Zahrady a les

[Jess]

Tak já to někdy zkusím. Dá se to dát na pizzu? +zajímá se, a ještě si dá pár křupek, než se taky posadí+ Já myslím, že to klapne. +přikývne, a natáhne se po tom lampionu, aby ho vybalil z igelitu, a odborně ho připravil+ Máš po ruce zapík? +koukne na ni, když se mu to podaří rozbalit a vytáhnout tu kostičku tuhýho paliva+ Asi bysme to něměli dělat nad dekou, pro případ, že by se nevznes. +zazubí se, a kus s tím popojde níž, připraví to a nastaví, aby to mohla zapálit+

[Wenai Lafayette]

Všechno se dá dát na pizzu, když se dost snažíš. +řekne jako by to byla naprosto jasná věc+ Jasně. +přikývne a zvedne se s ním z tý deky a poodejde kousek stranou, podá mu benzíňák a kouká jak to dělá+ Zajímavý... +zamumlá si pro sebe+ Tak ukaž... +vezme teda zapík a soustředěně ten lampion zapálí, kouká, jak se plní horkým vzduchem a pak ho společně pustí+ Jééé, on letí! +vypískne nadšeně+

[Jess]

To zní jako výzva. +zazubí se, trochu to kryje tělem, aby jí vítr nezfouknul plamínek, a když to zapálí spokojeně se usměje a nechá ho letět nahoru+ No jasně. +usměje se, a jak má najednou prázdný ruce, otře se hřbetem dlaně jemně o tu její a pak ji za ni chytne+ Tak si něco přej. +řekne potichu, oči upřený na ten lampion co pomalu stoupá, a tak na to spolu koukaj+

[Wenai Lafayette]

+taky ho chytne za ruku a trochu mu stiskne dlaň, jak se soustředí na to přání+ Ty si taky něco přej. +šeptne, jak je zahleděná na ten lampion a jak se na nebi začnou objevovat hvězdy, tak je to takový hezký a ona si přijde, že je jí aspoň o šest let míň. Koukne na Jesse a usměje se+ Přál sis? +zeptá se s šibalským úsměvem na tváři+

[Jess]

+kouká jak už je z toho jen světýlko, co furt stoupá, a občas děsně nenápadně pokukuje po ní, jak se jí to líbí, a přijde mu to hezčí než celej lampion. drží ji za ruku, a pokouší se myslet na cokoliv jinýho než na to, jak ho hřeje a jak je blízko+ Jasně, +přikývne+ A letí docela vysoko, máme celkem slušný šance. +dodá, ale na lampion nekoukne, nespouští oči z jejího obličeje+

[Wenai Lafayette]

+koukne na něj a usměje se+ No. +přikývne+ To teda docela máme. +usměje se koutkem úst, prohrábne mu ty boží vlasy a koukne mu do očí. Pomalu se k němu nakloní a pomalu ho políbí, chytne ho u toho i za druhou ruku+

[Jess]

+když se k němu tak nakloní, zadrží dech, a vyjde jí vstříc. Chviličku tak jen stojí, rty spojený s jejíma, a pak rukama pomalu vyjede po jejích předloktích na paže, jemně je sevře, a přitáhne si ji blíž k sobě, dokud necítí teplo jejího těla proti svýmu, přejede jí špičkou jazyka po spodním rtu a pomalu vklouzne mezi ně, aby prohloubil polibek+

[Wenai Lafayette]

+usměje se do toho polibku, obejme ho kolem pasu a vzadu za ním spojí ruce. Trochu se k němu přitiskne, ale jenom tak z lehka, aby ho nemohli napadat žádný nemravnosti. Ještě cvíli ho líbá, než opatrně přestane, aby si nemyslel, že nechce a posadí se na deku, do ruky si vezme pivo a zase si zapálí+ Už mi prozradíš, co sis přál? +pousměje se+

[Jess]

+pohladí ji po pažích a dál ji líbá, opatrně, hluboce, a beze spěchu, dokud nemá chuť jejích rtů někde pod kůží, a pak se posadí vedle ní a dívá se na ni v tom tlumeným světýlku cigára, a už se to ani nepokouší nijak maskovat+ Neřeknu. Myslela by sis, že sem úchylnej, a zdrhla bys do lesa. +uculí se, a natáhne se na deku na záda, nedopitý pivo si postaví na břicho a přidržuje ho tam rukou+

[Wenai Lafayette]

+vyndá z košíku petrolejku a zapálí ji. Někam ji tam postaví a spiklenecky se k němu nahne+ Neutekla. +pošeptá mu+ Já nemůžu utýct do lesa, tam straší. Strašlivej sněhulák, co požírá malý děti a na dospělý má taky zálusk. +jakože děsně výhružně koulí očima+ A ani přes léto neroztaje. Hůůů hůůůů hůůů. +udělá nakonec strašidelně+