+celou noc spí jako zabitá, to houpání, vždycky když se v pelíšku pootočí, ji ukolébává do dalšího snění jako malé dítě v kolébce. Nad ránem pomalu utichne ptačí koncert a chvíli je opravdu ticho, když ji najednou probudí nějaké zvuky. Nakoukne rozespale dolů, co je to ruší a rozezná tmavou siluetu nějakého zvířete, které silnými drápy usilovně hrabe v tvrdé zemi, v té tmě však není poznat, co to je. Přemýšlí, jestli má vzbudit Remuse, ale nakonec ho nechá spát, protože jim žádné nebezpečí nehrozí+ Kš! +zkusí ho odehnat. Vombat ustane ve vyhrabávání kořínků, zaposlouchá se a zavětří a vteřinu nato zmizí ve tmě+
+když je konečně klid, Styx se povede ještě usnout a probudí se, až když ji první paprsky slunce zalechtají na nose. Koukne jedním očkem na spícího Remuse a pousměje se, jak roztomile vypadá po ránu. Najednou postřehne koutkem oka v listí nějaký pohyb. V první chvíli tiše vykřikne úlekem, když uvidí jen kousek od jejich houpačky sedět na větvi klokana stromového, který přišel zjistit, co je to tam za vetřelce na jeho stromě+
+chvilku se zvědavě pozorují, zvíře neoplývá moc velkou plachostí. To už se ale nepochybně probudil i Remus+ Nevzbudila jsem tě? +ptá se ho starostlivě+ Trochu mně vylekalo tamhleto zvíře. Vypadá jako opice, ale ty přece v Austrálii nežijí +zkontroluje pro jistotu, jestli jim během noci nic z jejich věcí nezmizelo:D+