Camorr

[Locke Lamora]

+olibava ji rty a mazli se s nima, a připadá mu to moc boží, bere si od ní polibky a zas ji je oplaci, něžné, ale s tou dychtivosti co v sobě vzdycky má, když je s ní+ kustko... +vydechne ji dp rtu a podél páteře mu proběhne příjemný vzrušení+ ja te miluju. +posepta ji do rtů a cítí to v každým poru a každý bunce+

[Wenai Lafayette]

Ano? +vydechne mu do rtů potichu, když ji osloví a pak se trochu usměje a otře se nosem o jeho nos+ Já tě taky miluju. +pošeptá mu naoplátku do rtů a jemně ho políbí+ Nebudeš mi už ubližovat. +pošeptá potichu a je to napůl konstatování, trochu prosba a trochu jistota+ A já tobě taky ne. +vydechne potom potichu+

[Locke Lamora]

+usměje se, když to řekne, a políbí ji ještě a připadá si úplně a naprosto šťastnej a spokojenej+ Nebudu. +přikývne vážně, a taky to úplně vážně myslí+ Nikdy. +slíbí jí, a zpečetí to polibkem+ Nechci ti ubližovat +pohladí ji po vlasech a dolu po rameni a cestou špičkou prstu spočítá pihy+ Chci abys byla šťastná a usmívala se. +pohladí ji palcem po rtech+

[Wenai Lafayette]

+trochu se umívá a hladí ho po rameni a trochu na klíční kosti+ Budu šťastná. +pošeptá mu+ A budu se starat abys ty byl taky šťastnej. +slíbí mu a usměje se na něj, a myslí to naprosto vážně. Pošoupne se trochu k němu a ještě ho políbí+ Možná bysme měli už jít. +zašeptá+

[Locke Lamora]

Já jsem úplně šťastnej, když jseš se mnou a spokojená. +usměje se, a ještě jí dá pusu+ Asi jo. +přikývne, a vykoukne zpod peřiny na polohu slunce, aby odhadnul, kolik je tak hodin+ Jo, máme nejvyšší čas. +přikývne, posadí se, a rozhlídne se po svým oblečení+ Máš dneska nějaký plány? +budu muset do chrámu, a tak. +podá si košili a natáhne si ji+

[Wenai Lafayette]

+zamžourá do sluníčka, pak se posadí, protáhne a zívne+ Chci začít pracovat na tom portálu. Myslím, že vím, jak na to. +řekne a začne sbírat svoje šaty a pečlivě se do nich oblíkat+ Chceš se večer vidět? Myslím... myslím, že bych mohla přijít do chrámu? +koukne na něj tázavě+

[Locke Lamora]

No jo, to je pravda. +přikývne+Budou ti ty knihy z Karthainu k něčemu? +zajímá se, a okukuje ji při oblíkání, přičemž si málem sváže boty k sobě+ Jasně že to chci večer vidět. +usměje se a pohladí ji po zadku, trochu tam posbírá ty zbytky jídla a nahází to do piknikovýho koše+ Jestli chceš. +uculí se+ Zahrajem si karty, jako za starejch časů. +maluje si to, a fakt vypaád, že se těší+

[Wenai Lafayette]

Budou. +přikývne+ Je toho v nich spousta, ale je to jenom teorie. Ale snad to dopadne dobře. +přikývne a obuje se a poklidí to tam a zkontroluje lenochoda a nese si ten košík+ Tak jo. +usměje se a políbí ho+ Tak já přijdu, v kolik? +koukne na něj tázavě, rozhlídne se, jestli tam nic nenechali a pustí se cestičkou ke schodům dolů+

[Locke Lamora]

No, já ani nerozumím tomu jazyku. +uculí se, vezme ty zbylý věci a proplete se zahradou spolu s ní až ke schodišti+ Kdy se ti bude chtít. +usměje se+ Ale nezaručuju, že budem doma dřív jak pozdě odpoledne, máme něco smluvenýho. +pokrčí rameny+ Pokoj tam máš pořád, a ten ateliér na střeše. +koukne na ni s úsměve, a pustí se dolů po schodech, pod věží se vyhne strážím a vylezou spolu na náměstí+ Jean uvaří něco dobrýo k večeři. +slíbí jí, a přítáhne si ji ještě k polibku+

[Wenai Lafayette]

Tak já přijdu večer, neboj se. +usměje se a sejde po schodech dolů, k úpatí věže+ Děkuju, Locke, ještě jednou. +usměje se na něj a políbí ho+ Úhoře, mohl by udělat úhoře? +koukne na něj prosebně a usměje se+ Neměla jsem je asi věčnost.