Velká výprava napříč Austrálií

[Styx Lupin]

+přitáhne si ho k sobě a s divokou vášní si bere jeho ústa, prsty jedné ruky si pohrává s jeho dlouhými vlasy, druhou mu bloudí po zádech. Po chvíli se odtrhne od jeho rtů, jak už nedokáže v sobě tlumit vzdechy a potřebuje je dostat ven. Vychází mu pánví vstříc, rozpálená vzrušením z milostné předehry a rozkoší, kterou jim Remus poskytuje se během chvilky její tělo pod ním napne v slastné křeči a ve výkřiku, který se v ozvěně odrazí od stěn jeskyně jí projede mohutná vlna orgasmu a hned nato se její tělo uvolní maximálním blahem+

[Remus Lupin]

*a veškerá noční zvěř zdřevění, co za nového predátora jim to tam křičí ....pokračuje v jízdě vášně až dokud neucítí její vrchol, přitiskne se k ní, aby cítil každý její tep srdce v té nejvyšší touze a nechá se strhnout spolu s ní s mohutným zavrčením. Když se trochu vzpmatuje a přijde zase k sobě, odsune se z ní, aby ji nezalehával a snaží se zklidnit dech a tep. Nemluví, slov není třeba, ví, že v tomto okamžiku jsou oba šťastní, spolu a nic to nemůže změnit.*

[Styx Lupin]

+malátně zklidňuje svůj zrychlený dech a zběsilý tlukot srdce, s pocitem naprostého uspokojení si vychutnává doznívající vlnky slasti, které se jí rozlévají po celém těle. Po chvilce konečně pootevře oči, otočí se k Remusovi a usměje se na něj+ Miluji tě +zašeptá láskyplně, pohladí ho bříšky prstů po tváři a vtiskne mu na rty něžný polibek. Pak se mu schoulí do náruče, obejme ho kolem pasu a s pocitem dokonalého štěstí mu během chvilky usne v náručí+

[Remus Lupin]

Já tebe taky....*opakuje tiše, zatímco usíná spolu s ní...nakonec oba vytuhnou a prospí celou noc bez příhod, alespoň jim tedy nic nevtrhne do tábora...a jak jsou pod skálou, ani je nebudí první ranní paprsky...až později se začne ozývat nějaký opeřenec, zprvu nesměle, pak se k němu přidá další a zpííívají - tím proberou další zobáky a za chvíli řvou jak na lesy* co to je...*zamrčí a zavrtá se Styx hlouběji ke krku do vlasů* to dělají schválně, potvory....*povzdychne si po chvíli, když se nezdá, že by jim to mělo přestat hned tak zpívat* Ticho bude! *přehoukne ty vysoké hlásky ryze britským přízvukem, což ptáky vyvede na chvíli z konceptu. KDyž se ale uvelebí zpátky, ozve se nesměle jeden pípák a po něm dotčeně druhý...*

[Styx Lupin]

+probudí se a pootevře oko, co to tam tak řve a on to Remus + Co se děje, lásko? +posadí se a rozespale kouká kolem, co ho tak rozčililo, ale nikde nic+ Slyšíš, jak tady tak krásně zpívají ti ptáci? +protáhne se a lehne si zase k němu a jak tam Remus hudruje, dojde jí, na co nadává+ Jsi to v noci s těmi ptáky zakřikl +zachichotá se mu do ramene a ještě na chvíli se mu schoulí do náruče, aby to dospali. Ptáci ale začnou koncertovat znova a po chvíli to už ani ona nevydrží+ To je horší, než když nám skočí ráno do postele ti dva rošťáci, co máme doma...myslím, že toho už moc nenaspíme +políbí ho na krk, pak rty sklouzne na jeho hruď a dál na břicho a do klína a skloní se nad jeho mužstvím+ Cvak cvak +koukne na něj s rošťáckým úsměvem a zacvaká přitom zubama. Už si chce s ním začít hrát, když si všimne nějakého opeřence, co tam jen kousek od nich vesele švitoří+ Huš! +odhání ho, ale pták se nedá+ Tady se fakt nedá pracovat +zamručí a vrátí se nahoru k Remusovi+ Máš taky tak obrovskou chuť dát si ke snídani pečeného ptáčka?

[Remus Lupin]

pfff*odpoví na to krásné zpívání* asi...*přikývne* no to nenaspíme...*vzdá to a přivřenýma očima ji pozoruje jak se sune...* nedá se pracovat, když na tebe ten pták tak kouká, co? *praví soucitně a oči mu svítí smíchem* takový pečený ptáček...*zadívá se na chudáka okřídleného škaredě a zavrčí, schválně hloubějc a opeřenec v tom zaslechne asi něco víc, než se zdá, protože aspoň zklapne a natočí hlavu na stranu a kouká jedním okem* no ještě se dívej ty kaziš...*spolkne konec.*

[Styx Lupin]

+vyprskne smíchy na tu jeho vtipnou poznámku+ Prostě nemám ráda, když na nás u toho někdo kouká. Neříkej, že tobě by to nevadilo +zahihňá se pobaveně+ Tak, vstávat +plácne ho laškovně po zadku a rychle se oblékne, ať tam neběhají jako Adam a Eva v ráji+ Ptáčka si necháme až na večer +schválně neupřesní, jestli toho pečeného, jen cukne koutky a vytáhne z báglu ke snídani chleba se sušenou šunkou+ Poslední zásoby. K obědu si už budeme muset něco ulovit.

[Remus Lupin]

Hm....*zamyslí se a už to vypadá, že zavrtí hlavou, ale nakonec z něj stejně vypadne..* Jo..vadilo.*souhlasí* na to jsem asi málo exhibicionista. *zvedne se a natáhne na sebe věci* Tak snad něco jedlého potkáme...*usměje se, rychle posnídají, aby se nezdržovali a rozbijí tábor...netrvá ani dlouho a už jsou připraveni na cestu* třeba konečně potkáme toho lyrochvosta...*poznamená, když vykročí dál kaňonem*

[Styx Lupin]

+kouká na něj se zatajeným dechem, jak tam nad tím tak dlouho přemýšlí a když konečně odpoví, úlevně vydechne+ Uf, už jsem se bála, že to budeš chtít začít praktikovat +zasměje se a pustí se radši do snídaně, aby si to ještě náhodou nerozmyslel. Doplní zásoby čerstvé vody, všechno tam po nich důkladně uklidí a pak vyrazí za Remusem+ Zase pták +musí se uculit na toho lyrochvosta+ Ale nemíníš ho udělat k obědu, že ne? Musí být asi docela vzácný, když jsem o něm ještě nikdy neslyšela +dává pozor na cestu, která je tady kamenitá, ale aspoň nehrozí, že šlápne v trávě na nějakého hmyza:)+ Jaký je vůbec dnešní plán?

[Remus Lupin]

Nj, to je asi nějaká podvědomá myšlenka...*culí se na toho ptáka* Ne, k obědu ne, z něj bychom toho fakt moc neměli...a jak říkáš, docela vzácný, žije jen tady...*vystoupají z kaňonu a obestoupí je zase les, přesto je jim hned volněji, jak je všude víc prostoru...* no plán je takový, že-*neodřekne, jak zaostří před sebe a pak jí mávne, aby ho v tichosti došla* tamhle...*špitne a ukáže na ptáka velikosti bažanta před sebou*


a tady videjko, je to skvělý pěvec: