jak odchází a trochu se rýpá lžičkou v dezertu, co už má skoro v sobě+

[Locke Lamora]

Já mám samý boží nápady, to se přece ví. +pousměje se trochu, a v koupelně se dá dohromady, opláchne si obličej a osuší se, párkrát se na sebe cvičně usměje do zrcadla, a vrátí se zpátky+ Ty se v tom nějak vrtáš. +uculí se na ni, posadí se ke stolu a nalije jim oběma víno+ A potřebuješ k tomu něco spešl? Chceš pomoct něco shánět? +koukne na ni tázavě a dá si záležet, aby se usmál i očima, i když se mu vevnitř všecko svírá+

[Wenai Lafayette]

Já? +koukne na něj a hnd si strčí do pusy pořádnej kousek+ Já, ne. +pousměje se trochu+ Ne, to je v pohodě, klidně můžeš být kde chceš, nebo na nějaké své akci. +usměje se na něj a dojídá ten svůj dezert+ Už mám všechno co potřebuju tady.

[Locke Lamora]

Já žádnou akci nemám. +usměje se na ni+ A jsem přesně tam kde chci bejt. +opře se a udělá si pohodlí+ Narozdíl od tebe, podle všeho. +uculí se trochu, aby věděla, že si dělá srandu, a vůbec mu to nevadí+ A kdy se vrátíš? +nadhodí jen tak úplně lehce, jako by se ptal na počasí, a ne jakože je v něm malá dušička že za sebou zabouchne portál a bude+

[Wenai Lafayette]

Na rozdíl... +koukne na něj a pak se trochu usměje+ Locke... +ale pak se zarazí+ No... nevim. +pokrčí rameny+ Předpokládám, že někdy se vrátím.. Ještě musím najít toho chlapa tý... Kalypso, nebo jak se ta ženská jemnuje pořád.