Camorr

[Locke Lamora]

Jo, obloha je čistá, a vane silnej severozápadní vítr. +usměje se, a nakloní hlavu na stranu, aby viděl co čte+ Ono se to zpomalí, až vjedem do Amathelu. +pokrčí rameny+ v jezeře musíš chytit dobrej vítr, jinak se ani nehneš. Když jsme... no. to je jedno. +zarazí se, a pak položí talíř na stůl+ Problém? Ne, jen jsem ti donesl snídani. +pousměje se, a okukuje ji, jak jí to po ránu sluší+

[Wenai Lafayette]

Nezpomalí. Budeme mít skvělej vítr, to se vůbec neboj. +zavrtí jistě hlavou+ Když jsme co? +koukne na něj tázavě+ Ještě něco jsi mi zapomněl říct? +zeptá se ho+ Díky. +vezme si od něj talíř, stojí, kouká na Lockeho a ujídá druhou rukou z talíře+

[Locke Lamora]

No jo, já zapomněl. +pousměje se+ Když jsme jeli po Amathelu naposled, trvalo skoro tejden jen se dostat přes jezero. +pokrčí rameny a dořekne to, a radši si nechá pro sebe za jakejch to bylo okolností, přejde pokoj a posadí se+ Ty máš mnohem hezčí kajutu než já. +rozhlídne se dotčeně+ A máš víc oken.

[Wenai Lafayette]

Jistě, že mám. +položí talíř na stůl a sedne si k němu a pořád jen tak trochu ujídá+ Ano, +přikývne a koukne na okna+ Mám přesně o jedno okno víc, než ty. Takže dvě. +zvedne obočí+ Locke... +řekne pak a koukne do talíře+ Jak to bude s náma?

[Locke Lamora]

No, to není vůbec fér. Platíme úplně stejně. +zamračí se, a tak tam okouní a otálí+ No. +sklopí oči, když se ho zeptá, a sevře ruce do pěstí+ Vždyť přece víš, co bych chtěl. Co cítím. +kouká jí přímo do očí+ to musíš rozhodnout ty, co s náma bude. +pousměje se trochu, a natáhne ruku, aby ji pohladil špičkama prstů po tvářích+

[Wenai Lafayette]

+sedí tam, ani se nepohne, skoro nedýchá a sleduje ho, co dělá a nechá ho, aby se jí dotknul. Zavře oči a zpod víček jí vyklouznou dvě slzy+ Ještě je moc brzo. +řekne chyne ho jemně za ruku a oddělá si ji z tváře a pustí ho+ Všechno, všechno to s ní se stalo tam kam jedeme. A jsem čím dál víc nervóznější a neklidnější. +koukne na něj+ Locke, budeš mi muset pomoct. Jestli udělám nějakou velkou chybu, tak nás to může stát život oba. +řekne mu vážně+

[Locke Lamora]

+zaplete jí prsty jemně do vlasů, a už už se k ní naklání, aby ji hezky políbil, ale když promluví, jen se usměje, a nechá toho, místo toho ji jemně chytne za ruku+ Já vím. +přikývne+ nejezděme tam. +koukne na ni prosebně+ Kůstko. +svraští naléhavě obočí, a má z toho fakt špatnej pocit+ vykašleme se na to. Tohle je hrozně velký sousto. Pořád je čas to otočit, nechme to spát. +zavrtí hlavou, a stiskne jí prsty+ můžeme začít znova, sami, pomalu. Prosím tě. +vypadá fakt nešťastně+

[Wenai Lafayette]

+kouká na něj a pomalu se vymaní z jeho ruky+ Já tam musím, Locke. +řekne mu+ Musím zjistit, jak to je a taky to, jak se dostanu domů. Jak sami? +koukne na něj nevěřícně+ V chrámu s klukama s tím, že Sabeta jednou za čas přijde na návštěvu? To už tu přece bylo. Jestli se bojíš a enchceš se mnou, otoč to. Nebo tě pošlu do chrámu hned, jestli chceš. Ty to máš vyřešený. Nebo si to aspoň teď myslíš, než zase přijde a dá ti tu možnost, ale já to vyřešený nemám a nemůžu kvůli tomu spát, ani jíst. Nemůžu kvůli tomu přemýšlet. +koukne na něj vážně+

[Locke Lamora]

Miluju tebe. Chci tebe. +koukne na ni vážně+ Tak to je, a nemusíš nikam jezdit, abys to zjistila. Když říkám sami, myslím sami. +zamumlá, a sklopí oči+ Jo, bojím se. +přikývne+ A ty bys taky měla. +dodá, a koukne na ni jako jestli to myslí vážně, že by se nechal poslat pryč+ Já to mám vyřešený. A jestli nemůžu spát, tak kvůli tobě. +pousměje se+ Nevím, proč je tak těžký pochopit že bych s tebou fakt mohl chtít bejt. +položí tu knížku zpátky na stůl+

[Wenai Lafayette]

Ale ano. +přikývne+ Můžeme odejít někam daleko a začít znovu. Ale hluboko ve mě to bude růst a sílit a já na tebe budu pořád víc a víc nepříjemná a hnusná, až tě jednoho dne opustím, nebo ty mě, protože to bude hrozný. Stejně tak se s tebou klidně teď můžu vyspat. Můžu ti dát svoje tělo. Ale ne svoje srdce. +dívá se na něj, jestli ho chápe+ A v tobě to nehlodá? Jestli nejsi ten čaroděj? A vůbec všechno?