Byt v patře - Castiel

[Tobiáš]

*koukne se přes rameno a pak zpátky na ni* Už bychom mohli, ne?*culí se, narovná se a přejde ke sprše, pustí vodu, aby začla téct teplá* hm..nevypadá to zle...chceš umýt záda?*mrkne na ni*

[Rebecca Altamirano]

Taky myslím, že mohli. +cukne koutky a dojde za ním. Líbne ho zlehka na rameno a vleze si pod proudy vody.+ Hmm, to je taková paráda. +zavře oči a zakloní hlavu, aby jí voda nehrnula vlasy do očí.+ Taková nabídka snad ani nejde odmítnout. +otočí se k němu zády a zamrká na něj přes rameno+

[Tobiáš]

*vleze za ní - ještě že jsou všude tak velké sprchy:D* To nevím, moc často někomu záda nemyju...*usměje se, vezme si tam nějaký sprcháč, napění a pustí se do mytí, které si pěkně užívá, protože nepoužívá žádnou žínku, ale jen ruce. Pečlivě umývá každý kousek kůže krouživými pohyby, jak je pod proudem teplé vody, tak je hezky nahřátý a nestudí*

[Rebecca Altamirano]

Ne? No...já si je taky nenechávám mýt často. A jen tak od někoho. +pousměje se a slastně přivře oči, když jí začne přejíždět rukama po těle. Cítí jak jí teplá voda a jeho doteky uvolňují ztuhlé svaly. Spokojeně vzdychne, na rtech lehký náznak úsměvu.+ Je mi tak skvěle, až mě to začíná trochu děsit...+zašeptá po chvíli do šumění sprchy, otočí se a zadívá se mu do očí+ Nejen teď. Ale pořád. Když jsi se mnou. +usměje se měkkce, stoupne si na špičky a políbí ho něžně na rty.+

[Tobiáš]

Jo záda jen pro V.I.P.?*uculí se, ale nepřestává mydlit:D* Děsit?*koukne na ni, pak si ji k sobě přitáhne, takže jsou vmžiku obaleni oba bublinkama sprcháče* Se mnou se nemusíš ničeho děsit...*šeptne jí mírně do rtů a zadívá se na ni, kapky vody se mu tříští o ramena*

[Rebecca Altamirano]

Nejen záda. +uculí se rozpustile, pak ale zvážní a přitiskne se k němu a jemně ho políbí na místo těsně nad srdcem+ Jsem prostě hrozný pesimista. Když jsem naposled měla pocit, že už nemůžu být šťastnější a permanentně se vznášela na růžovým obláčku, byla jsem vzápětí z toho obláčku zkopnuta na tvrdou zem. +kousne se do rtu a zavře na chvíli oči+ Prostě mám asi strach být šťastná. +zavrtí hlavou a hořce se usměje+ Je to asi směšný, ale nemůžu si pomoct. +povzdechne si a přitiskne tvář k jeho hrudi+

[Tobiáš]

To abych byl optimista, aby se to trochu vyrovnalo...*odpoví tiše* uvidíš, že teď žádné zkopávání nebude...to nedovolím...*přivine si ji k sobě pevněji a nechá přes ně proudit vodu, dokud nezačne chladnout* myslím, že jsme zlikvidovali zásobu teplé vody...*probere se, když to začne být fakt studený*

[Rebecca Altamirano]

No jo, to by nebylo na škodu. +otře se mu mazlivě tváří o kůži a pousměje se+ Tak jo, beru tě za slovo. +zvedne hlavu a políbí ho jemně na rty. Pak se k němu znovu přitulí, lehounce mu přejíždějíc dlaněmi po zádech+ Hmm, zdá se, že jo...+zavrní se zavřenýma očima. Asi ji ta horká voda trochu uspala:D+ A není to teda nic moc...+taky se probere a aniž by ho pustila, líným mávnutím ruky vodu zastaví.+

[Tobiáš]

No to není...*oklepe se a vyleze ze sprchy, podá ji ručník a sám si nějaký vezme*...měli bysme si asi jít lehnout...*prohodí, zatímco si suší vlasy* to mytí zad mě nějak..znavilo..*uculí se*

[Rebecca Altamirano]

To asi měli...nebo budem zítra mžourat jak vyvoraný myši. A nevyhnem se vtipným poznámkám typu..."a co jste dělali v noci?" +zasměje se a sama si vysuší vlasy kouzlem, jinak by jim to trvalo do rána:D Omotá si ručník kolem sebe a zamíří do ložnice+ No jo, však taky mytí zad je úplně největší dřina...+pokýve vážně hlavou a v očích jí vesele zajiskří+