Kuchyně

[Cairo]

Vám se v okolí toulá nebezpečnej samotář? *zarazí se* Nebojíš se ji tam nechat bez dozoru? I když předpokládám, že je v péči zbytku smečky, ale stejně. *Čím dál víc se mračí, když slyší ty chvalozpěvy na nějakou cizí ženskou a přestože jim očividně hodně pomohla, má chuť na ni pěkně od plic zavrčet. Trošku to odezní, když Garett zmíní, že je vdaná, ale malý červík žárlivosti v ní hlodá dál a tak alespoň pod stolem pevněji sevře jeho ruku, kdyby jí snad chtěl utéct.* Tak to je dobře, že jste na všechno nebyli sami, *řekne a nahází do sebe zbytek jídla*

[Garett Rivery]

Už je o něj postaráno. +pohladí jí jemně po ruce+ Navíc se přestěhovala do centra smečky a dává na ní pozor Samuel. +pousměje se a trošku pobaveně sleduje její reakci, když mluví o svojí mentorce+ Myško... +usměje se na ní měkce, odloží příbor a vyskočí na nohy+ ...ty snad na Marion žárlíš? +zajímá se pobaveně, když jí jemně vytáhne na nohy, sevře jí v náručí až tak že jí zvedne ze země a zatočí se s ní+ To absolutně nemusíš... je jako moje matka. +políbí jí vesele na rty+

[Cairo]

Jak postaráno? *vypadne z ní bez přemýšlení, ačkoliv jí vlastně do toho, jak se smečka vypořádává s nepohodlnými vlky, vůbec nic není.* O Samuelovi jsem slyšela, taky pracuje pro Nef, žejo? *ujišťuje se a napije se ze skleničky. Pak Garett začne o tom žárlení a ona položí skleničku, možná o trochu prudčeji než normálně* Ne, jasně že ne, proč bych měla? *odpoví trošku nabroušeně, ale nechá se obejmout a pevně se ho chytne kolem krku, když se s ní točí* Tak matka, hm... *zamručí, ale už v tom není moc přesvědčivosti, nadšeně mu polibek vrátí*

[Garett Rivery]

Řekněme, že smečka se umí vypořádat s hrozbou. +podívá se na ní přímo a naprosto vážně. nechce nic rozvádět do podrobností, ale onen muž asi neskončil nejlíp+ No oni spíš pracují spolu. + pousměje se+ Samuel má pod palcem většinu smeček a Nef zase upíry. Navíc jsou opravdu dobří přátelé. +pokrčí zlehka s úsměvem rameny+ Jakože on přivede své lidi když to Nef bude potřebovat a naopak. Ona své, když to bude potřeboval Samuel. +vysvětlí+ No já nevím... +protáhne vesele, když vidí jak rozkošně se čertí+ Zlato víš že si strašně rozkošná, když se tak hezky čertíš? +zajímá se mroukavě+

[Cairo]

Aha, tak takhle to uspořádání funguje, *pousměje se* Nef mi o tomhle nikdy nevyprávěla. *Zatímco Garett mluví, přivine se k němu, obtočí mu ruce kolem pasu a hlavu položí na rameno, takže když promluví tím svým broukavým tónem, cítí, jak mu hlas rezonuje v hrudi a cítí ten zvuk až někde v morku kostí.* Víš, dám ti jednu radu, *vrátí mu to obratem veselým tónem* Kteroukoliv ženu, která by se opravdu zlobila, bys touhle poznámkou vytočil k nepříčtnosti, *zasměje se.* Nic nepřileje olej do ohně víc, než když je holka vážně naštvaná a někdo jí řekne, že je roztomilá, když se zlobí. Tím jí vlastně dává najevo, že ji vůbec nebere vážně. *Přilísá se nosem k jeho krku, nadechne se jeho vůně* Ještě že doopravdy naštvaná nejsem, *zavrní, sklouzne hlavou kusek stranou k rozepnutému prvnímu knoflíčku jeho košile a přitiskne rty na kousek odhalené kůže*

[Garett Rivery]

Je to velmi vzácný a křehký vztah. Myslím, že Nef o něm nemluví záměrně. Má strach, že by se něco mohlo pokazit. +pokrčí zlehka rameny+ Co vím, tak se setkali za velmi nepříjemných okolností. Což může mít také za následek to, že o tom nikdo jiný neví. Ale věděla bys kdybys ty dva spolu viděla v jedné místnosti. +pousměje se měkce+ Hmn... +zabrouká a koukne na ní, když mu chce dát radu+ Ale já tě beru naprosto vážně. +na chvilku mu zatrhne, že řekl něco moc špatně, ale okamžitě se zasměje, když se k němu tak lísá+ To je moc dobře, že nejsi. +pokývá souhlasně hlavou a na chviličku zavře oči, aby si nerušeně vychutnal dotyk jejích rtů na kůži+ Víš, dám ti jednu radu, +začne pobaveně+ Kterýkoliv muž musí mít velký problém v tvé přítomnosti ovládat, aby tě nepřitiskl ke zdi a nepomiloval se s tebou, stejně jako já. +vydechne a v očích mu zajiskří+ Tím, že zlobíš, tomu moc nepomáháš. +usměje se na ní vesele, než vezme její tvář do dlaní a jemně jí políbí+

[Cairo]

Já vím, že bereš, *zabruká do jeho kůže, plíce plné jeho vůně, ze které se jí točí hlava. Pootevře rty a jazykem okusí jeho chuť.* Jakou? *zašeptá a pomalu postupuje stranou až na citlivé místečko pod uchem. Poslouchá, co říká, mozek moc nespolupracuje, ale nějak zvládne pochytit význam slov. Obsah toho sdělení vyšle záplavu představ směrem k mozku a odtud následně vlnu horka, tentokrát o něco níž.* Tak to udělej, *vydechne do jeho rtů, protože se mezitím sklonil aby ji políbil. Maličko odtáhne hlavu a vyhledá očima jeho, pohled trochu omámený, ale pevný, ani náznak pochyb.*

[Garett Rivery]

+srdce vynechá dva tři tepy ve chvíli kdy uslyší ty tři slova. zamrká jako by se pokoušel hmatatelně zachytit jejich význam, ale jeho mozek se stal poněkud odkrveným, když se všechna jeho krev pomalu začala přesouvat na jiná místa, jelikož s její slova vyvolala v jeho hlavě sérii představ, které ho nenechávají chladným+ Ach myško... +vydechne a ramena se mu zachvějí námahou, jak se snaží udržet klidní, ale jeho kroky jí pomalu nutí postupovat+ ...si si tím skutečně tak jistá? +pohlédne do jejích očí, ve kterých se zračí neochvějné rozhodnutí+ Protože pak... +vydechne, když jí nenásilně dotlačí ke zdi těsně vedle dveří+ ...už nebude cesty zpět. +zabrouká, když jí vlastním tělem ke zdi přitiskne ve stejnou chvíli kdy uvězní její rty v polibku+

[Cairo]

*Dech se v ní zadrhává, ale opětuje jeho pohled* Jsem, *vydechne a pomalu couvá, jak ji tlačí ke stěně* Chci to, chci TEBE. Úplně celého a se vším všudy, *šeptá, pohled stále pevně upřený do jeho očí. Vydechne, když na ní spočine váha jeho těla, jak ji tiskne ke zdi. Skutečnost, že je proti němu poloviční, že nad ní má takovou převahu ji vůbec neděsí. Naopak, má pocit, že má kolena z rosolu a kdyby ji nedržel, nejspíš by se mu svezla k nohám. Poddá se jeho polibku, rozevře rty a vyjde mu vstříc, prsty zamotané do jeho vlasů. Musí ho tahat, ale v tuhle chvíli není schopná nad tím uvažovat. Sjede rukama dolů a vklouzne pod košili v naléhavé potřebě se ho dotknout. Z hrdla se jí vydere zasténání když pod bříšky prstů ucítí hladkou horkou kůži. Zkoumá její strukturu, její drobné dlaně mapují pevné břicho a boky a přitom opětuje jeho polibky, ztracená v bouři vjemů a pocitů.*

[Garett Rivery]

+ze rtů mu unikne hrdelné zavrčení prosycené touhou a vzrušením. cítí její tělo tisknoucí se k jeho, uvězněné mezi ním a zdí. cítí tu nadvládu, kterou nad ní má a fakt, že mu dovolí jí cítí ho vynáší ještě výš do oblak chtíče. líbá jí jemně, pár lehkých pohybů rtu v té vteřině sekundy kdy si uvědomuje, že na ní nesmí být moc hrubý, než jeho polibek nabude na divokosti, než jí začne líbat lačně a jen pouhými pohyby rtů vypráví o tom, jak moc po ní touží, což zvládne i jeho probouzející se vzrušení v jeho slabinách, kterými se k ní tiskne. zasténá, když ucítí její dlaně na holé kůži a má co dělat sám se sebou, aby z nich nestrhal okamžitě oblečení+ Tady ne... +odtáhne se od ní kousíček, aby se trochu vzpamatoval ve chvíli, kdy jeho omámeném a odkrveném mozku probleskne jiskřička racionálního myšlení. nechce se s ní poprvé milovat na nepohodlné kuchyňské lince+ ...pojď. +vyzve jí, když jí vezme do náručí+ Co bys řekla pohodlné posteli? +zajímá se s jiskřením v očích+