Podkrovní byt

[Victoria]

+zamrká, a přijde jí to strašný, že je kvůli ní tak nešťastnej+ Byrone... +pohladí ho po pažích+ To víš že neztratíš. Dyť já jsem přece tvoje. +pousměje se a zamotá si mu prsty do vlasů, jen se mu v nich tak probírá a všechno má vevnitř sevřený+ Tohleto je hrozný. +zadrhne se jí trochu hlas, jak na ni tak koukne nahoru+ Ty mi neubližuješ. Fakt ne. A nebylo to fér, že jsem to řekla. +poškrábe se nejistě ve vlasech+ Spíš já ubližuju tobě. Dyť se na to koukni. +pohladí ho po tváři, a je z toho fakt smutná+ Takhle to přece nemá bejt, ne? +pokrčí ramenama, a děsně rychle mrká, aby ji neviděl brečet+

[Byron]

Ne, Vici, to ne. +zašeptá+ Ty mi neubližuješ, to ty nemůžeš. +zavrtí hlavou+ Nemá kočko, ale to přece nevadí. Zase to bude dobrý. Fakt jo, slibuju ti to. Slibuju. +zahuhňá jí do klína+ Zase budeme šťastný. +koukne na ni nahoru+ Co bys chtěla, Vici? +zeptá se jí+

[Victoria]

Ale jojo. +zavrtí hlavou+ Podívej se, jseš smutnej, a je to moje vina. +prohrábne mu vlasy+ Já vím, že bude. +přikývne+ Budem spolu, a bude to dobrý. +usměje se na něj trochu+ Já bych chtěla, abys mě teďka poslouchal. +koukne na něj, a položí mu ruce na ramena+ Já vim, že si myslíš, že si tě nevážim. Ale to není pravda. +začne tak nějak nejistě+ Seš úplně nejbáječnější kluk jakýho znám, a né jenom proto, že sem do tebe celá zblblá a máme boží sex. +pousměje se+ Seš děsně hodnej, a rozdal by ses pro lidi, a seš dobrej člověk. víš jak sou takový věci vzácný? +pokrčí ramenama+ Seš věrnej a chytrej a otevřenej a nesobeckej, a velkorysej, a seš parádně a úžasně prdlej, a vážíš si života, a to je přece skvělý. +pohladí ho po rameni+ Já nechci stodvacetikilovýho bodyguarda, co spí s pistolí pod polštářem, a vrčí na lidi, co se na mě podívaj. Nechci chlapa kterej mě nechá v noci doma samotnou trnout, jestli se vrátí. +koukne dolu na jeho ruce ve svým klíně+ A taky jsi to měl těžký, dyť já vím, jaký to je, když jsou rodiče hovada. A ty i tak dovedeš mít radost ze života, umíš bejt šťastnej. To je přece parádní schopnost. +usměje se na něj+ A víš o mě takovýho svinstva, a stejně mě máš rád, a dovedeš to hodit za hlavu. Já si toho strašně cením, fakticky. +chytne ho za ruku+ A chtěla bych, aby se mnou mluvil, když máš nějaký problémy. +koukne na něj+

[Byron]

Ale já myslím, že si mě vážíš. +namítne chabě+ Jenom si občas připadám jako děsný máslo, chápeš... +povzdachne si+ Tak jo, já za tebou přijdu. Sice to nebude mužný, ani kdesi cosi, ale přijdu. +slíbí jí, usměje se na ni, zvedne hlavu z jejího klína a vezme její hlavu do dlaní, chvíli se na ni usmívá a pak ji políbí+

[Victoria]

To je dobře, že to víš. +usměje se na něj+ Ale to nemusíš, fakt. Já si náhodou myslím, že vzít si mě chtělo fakt koule. +zazubí se na něj+ Já myslím, že bysme měli, víš. Pač když budem dělat, že nic, ak nás to pak sežere. +pohladí ho po čelisti+ A bude to náhodou velice mužný. +usměje se na něj a klekne si k němu na zem+ Vyřešíme to, viď? +koukne na něj, a pusu mu dá taky+

[Byron]

Tak jo. +přikývne+ Nebo ti napíšu dopis, někdy je to fakt děsný říct. +souhlasí a když si klekne k němu na zem, tak se šťastně usměje a pevně ji obejme a políbí do vlasů+ My vyřešíme všechno, kočko. Vždycky a všechno. +přikývne a trochu povolí obětí, aby ji nezadusil+

[Victoria]

Jo? No to bude doba, než to dorazí. +zazubí se+ Já bych chtěla, abys mi moh říkat všechno. +pokrčí rameny+ Já vím, že reaguju poněkud nepřiměřeně, ale pak se zase srovnám, fakt. +pousměje se, posadí se mu na klín a bokem se o něj opře+ Ty seš stejně cvok. Copak bych od tebe někdy odešla. +zavrtí hlavou nechápavě, dá mu pusu na tvář, a chytne ho za ruku+ dyť je to přece nafurt, no ne? +přejede mu palcem po snubáku+

[Byron]

Já ti to pošlu po holubovi, to dorazí hned. +usměje se na ni+ No myslel jsem, že ne, ale fakt mě to vyděsilo, ani nevíš jak, kočko. +přizná se+ Jasně, +přikývne+ Je to nafurt. O tom žádná. +usměje se a tázavě na ni koukne+ Chceš tu ještě zůstat sama?

[Victoria]

Nebo se schováme pod peřinu, tam mi to můžeš pošeptat. +uculí se+ Tak si pamatuj, že to je blbost. +pousměje se+ Já utíkám, abysme se nepohádali, teda ne fakt hodně, a vrátím se. Slibuju. +koukne na něj vážně+ No... jo, asi jo. Potřebuju se trochu posbírat a rozmyslet. A tak. +koukne na něj, a přesedne si vedle na podlahu+ To není o tom, jestli ti odpustím... já nevim, jak to přejít. Jak se mám vrátit. +pokrčí rameny+

[Byron]

Tak jo, dám ti čas a prostor. +přikývne+ Ale budeš tady, že jo? Abych se o tebe nebál... +koukne na ni a pohladí ji po vlasech a po tváři+ S tím ti kočko bohužel neporadím, každej to dělá jinak. Pomůžu ti, jak budeš chtít, jenom mmi řekni co a jak a já všechno udělám, jo? +slíbí jí+