Kuchyň s jídelnou

[Byron]

Spálíš snídani. +zašeptá jí do rtů a pokývá hlavou+ To by bylo děsný. +odlepí se od ní a sešoupne palačinku z pánve na talíř a naleje tam novou a zase se vrátí k jejím rtům, chviličku je olíbává, pak jí dá velkou mlaskavou pusu a jde se věnovat snídani s tím, že po Vici pořád pokukuje a usmívá se+

[Victoria]

Jo, to bys nechtěl. +zazubí se, a podá mu pikslu s nutelou, aby si nandal podle svýho gusta, smaží palačinky jednu za druhou, a na ty povedenější co odděluje pro něj kreslí čokoládovým sirupem srdce a drakundy. potom vypne sporák a sedne si k němu,a naloí si talíř+ No... myslíš, že by třeba teďka... sme se mohli pobavit, a tak? +koukne na něj, a v duchu si gratuluju k výřečnýmu zahájení konverzace o nepříjemnejch věcech+

[Byron]

Díky. +vezme si od ní pikslu a nandá si na palačinky, jako by už zítra měl bejt konec světa a spokojeně se do toho u stolu pustí+ Hm? +koukne na ni tázavě+ Tak jo. +přikývne a poněkud zvážní, dokonce začne jíst vážně i tu palačinku, ale pro jistotu ještě pár soust sní a čeká, co bude+

[Victoria]

No. +strčí si do pusy půl palačinky, a soustředěně žvejká, a moc neví, jak na to+ Asi... děláme oba tu samou chybu. +poškrábe se druhým koncem vidličky ve vlasech+ Protože... jsme spolu, nafurt. Můj život se odvíjí od tvýho, a naopak. +máchne rukou mezi nima+ Takže jako každý rozhodnutí, který děláme, ovlivní nás oba. Teda jako ne co bude k snídani, ale ty velký věci. +zašermuje vidličkou+ A tím nemyslim, že bysme spolu měli všecko konzultovat a dovolovat se, jenom... prostě na to myslet. +pokrčí rameny, a chvilku zamyšleně honí sousto palačinky po talíři+ Seš za mě zodpovědnej. Za mý štěstí. a já zas za tvý. +ukáže na něj kusem banánu+ Já nevim. +povzdechne si+ Co si o tom myslíš, vůbec? Co bys chtěl? +koukne na něj+

[Byron]

+poslouchá ji, taky se nimrá v těch palačinkách a sem tam si nabere trochu nutely a olízne ji+ No jo. +pokývá hlavou+ Tak jo, jako klidně. +přikývne+ Já vlastně ani nevim, jak se tohle dělá. Teda ne jako jak se to dělá, ale jestli se to dělá. Můžeme to zkusit. +odloží vidličku+ Budu na tebe myslet když budu dělat rozhodnutí. jenže, co když se spletu? Co když si to jakože odvodim úplně blbě, co bys chtěla ty?

[Victoria]

Já taky ne. +pokrčí ramenama+ Teda jako, seš můj první pokus o dlouhodobej vztah. Nepošahanej vztah. +uculí se+ Nevím, jak se to dělá, asi to musíme vzít metodou pokus omyl. +zazubí se na něj+ Ale já přece neříkám, že se máš rozhodovat podle toho, co by se líbilo mě. +zavrtí hlavou, sklopí oči a kreslí si vidličkou do nutely obrazce+ jenom prostě... já nevim, vzal sis mě, takže předpokládám, že máš určitej úmysl mít nějakej společnej život. A bejt upír je možná děsně kůl a boží, ale docele efektivně to tuhletu myšlenku bourá. +odloží vidličku taky+ Nechci aby ses rozhodoval podle mě, jenom bych chtěla bejt jeden z faktorů ke kterým přihlídneš, když nějaký rozhodnutí děláš. +pokrčí rozpačitě ramenya radši se napije kafe+

[Byron]

Ok, uděláme to takhle. Zkusíme to a když se někomu něco nebude líbit, tak to hned nahlásí, jako chybu. Jako třeba bug ve hře. A ten druhej to bude brát prostě jako bug a nebude si to brát osobně a vyřešíme to. Jo? +koukne na ni tázavě+

[Victoria]

jo. jako bug. +zazubí se, natáhne se přes stůl a pohladí ho po ruce+ Tak... mi slib, že než uděláš něco totálně nevratnýho... proberem to. Nebo si aspoň vzpomeň, že na tebe doma čekám. +pousměje se+ A já ti slibuju, že nebudu vyšilovat. Tak moc. +zazubí se+ Teda moc s tím neudělám, ale budu se fakt snažit. +usměje se na něj+ A já to taky nejdřív proberu s tebou, než zas někomu slíbím, že pojedu na šílenou zabijáckou výpravu. +stiskne mu ruku, a chvilku se nimrá v palačinkách a je ticho+ No, a taky ti musim něco říct. +dodá potom, s očima pevně v talíři+

[Byron]

Dobře, dobře. +pokývá hlavou+ Proberu to s tebou, neboj se. Slibuju, fakt že jo. +strčí si kousek palačinek do pusy a koukne na ni, trochu se zarazí a odloží příbor+ Seš těhotná? +zeptá se jí a spíš hádá, než že by něco věděl+ Co se stalo? Stalo se něco?

[Victoria]

Tak jo. Dík. +přikývne+ Co? Ne, jasně že nejsem. To by... nejsem, fakt. +zavrtí hlavou, a pokouší se vyhrát zírací souboj se svýma palačinkama+ Já jsem... někoho políbila. +vyklopí mu to+ Lidi z čajovny mě vzali ven, a byl tam jeden kluk, koupil mi pití, a chtěl mě, a... mně bylo strašně smutno. Tak sem mu to dovolila. +řekne mu potichu, a naprosto nehodlá zvednout oči+