Kuchyně

[Garett Rivery]

Proč ne? +změní svůj intenzivní pohled na naprosto nešťastnej, ale v očích mu vesele jiskří prozrazujíc, že zas tak moc zlé to s ním není+ To by ale byla děsná škoda to připálit. +souhlasí s ní naprosto vážně, ale spokojeně zavrní, když si ho tak přitáhne k polibku, ruce jí obtočí kolem boků a přitáhne si jí těsně k tělu+ Co mam obrátit? +nechápe, než mu všechno dojde, rychle od ní odskočí a vrhne se k plotně, aby lívanec opravdu nepřípalil a když se mu povede ho dopéct, tak ho vyklopí na talíř, který hrdě odnese na stůl+ Hmn... jak si velká zaříkavčka borůvek přeje. +ukloní se jí s veselým úculem a na potvrzení svých slov je první kdo sedí u stolu a hladově zírá na snídani+

[Cairo]

*Rozdělí boruvky a na každý lívanec nandá polovinu a nahoru spoustu šlehačky. Je toho pořádný kopec.* Páni, krásnější lívanec jsem v životě neviděla, *obdivně se na tu dobrotu zahledí a pak kousek ukrojí a ochutná.* Panebože, to je dokonalý, *zamumlá s plnou pusou. Rychle polkne a honem si krájí další sousto, aby zjistila, jestli je stejně dobrý, jako to první. Je ještě lepší. Zvedne oči od talíře a podívá se na něj.* Mám toho nejúžasnějšího chlapa v celym vesmíru, *oznámí mu s jistou dávkou uspokojení v hlase.* A je celej můj, *dodá trošku majetnicky a do očí se jí vkrade zamilovaný svit. A protože ten týden, co byl pryč, je moc dlouhá doba, a jak sedí proti ní, už zase je od ní moc daleko, natáhne pod stolem nohy, aby se mohla aspoň dotýkat chodidlem jeho, a ten superlívanec do ní padá, že se nestačí olizovat.*

[Garett Rivery]

+zaujatě a napjatě sleduje, její reakci a div nepraskne jak se dme pýchou, když se zdá, že jí lívanec skutečně chutná, co na tom, že on jenom osmažil těsto na pánvi. když se na něj tak dívá připadá mu, že dokáže cokoliv o co by si kdy řekla+ Naprosto, bezpodmínečně. +odkývá jí naprosto vážně, když mu sdělí, že je jen její k čemuž rozhodne nemá žádný námitky+ Máš studený nohy. +usměje se na ní měkce, když ucítí její chodidlo na lítku a až teprve pak ochutná a div se nerozplyne blahem+ Fakt je vynikající. +vydechne s nevěřením a do dalšího jídla se pustí s takovou vervou, že je brzo talíř z poloviny prázdný+ Tak mě napadlo... +nadhodí zkusmo+ ...co kdybychom někam vyrazili? Ty, já a Erika? Třeba by vás takovej výlet dal dohromady. +usměje se na ní s nadějí+

[Cairo]

Tak mi je zahřej, *s jemným úsměvem vyhoupne nohu nahoru, opře si ji o jeho stehno a rozverně zavrtí prsty a u srdíčka se jí něco příjemně zatetelí, když tak bez zaváhání souhladí, že je její. Na čele se jí objeví drobná vráska, jak přemýšlí nad jeho návrhem.* Myslíš? *zeptá se.* Teda ne, že bych nechtěla, moc ráda bych s váma něco podnikla a taky bych byla ráda, kdyby se to mezi náma srovnalo, ale myslíš, že Erika bude ochotná to zkusit? Takhle brzo? *trošku pochybovačně pokrčí rameny a zamyšleně dojí zbytek lívance.* A přemýšlel jsi už, kam bys chtěl vyrazti? *zajímá se.*

[Garett Rivery]

S radostí. +zazubí se na ní vesele, když uzná že jíst lívanec zvládne i jednou rukou, aby mohl druhou zahřívat prsty na její noze a jemně jí hladit po nártu+ Myslím, že čím dřív pozná, že nejsi nepřítel, tím dřív se dá všechno do pořádku. +pokrčí zlehka výmluvně rameny zatímco se snaží jednou rukou ukrojit kus lívance a nacpat si ho do pusy+ Navíc, když jí naservírujem něco impozantního, tak po tom skočí zášť nezásť. +pousměje se měkce+ Zatím moc ne. Teď mě to napadlo. +zazubí se na ní vesele+ Ale chtělo by to něco, co u nás není. Co je tady u vás a u nás ne? +zeptá se spíš řečnicky než aby očekával, že mu odpoví bojujíc s pár posledními sousty opatlaný od borůvek na tvářích a bradě+

[Cairo]

*Vůbec to nemyslela vážně, ale jeho dlaň na jejím nártu je příjemná, ten dotyk je lehký, ale ne tak, aby lechtal, to by mu asi i skrz ten stůl reflexivně vykopla vidličku z ruky. Spokojeně zavrní a přes stůl se na něj usměje.* Já bych možná jeden nápad měla, *nadhodí po chvíli, když dojí poslední kousek lívance.* Chodíte u vás v zimě bruslit? Máme tu jednu hospodu a u ní je celoroční kluziště, co ty na to? *navrhuje a v duchu už vymýšlí, jak překouzlit obyčejné boty na brusle, protože ty svoje má samozřejmě ještě u rodičů.* Mimochodem, tohle bylo vynikající, *mávne rukou k prázdnému talíři. Kouká na něj přes stůl a najednou děsně zatouží schovat se mu do náruče, ale trpělivě počká, až dojí, aby ho nerušila. Teprve pak jemně vymaní svojí nohu z jeho dlaně, obejde stůl a vklouzne mu na klín. Jednou rukou se ho chytne kolem krku a prsty bezděky vklouznou do vlasů. Vtiskne mu polibek na hranu čelisti a pak se obličejem přitulí k hřejivé kůži a nadechne se jeho vůně.* Potřebuju se tě chvíli dotýkat, byls pryč tak dlouho, *zamumlá mu do kůže a přitiskne rty k místečku, pod kterým tepe krev.*

[Garett Rivery]

+jemně jí zahřívá nárt a přitom do sebe cpe jedno sousto za druhým až se mu dělají boule za ušima, jak mu chutná+ Bruslit? +nakrčí zamyšleně čelo, jak se snaží dát dohromady co by to mohlo znamenat+ Nevím co to je, ale děcka se u nás chodí v zimě klouzat na ledu. +dojde nakonec k závěru, že by to mohlo mít v zimě co společného s vodou v rybníčku+ Ale myslím, že bychom tam mohli jít. Erice by prospělo kdyby se taky dostala někam jinam, než po ostrově. +pousměje se souhlasně a div nepraskne pýchou, když mu pochválí lívance+ To jsem moc rád. +zavrní naprosto spokojeně a rychle do sebe nahází zbytek porce. chvilku na ní nechápavě kouká, když tak vyskočí na nohy, ale pevně si jí schová v náručí. obejme jí a tvář si zaboří do jejích vlasů+ Taky si mi chyběla, myško. +zašeptá jí tiše u ucha+ Jen budu muset ještě na chvíli odjet. Vyřídit pár věcí, ale brzo se vrátím. Slibuju. +slíbí naprosto vážně raději se nezmiňujíc o tom, o jaké záležitosti půjde+

[Cairo]

Jo, to je něco podobnýho, *odkýve mu to klouzání na ledu.* Jenže na tohle máš takový speciální boty s kterejma to klouže mnohem líp, *vysvětlí mu.* To uvidíš, až tam budem. Myslíš, že by to Eriku bavilo? A pak si tam můžem dát něco dobrýho k jídlu. *Když řekne, že mu chyběla, pro sebe se pousměje, ale pak zvedne hlavu a podívá se na něj.* Musíš zase odjet? Takhle brzo? *zamračí se.* Ale ne teď hned, že ne? *ujišťuje se a zase si schová obličej do jeho krku a pevně se k němu přitiskne, jako by si ho chtěla užít, dokud to ještě jde.* Je ti doufám jasný, že se mi vůbec nechce tě pustit, *postěžuje si ještě tiše.* Vlastně se mi chtěj dělat jiný věci, *přizná a trochu se mu na klíně zavrtí,* ale to teď nemůžem. Akorát nevim, jestli to vydržim až do večera, *povzdychne si a jednou rukou, kterou ho objímá, mu sklouzne po zádech a přitom v duchu proklíná to tričko, co je tam navíc.*

[Garett Rivery]

Hmn... +zamručí zamyšleně, jak si to snaží představit+ ...máme tady takový speciální boty? +zajímá se, jestli vůbec má cenu o tom uvažovat pokud by neměli k tomu vše potřebné+ Ale myslím, že by jí to bavit mohlo. Vždycky takhle ráda blbla, tak proč by měla být proti tomu. +usměje se na ní s přesvědčením+ Bohužel, musím. +povzdechne si tiše na tváři naprosto útrpný pohled+ Ne hned teď ne. +sevře si jí pevně v náručí a začne jí dlaněmi uklidňujícně kroužit po zádech a bocích+ Ale budu muset jet zítra ráno. Jde jen o pár záležitostí. Do tří dnů bych měl být zase zpátky u vás, u tebe. +zašeptá jí tiše posmutněle do ucha, jelikož se mu rozhodně taky nikam nechce, ale je povinován svojí smečce a téhle povinnosti musí dostát+ A já nechci, abys mě pouštěla... +špitne tiše a jemně jí políbí na rty+ Taky bych rád, ale jestli chceme něco stihnout, tak bychom měli pomalu vyrazit. +zazubí se na ní vesele+

[Cairo]

Ty speciální boty nám tam půjčej, *ujistí ho, aby si nedělal starosti.* Tak super, tak to zkusíme, jesem zvědavá, jak ti to půjde, *zasměje se. Polapí jednu jeho ruku, proplete si s ním prsty a k jejich spojeným dlaním, které spočívají v jejím klíně, sklopí oči.* Další tři dny, *povzdechne si a pohladí ho palcem po hřbetu ruky. Zvedne hlavu a podívá se na něj.* Je ti jasný, že se dneska v noci budeš muset pořádně snažit, jestli chceš dohnat celý týden a ještě to nahnat na tři dny dopředu, *dobírá si ho. Pohladí ho po vlasech a přitáhne si ho k polibku, ale dotáhne se dřív, než se jim to vymkne, vtiskne mu na rty ještě jednu cudnou pusu a neochotně vstane.* Tak jo, měly bysme jít. Zajdu za Erikou, můžu? Chtěla bych s ní mlvit, *podívá se na něj.*