Ložnice v podkroví

[Remus Lupin]

*vyskočí rovnýma nohama z postele, až se mu z toho rozhučí v....hlavě* co - že , kde kdo...*zavrtí hlavou a pak namáhavě zaostří a kouká chvíli na okno, pak přejde blíž* no fakt...ještě že jsem stihl dodělat tu střechu...to by nám taky mohlo sněžit do postele...

[Styx Lupin]

(takové šoky po ránu )
+rychle na sebe hodí kalhoty a teplou mikinu a běží dolů po schodech+ Poběž, Remusi, dáme si první letošní koulovanou +pobízí ho:D a vyběhne před dveře, kde kolem ní začne radostí skákat Romulus, čumák celý bílý, jak si jím vrtal ve sněhu cestičky+

[Remus Lupin]

*ještě když ona bere schody dolů, stojí trochu zmateně v pokoji* koulovanou?*uchechtne se, ale pak si přivolá nějaké oblečení a pak seběhne do přízemí. Ve dveřích se srazí s Niou, která načumuje ven, ale moc se jí do té bílé věci nechce* no pojď, to je něco na tebe...*hrábne po ní a vystrčí ji taky na vzduch ze dveří* to muselo padat celou noc...*konstatuje, když se zaboří do vrstvy čerstvého sněhu*

[Styx Lupin]

+hned, jak se Remus objeví ve dveřích, přistane mu uprostřed čela sněhová koule+ To muselo... ještěže jsme to včera stihli všechno udělat +další koule do ramene+ To bude podnební šok při návratu na Azurové pobřeží +zasměje se a třetí koulí shodí Remusovi čepici z hlavy+

[Remus Lupin]

No to-*zapotácí se pod první ranou, div že mu nejdou ptáčci kolem hlavy. Nadechne se, aby se ozval, že to je zákeřné, mezi dveřma a zvedne ruku, aby si sundal tající sníh z obličeje, ale to už chytne druhou* hej...no počkej.*nechá čepici čepicí a prchá z místa, kde je takový dobrý terč a v běhu nabírá sníh na kouli. Ta už za chvíli letí a rozprskne se Styx o mikinu jako ledová sprška...Romulus kouká, že si asi házej a snaží se létající koule chytat do zubů a kazí jim tak dobře mířené rány* hodný pejsek! chytej....ale né moje...její!*pokřikuje na pséka*

[Styx Lupin]

+utíká před jeho koulemi:D a vříská a směje se u toho, jak ji jimi bombarduje a možná by mu i utekla do lesa, ale zakopne o rýč, který se tam od včera povaluje zapadaný sněhem (ještěže nedostala násadou mezi oči:D) a zahučí po zádech do haldy sněhu. Místo aby se zvedla a zdrhala před Remusem se začne smát a rukama a nohama krouží ve sněhu, až ho má opravdu všude+ První letošní sněhulák +směje se+

[Remus Lupin]

Snad andělíček, ne?*objeví se nad ní se sněhem v ruce a to už doběhne i Romulus se podívat, že co tam tak hrabe a začne taky tlapkama hrabat a válet se vedle, aby si to zkusil, tak lítá kolem sníh na všechny strany.* ty jsi kopírák...*houkne na pséka a trefí ho koulí. Romulus vyskočí na všechny čtyři a kouká, co to kde to...*

[Styx Lupin]

Připadám ti jako andělíček? +zablýsknou jí v očích čertovské ohníčky a pak si ho stáhne k sobě na zem a začne s ním rozjařeně válet sudy ve sněhu, až jsou za chvíli oba jako sněhuláci. Po chvíli má vlasy mokré od sněhu a tváře červené od mrazu+ Je mi už zima... půjdeme se dovnitř zahřát +řekne konečně a usměje se na něj zmrzlým úsměvem, když je Remus opět nad ní+ Mám pro tebe malé překvapení +zamrká na něj řasami, na kterých se třpytí sněhové vločky+

[Remus Lupin]

Jo, úplný andí- *nedořekne, jelikož už leží ve sněhu taky*pff..*vyplivne sníh* jo..prvního sněhu už mám dost...*zvedne se, podá jí ruku a vytáhne jí na nohy a druhou ji šoupne poslední várku za krk* tak, můžeme jít...*směje se a kluše do domu* at to překvapení neuteče.*otevře a pustí je dovnitř do tepla*

[Styx Lupin]

+nechá se vytáhnout nahoru a vůbec nečeká, že jí Remus hodí sníh za krk, takže zavřískne, jak ji ledova sprška zastudi na zádech+ Jen počkej, zajíci +hrozí mu se smíchem a rychle běží domů do tepla. U krbu svlékne mokré oblečení a natáhne na sebe nějaký jeho vlněný svetr, který na ní vypadá spíš jako slušivé pletené šaty+ Víš, co je dnes za den? +nechá ho nejdřív chvíli hádat, zatímco si suší vlasy a jako nápovědu položí na stůl adventní věnec+