A nevadí, že chodí za mnou sem? +zeptá se služka opatrně, a málem ji poleje znova, když se zmíní o Jeanovi, to by teda nerada, kdyby jí lezla do zelí
, ale nic si nedovolí říct, a začne sklízet+
+Locke zatím vrazí zpátky do pokoje, zabouchne za sebou a zajistí dveře, a kluky co mu buší na dveře skoro neslyší, na tvářích má slzy, ani neví, odkud se tam vzaly, a vevnitř takovej bolavej pocit, až se musí kouknout dolů, jestli tam nemá díru. v hlavě mu zní Jeanovy slova, a je mu z toho strašně, popadne nejbližší nočník, a prudce do něj nazvrací, když se mu obrátí žaludek, napůl z psychiky, napůl z kocoviny. chvíli jen tak sedí na posteli a třese se a před očima mu tancujou černý skvrny, má chuť najít toho chlapa a zabít ho, zabít ji a pak se s ní pomilovat, nebo možná spíš naopak. sedí tam a má pocit, že asi na místě umře, v hlavě mu hučí a v hrudi ho bolí že to ndokáže snýst, zajede si prstama do vlasů a zoufale zaskučí, až si jich pár vyrve, a jediná jasná myšlenka kterou má je, že už nemůže. pak se rozhlídne, popadne provaz co používá ke kostýmům místo pásku, přehodí ho přes trám a začne na něm vázat smyčku+