Středozemě

[Okolí]

No vidíš, jde ti to celkem dobře. +usměje se, a musí začít dávat pořádně pozor, aby nakonec neprohrál sám, ani nestačí koukat a přijde o dámu+ To jsem si stihl všimnout. +zasměje se hlubokým hlasem, a jak tak kouká, hra začíná být poměrně vyrovnaná+ Kdo vyhraje spí v posteli? +navrhne s mírným úsměvem, a posune střelce+

[Wenai Lafayette]

+pečlivě vybírá figurky i místa, kam je posune, takže to vypadá, že má možná i šanci+ V posteli? +koukne na něj s úsměvem+ No dobře. +přikývne a pohledem fixuje šachovnici a když jí dá zcela zákeřně šach tak se zamračí a protáhne koutky dolů+ Tsss. +ujede jí+ Nejde mi to. +zabručí+

[Okolí]

+usmívá se pod vousy, když ji tak pozoruje, jak se soustředí, ale dává si pozor, aby neprohrál+ Ještě není konec. +pokrčí rameny+ Je to jen šach, ještě můžeš uhnout. +usměje se, nasype si do pusy hrst ořechů, a jen se potutelně usmívá, zapije to vínem, a čeká na její tah+

[Wenai Lafayette]

+okusuje si ret a rukama svírá sedadlo židle a zírá na šachovnici, jako by ten krok měly udělat ty šachy samy. Pak vzhlédne a kouká na něj, jako by mu to správný řešení mohla vyčíst o očí+ Ale já nechci uhnout. +zašeptá, když mu tak hledí do očí. Nakonec zrozpačití a někam se teda popošoupne+

[Okolí]

+usmívá se, ale jak ho tak hypnotizuje očima, úsměv mu pomalu sklouzne z obličeje a zvážní, poněkud v tom ztracený, takže když posune figurku, poplašeně zamrká, protože jeho myšlenky už u šachů nebyly+ Jistě. +přikývne, a udělá první tah, co mu přijde pod ruku, ani moc nekouká co to je za figurku, což je dost chyba, protože tím otevřel obranu na levý straně, otázka ovšem je, jestli si toho ona všimne+

[Wenai Lafayette]

+no nakonec si toho jako zázrakem všimne a udělá i víceméně správnej tah a podezřívavě si měří šachovnici, odkud na ni může teďka vybafnout, ale nakonec to nechá tak a jenom doufá, že to nedopadne katastrofálně+

[Okolí]

+stočí pohled k šachovnici a donutí se soustředit na hru, ale to už zjistí, že poněkud nemá co hrát, lehce pozvedne obočí, ale pak se usměje, sáhne po figurce krále, a položí ho na šachovnici, jako znamení uznání porážky+ Učíš se vážně rychle. +zasměje se, a nevypadá to, že by ho prohra trápila+

[Wenai Lafayette]

No nekecej. +vydechne a koukne na šachovnici a chvilku si to probírá v hlavě a hýbe u toho rty, jak si to pro sebe říká+ No jo. +koukne na něj, na tváři široký úsměv+ Já jsem vyhrála! +zasměje se, vyskočí ze židle a předvede malej vítěznej tanec a culí se u toho+

[Okolí]

No vážně. +přisvědčí s úsměvem, opře se do křesla, a dívá se na ni jak se raduje+ Postel je tvoje. +přikývne, a musí se zasmát, když tam tak poskakuje, a pak začne rovnat figurky zpátky do řad+ Teď už určitě porazíš kohokoliv. +usměje se na ni+

[Wenai Lafayette]

+zastaví se, tváře má zrudlé od smíchu a taky trochu od toho ovocnýho vína+ No jo. +přikývne+ Ale protože jsi mě ty šachy prakticky naučil, tak ti patří můj dík a půlka postele. +usměje se na něj a pomůže mu rovnat ty figurky do řad, zvlášť ježky, protože ty se jí líbí+