Camorr

[Locke Lamora]

No ale když mi to řekneš tak to splním, takže se to splní určitě. +koukne na ni, že to je jasn, a jenom kulí oči, jak to v ní mizí, on si ujídá svůj kousek, ale ona je teda úplně jinej level+ Máš čokoládu úplně všude. +zazubí se, a otře jí to palcem z koutku a pod rty, a pak se nakloní a jemně ji tam olízne+

[Wenai Lafayette]

+jen se na něj uculuje a stejně mu to neřekne+ Já vím. +přikývne+ Ale to nemá smysl utírat, protože ji tam budu mít zachvíli zas, než dojím ten zbytek. +uculí se, když v ní zmizí poslední sousto co měla na talíři a zaostří na zbytek dortu+ Hm? +koukne na něj, když ji tak otírá a trochu se jí z toho zvednou chloupky na rukách. Přitáhne si ho k polibku, když ji tak olízne+

[Locke Lamora]

Mě to třeba baví. +uculí se, a jemně jí vylízne trochu krému z koutku+ Můžeš si ho klidně nechat i do rána. +navrhne neslýchané, když vidí jak kouka na ten dort, a jak je tak u ní blízko, taky to prohloubí do polibku, přitáhne si ji k sobě a obejme ji kolem pasu+ Přesně tak. Naposled jsme tu byli když jsem tě žádal o ruku. +přikývne+ jsem fakt rád, že seš tu se mnou. +usměje se na ni hezky+

[Wenai Lafayette]

Do rána. +vyvalí na něj oči+ No to by bylo děsný ohrožení celýho světa a lidstva a vůbec. Co kdyby se zkazil. Nebo ho někdo ukrad! +už jenom při tom pomyšlení zbledne a radši se jme mu oplácet polibky, aby na tak děsný věci nemyslela+ A taky s lenochodem. +uculí se trochu do rtů+

[Locke Lamora]

No tak bysme ho ukradli zpátky. +uculí se+ A vůbec, my jsme nejlepší zloději na světě, nám nikdo nic neukradne. +zavrtí hlavou, že to je jasný+ A já ti ho určitě nesním, slibuju. +uculuje se, ale povyražení od děsnejch myšlenek jí poskytuje převelice rád+ No jo, lenochod. +přikývne, a v duchu pojme vůči lenochodovi mírnou rivalitu+

[Wenai Lafayette]

No to doufám, že neukradne, to bys musel hned po ránu shánět novej. +pousměje se+ NO to kdybys ho snědl, tak jsi synem smrti, aby bylo jasno. Lenochod by tě sežral. Od nohou a děsně pomalu. +zazubí se na něj+ Lenochod je boží. +vyplázne na něj jazyk a jak ho tak u sebe drží a líbá, tak si lehne a stáhne ho na sebe+

[Locke Lamora]

Já ti ho upeču kdy budeš chtít. +slíbí s úsměvem+ třeba třípatrovej, když mi pomůžeš. +uculí se+ Od nohou? To abych nemoh utýct? ten je ale chytrej. +zazubí se+ A jak ho teda pojmenuješ? +zajímá se, ale záhy na tu myšlenku zapomene, to když ho k sobě přitiskne a políbí ho, trochu se na ni překulí, aby ji moc netížil, a polibky jí dlouze a hluboce oplácí a hladí ji u toho v pase a na boku, zkouší se dostat na holou kůži a přijde mu to boží+

[Wenai Lafayette]

Jistě, že je chytrej, dyť je můj, náš. +pousměje se+ Jmenuje se lenochod. +uculí se na něj a obejme ho kolem ramen, přitiskne k sobě a nakloní hlavu, aby se líp mohl dostat ke krku, tam, kde ho chce přesně cítit+

[Locke Lamora]

To je takový nekomplikovaný, to se mi líbí. +zazubí se+ Já myslím že bude chytrej po mně a hezkej po tobě. +uculuje se, a sklouzne jí rty po čelisti na krk a tam ji políbí, hledá rty ty místečka, co ji vzrušujou, a škádlí je špičkou jazyka nebo jemně zkousne zuby+

[Wenai Lafayette]

Určitě jo. +přikývne s úsměvem a pak zavzdychá pod jeho polibky, rukama mu bloudí po těle, jako by se nemohla rozhodnout, kde se ho má dotýkat dřív a nakonec mu vytáhne košili z kalhot a pohladí ho po horké kůži na žebrech na zádech+