od Beatrix » 24 srp 2013 12:21
+Konečně se po půlnoci domem rozhledne klid, Bea si oddychne, že té smečce asi už došel dech a odpadli v půlce pohybu. Spokojeně se rozvalí v posteli a konečně začne zabírat, když se k ní něco zavrtává do postele. No je zvyklá, že si panda, koala a spol občas přilezou, tak jenom nadzvedne duchnu, ale poměrně ju překvapí, když velikost sice plus mínus souhlasí, ale nějak chybí srst+
Zuzka?
Mhm?
Was machst du hier?
Vy už sa s Kristiánom nemáte radi?
Čože? +nakrčí Bea čelo+
No ... už ti nesiaha na zadok, nedávate si pusinky a nesmejete sa.
Mh ... to sa ti zdá. + pohladí ju po vlasech +
Nezdá. On sa chová tak nejako divne. Už nás nemá rád?
To né, zlatko, on ... m. Vieš ... ako ho zranili, tak sa buchol do hlavy a niektoré veci zabudol ...
Niektoré?
No ... všetky ...
Takže na nás zabudol?
+ chvílu mlčí a váha, ale čo už + Jo.
Ale ... to už ma nemá rád! + rozplače sa tam potichu +
To né, len .. si na to musí zase spomenúť, vieš. Môže to chvíľku trvať, ale doktori hovorili, že bude v poriadku. Notak, šššt ... + objíme ju a trochu s nou pohojdáva +
To vždycky hovoria! + škytne+
Ja viem ... ja viem ... ale ...
A on odíde preč!
Ale neodíde. Teda ... zatiaľ neodíde ... a musíme mu pomôcť, vieš?
Ale ako?
No budeš sa s ním rozprávať a pripomínať mu ako ťa dával spat a tak ... a treba si spomenie ...
A čo ak nie?
Keď nie tak ...
+ Zuzka sa k nej viac namáčknete a posmrkne + A. .. keď .. keď odíde .. tak ty pôjdeš taky?
Čo? +nechápavo premýšľa o čom to Zuzka hovorí, než jej dôjde, že už sa jej toto tak nejako stalo+ Nie! Samozrejme, že nie! Ja s tebou zostanem už navždy, jo?
Jo. +škytne znova mezi slzama a prikyvuje pritom hlavou+
Gut ... alles wir wieder gut ... ich versprech 's dir ... +šepká jej do vlasov a da jej pusu na čelo+ Ich mag dich doch so sehr, ich würde dich nie verlassen...+šeptá jí do ouška a Zuzka jenom přikyvuje a kupodivu - po té době...jí němčina příde docela uklidňující a jak je utahaná a tak, tak tam jednoduše vytuhne. Bea se jí probírá zamyšleně vlasama a konejšivě jí hladí záda+ Schlaf, mein Kindchen, schlaf...+zamrmle si, chvílu počká až se ujistí, že je Zuzka tuhá, pomalu opatrně vyleze z postele a potmě dojde do komory ke skříni se saponátama. Chvilku na ni kouká, pak ji otevře, odskládá pár saponátů a sáhne až úplně dozadu, odkud vytáhne malou lahvičku. Všechno naskládá zpátky, zavře a zmizí nachvílu v koupelně.+
+Když se vrátí do ložnice, Zuzka spokojeně doslova chrápe, že se tomu musí usmát. Se skleničkou vody si nachvílu stoupne na balkon, zírá na nebe a přemýšlí. Pak si zaleze zpátky do postele, Zuzka se k ní nalepí jak klíště, tak si ju obejme a po nějaké době usne i ona.+
Die Situation ist nicht ausweglos, sondern beschissen.