Pokoje Cairo

[Cairo]

*zasměje se* To věřím, tady by byl hřích se nevystavit sluníčku kdykoliv to jde. *potěšeně se usmívá, když slyší tu chválu* No, poradit bych si musela, to je pravda. *zívne* jo, unavená jsem, bylo toho dneska hodně, *přikyvuje* Jenom škoda toho našeho filmovýho maratonu, nějak nám to nevyšlo, nevíme ani jak dopadl ten první díl, o druhém ani nemluvě. A to jsem ten druhý měla vždycky radši, *posteskne si* Vyprovází ji ke dveřím a ještě jednou ji obejme* Vážně, děkuju. Dobrou noc, *usměje se na ni*

[Neferet]

Přesně. +souhlasí s ní se smíchem+ A určitě by sis poradila skvěle. +usměje se na ní+ Tak to tě nechám v klidu odpočinout. +pousměje se a vstane+ Nebuď smutná, Cairo. Zvládneme to jindy. Času na to bude víc jak dost. +usměje se na ní konejšivě+ Tak dobrou noc a hezký sny. +popřeje jí a obejme+ A pamatuj, že to co se ti první noc zdá pod novou střechou, tak se vyplní. +pousměje se, naposledy na ní zamává a vydá se chodbou k sobě do pokoje. vezme to přes halu a div nedostane infarkt, když první co uvidí, když vyjde z chodby, je obrovská chlupatá vlčí hlava zírající jí do tváře+ Kurva, Garette. +zavrčí naštvaně, když popadne dech, ale jak tak na něj kouká. jak jí smutně pozoruje, tak si tiše povzdechne a bezmocně zavrtí hlavou+ Druhý patro na konci vpravo, ale jestli tě uvidí, tak ti depiluju všechny chlupy na těle. +zavrčí a ukáže palcem za sebe. Garett jí radostí olízne obličej, než si uvědomí jak je to nedůstojný a nepřijatelný. omluvně jí strčí čumákem do tváře a v tichosti se přesune Cairo přede dveře, kde se schoulí do kulíčka a celou noc sleduje chodbu a hlídá jí+

[Cairo]

*Potom, co Nef odejde, si unaveně promasíruje oči a na pár minut zmizí v koupelně. Když se zas vynoří, převlékne se do noční košilky a vklouzne do měkkých přikrývek. Spánek je ale na míle daleko, v hlavě jí víří myšlenky. Ono se snadno řekne, že už ho nemusí vidět. Problém je, že navzdory tomu, jak špatný je to nápad, ho vidět chce. Povzdechne si. Ten chlap vzbudil její zvědavost. Minimálně by ráda věděla, co měl znamenat ten nepřetržitý upřený pohled. A ať ji vezme čert, jestli na to nepřijde, protože když už ji takhle vyvádí z míry, má právo vědět, co tím sleduje. Tak. Spokojeně se převalí na bok. Plán by byl. Otázka je, kdy a jestli vůbec, ho zase potká. Ještě chvíli nechá myšlenky plynout a potom upadá do spánku*

[Cairo]

*Probudí se brzy, ale oknem už proudí záplava slunečních paprsků. Pousměje se, chvilku ještě lenoší a pak vstane, zamíří do koupelny. Během hygieny přemýšlí, co bude dneska dělat. Pak ji napadá, že by mohla trošku provětrat luk a potažmo i sebe. Oblékne se do své "střelecké" uniformy, černých kožených kalhot a volné tmavě zelené košile. Tohle oblečení si kdysi pořídila, když ji on učil lovit, je pohodlné, praktické a nesvítí na celý les. Z tašky vytáhne zmenšený toulec se šípy a povoleným lukem, kouzlem ho navrátí do původní velikosti, přehodí si ho přes rameno a hůlku zastrčí do speciálního úchytu, aby ji měla pěkně po ruce, stačí sáhnout za pravé rameno. Celé to doplní koženým nátepníkem, aby neměla předloktí samé jelito.
Pak už vyjde ven a seběhne ze schodů do kuchyně*

[Garett Rivery]

+jakmile je sídlo zahaleno do tiché tmy, rušené jen věterem prochánějícím se po střeše, objeví se na kraji lesa. velký stříbrný vlk, pohled upřený na jedno konkrétní okno. chvíli váhá, než se vydá vpřed. proběhne sídlem dokud nedojde na chodbu s dveřmi, které vedou do jednoho konkrétního pokoje. nechávajíc se vést tou opojnou vůní, která ho láká už od lesa se stočí na prahu dveří tak, aby viděl pokud by někdo vešel do chodby, složí si hlavu na velké tlapy, zavře oči a hlídá+

[Cairo]

*Byl to dlouhý a náročný den, takže zalezla brzo. Dopřála si dlouhou osvěžující sprchu a zalezla do postele. Ale hlavou jí víří události celého dne a ne a ne zabrat. Nakonec usoudí, že to nemá smysl, že stejně neusne, a vyleze z postele. Natáhne si přes noční košilku župan a vklouzne do bot s cílem uvařit si v kuchyni hrnek kakaa. Hned ve dveřích se ale málem přerazí o největšího vlka, jakýho kdy viděla. Vyjekne leknutím, opře se zády o zárubeň a přitáhne si klopy županu k tělu. Vykuleně na to stvoření, co je velký jak menší stodola, kouká. Během chvilky jí to ale secvakne.* Garette? *vypadne z ní přiškrceně*

[Garett Rivery]

+hezky si to tam leží stočenej v klubíčku a hlídá aby Cairo v noci nikdo neobtěžoval a je tak zaposlouchaný do tlukotu jejího srdce natolik až mu ujde, že jeho vyvolená nespí, ale co hůř pohybuje se směrem ke dveřím, které se vzápětí otevřou. zmateně zvedne hlavu ze země a stočí pohled na vyděšenou Cairo. trhne sebou, když k jeho uším dolehne její výkřik a zatváří se naprosto provinile, když jí vidí jak se vyděšeně tiskne k zárubni dveří. odplíží se opatrně a pomalu na druhou stranu chodby pod okno a s hlavou a tělem u země jí smutně pozoruje a jakmile ho pozná lehce bouchne souhlasně ocasem o zem, což zní jako by se sesypala hromada cihel+

[Cairo]

Počkej, *zarazí ho, když se vzpamatuje a když vidí, jak se provinile plíží pryč a ze všech sil se snaží vypadat co nejmenší a co nejneškodnější* Já se tě nebojím, jen jsi... mě zaskočil, *pousměje se a vydá se pomalu blíž k němu. S hlavou na stranu a se zájmem v očích si ho prohlíží* Takže šedá, *prohlásí po chvíli* To jsem si mohla myslet, *dodá pobaveně* Jenom bych nečekala, že budeš až takhle veliký. *Vede tak trošku monolog, ale ve vlčí podobě jí stejně těžko odpoví, tak co. Popojde ještě blíž, takže od něj stojí na dosah ruky, jednak ji to táhne blíž, jednak mu tím dává najevo, že se ho opravdu nebojí*

[Garett Rivery]

+nakloní hlavu na stranu jak naslouchá jejímu hlasu a pozoruje jí, jak se k němu pomalu blíží. zpozorní a našpicuje svoje velký vlčí uši, a když prohlásí že nečekala, že bude tak velký, tak se pomalu obezřetně posadí. hezky vychovaně a vzorně a vytáhne se do výšky, takže může vidět jak velký skutečně je a měkce přitom bouchá ocasem o zem. tiše zamručí, ulehčeně, když pochopí, že se ho skutečně nebojí a pomalu skloní hlavu k její ruce, kterou jemně očichá a pak olízne, než jí strčí pod dlaň svojí velkou hlavu jako by chtěl podrbat+

[Cairo]

No páni, ty jsi pořádná šelma, *neodpustí si komentář, když vidí jeho mohutné, nádherně stavěné tělo v celé kráse. Překvapeně vnímá, jak jí jeho drsný jazyk přejede po kůži a pak se jí nastaví, aby se ho dotkla. Zaboří prsty do měkké srsti. Fascinovaně se jí probírá, hladí ho po hlavě, podrbe za ušima, pak sklouzne na stranu, přidá druhou ruku a vezme jeho obrovitou hlavu do dlaní. Zadívá se na něj a měkce se pousměje* Tak krásný, *vydechne a snad si ani neuvědomuje, že to řekla nahlas*