Pokoje Cairo

[Cairo]

A teď přijdeš s tim, že kromě věčnýho nošení by pro mě měl platit ještě věčný zákaz oblečení, a bude dokonáno, *zasměje se a nechá se dostrkat pod vodu.* Ještě záda, *prohodí vesele a otáčí se mu v náručí, pěkně kolem dokola, aby se namydlila celá. Nakonec skončí zase čelem k němu, vytáhne se na špičky a políbí ho.* Jasně, že uspořádáme, ale až za chvilku, *zašeptá mu do rtů. Chvilku ho ještě objímá a vychutnává si jeho blízkost a voda z nich odplavuje zbytky pěny. Pak ho neochotně pustí a odtáhne se. Otevře dveře sprchového koutu a pohlédne na zem.* Myslim, že můžu klidně vylézt, tak jak jsem, větší potopa tu už nebude, *poznamená pobaveně a opatrně vykročí po morké podlaze k věšáku s osuškama. Do jedné se zabalí a druhou mu podá.*

[Garett Rivery]

Hmn... ale to je vynikající nápad. +zazubí se na ní vesele a nadšeně pokývá hlavou. zlehka jí klouže dlaněmi po těle, jak se mu pomalu obrací v náručí a nejen že jí tak pomáhá se pořádně namydlit, ale taky si jí může dosytosti osahat+ Já jen jestli sis to náhodou nerozmyslela a nechceš zůstat celý den v posteli. +protáhne pobaveně a něžně jí zlehka políbí+ Hlavně prosímtě buď opatrná ať neuklouzneš a něco se ti nestane. +koukne na ní starostlivě, jak leze ven ze sprchového kouta na tu kluzkou podlahu+ Děkuju. +pousměje se a vezme si od ní osušku jakmile vypne vodu a vyleze také ven ze sprcháče. děsně nenápadně se za ní motá, aby jí zachytil kdyby jí náhodou podklouzla noha+ Vyrazil bych severní cestou k útesům. Byla si někdy i tam? +zajímá se+

[Cairo]

Vážně? *nakloní hlavu na stranu.* To by mě zajímalo, co bys říkal, kdybych se tak vydala do města, *popichuje ho vesele. Vyjde z koupelny a za pár vteřin se vrátí s hůlkou.* Trošku to tu vysušíme, než ta voda začne prosakovat podlahou a kapat v jídelně ze stropu. Nelekni se, *varuje ho, načež vsloví kouzlo, které rázem vysuší podlahu, kobereček před vanou a dokonce i Garettovi nohy, protože se pořád motá v koupelně. Pocitově je to skoro jako závan teplého vzduchu, nic nepříjemného.* Tak, a je to, *spokojeně se usměje a zamíří skrz ložnici do šatny.* To nevím, nekoukala jsem, na kterou světovou stranu jdu, *odpoví, zatímco se obléká do pohodlných šatů, ve kterých chodí na lov. Vypadají jako něco mezi hystorickým, elfským a moderním modelem a jsou v tlumených přírodních barvách. Ještě si stahne pramínky vlasů na spáncích dozadu, vezme si nátepník a popadne toulec se šípy.* Tak, já jsem připravená, *oznámí, když se objeví zpátky v ložnici, hodí tulec přes rameno a hůlku zasune do speciálního úchytu na něm.*

[Garett Rivery]

A kdo říkal, že bych tě tak pustila do města? +zazubí se na ní vědoucně a zlehka jí vesele plácne po zadku+ No to bude chtít spoustu hadrů a... páni... +vydechne překvapeně, když mu nohy ovane teplý vzduch a všechna voda z podlahy zničeho nic zmizí+ Pořád mě překvapuje, jak úžasný věci svedeš. +zazubí se na ní vesele a na chvíli si jí k sobě přitáhne, aby jí jemně políbil+ Jsi naprosto úžasná. Víš to? +pousměje se měkce a pustí jí, aby se mohla jít obléci+ Tak v tom případě to bude překvapení dne. +houkne za ní, zatímco pod postelí hledá kalhoty a košili vyhrabe z nějakého důvodu zpoza nočního stolku, obleče se i obuje, prsty si prohrábne vlasy a tak se i učeše+ Páni... +vypadne z něj velmi inteligentně, když se jeho slunce objeví ve dveřích připravená na lov+ ..jsi naprosto... páni... +přejde k ní a jemně jí políbí+ ...nádherná a kouzelná. +doplní měkce+

[Cairo]

No, pokud to má bejt definitivní zákaz, tak bys musel, těžko mě můžeš držed do konce života v ložnici, *poznamená věcně.* I když... ta představa má určitý kouzlo, *dodá pak se smíchem.* Však ty taky, víš to? *vrátí mu to s něžným pousmáním a nastaví rty k polibku. Když vidí jeho reakci, potěšeně se zasměje a otočí se kolem dokola,a by se mu předvedla.* Vžydycky chodím na lov v tomhle, přijde mi, že to k tomu tak nějak patří, *pokrčí rameny.* Hele, to je moje košile, *ozve se poněkud dotčeně, nicméně s úsměvem, když vidí, jak se souká do toho kusu látky, který včera tak pracně ukořistila a přivlastnila si ho.* Zato ty vypadáš trošku pomačkaně, *komentuje pobaveně to pomuchlané oblečení z předchozího dne.* Možná by sis sem mohl přinést pár kousků náhradního oblečení, *navrhne nenápadně a loupne po něm nevinným pohledem.*

[Garett Rivery]

No... +protáhne a přimhouřeně se na ní zahledí, jako by o něčem takovém skutečně přemýšlel a ta představa se mu moc líbila+ Opravdu ne? +ujišťuje se naprosto nevinně+ Si do lesa perfektně ustrojená, to se dneska tak moc nevidí ani u nás ne. +usměje se na ní měkce a poněkud bezradně se podívá na sebe dolů+ Já většinou běhám po lese s kožichem nebo v kožených kalhotech, který tady nemám. +koukne na ní omluvně, že vedle ní bude strašit tak neustrojen+ Neboj se, já ti jí vrátím. +mrkne na ní spiklenecky a líbne jí zlehka na čelo+ Mohl? +koukne na ní trošku překvapeně, ale vzápětí se rozzáří jako sluníčko+ Chceš si mě k sobě nastěhovat? +zajímá se vesele, i když to tak vážně nemyslí+

[Cairo]

Něco ti řeknu, *přistoupí k němu a stoupne si na špičky, aby měla rty těsně u jeho ucha.* Takhle neupravenej jsi děsně sexy. *A líbne ho na tvář, než se odtáhne.* Je moc brzo, viď? *koukne na něj trošku omluvně.* Vždycky všechno uspěchám. Ale myslela jsem, že by bylo pohodlnější, kdyby ses měl aspoň do čeho převlíct, *s nejistým úsměvem pokrčí rameny.*

[Garett Rivery]

+tiše se zasměje se a přitáhne si jí k dalšímu polibku+ Tak v tom případě budu neupravený chodit častěji. +zašeptá jí škádlivě na oplátku do ouška a pustí jí, aby od něj byla kousek dál, jinak by se nemusel ovládnout a zkusil by jak se to oblečení co má na sobě sundavá+ Brzo? +vykulí na ní oči+ No možná trochu. +připustí pobaveně+ Ale mě to přeci vůbec nevadí! +ujistí jí rychle a zruší tu malou vzdálenost mezi nimi+ Strašně rád si k tobě přinesu pár věcí, abych obměnil svůj vzhled. +zabrouká, pevně jí zničeho nic chytne kolem pasu a s nadšeným smíchem se s ní zatočí na místě+

[Cairo]

Hlavně si nevyšťouchni oko o ty šípy, co mám na zádech, *Zasměje se a počká, až ji postaví na zem.* Tak jo, v šatně je místa dost, *blýskne po něm úsměvem, rychle ho políbí a pak se odtáhne.* Tak pojď, nebo fakt neodejdem, *pobídne ho pobaveně a zamíří ke dveřím. Seběhne dolů do kuchyně, kde rychle pobalí něco k jídlu, kouzlem to zmenší a maličký balíček zastrčí do jedné z kapes na toulci, který si speciálně navrhla pro podobně praktické účely. Pak popadne Garetta za ruku a vydají se ven a kolem sídla směrem k lesu.*

[Cairo]

*Potom, co se s Nef vydovádí, zamíří do svého pokoje. Už když vstoupí, napadne ji, jak je postel, ještě rozházená od rána, bez Garetta velká a prázdná. Povzdechne si a jde se vysprchovat. Když se vrací z koupelny, zamotaná jen do osušky, zaregistruje na zemi kus tmavé látky, ve kterém identifikuje jeho košili. Rychle ji zvedne, na okamžik do ní zaboří tvář a s pousmáním se nadechne jeho vůně. Pak shodí osušku, vklouzne do košile, pečlivě pozapíná knoflíčky a zaleze si do postele. Vezme si jeho polštář a s pomyšleením, že usínat zabalená do jeho vůně, když už nemůže mít jeho objetí, je lepší než nic, za chvíli usne.
Ráno se vzbudí a vyhrabe se z postele. Chvilku otálí, ale pak košili neochotně sundá a pečlivě ji poskládá a položí na polštář. Pak se oblékne, proletí koupelnou a vyrazí za Nef a do města.*