Pokoje Cairo

[Cairo]

*zaklepání ji vytrhne z myšlenek* dále, *zavolá, posadí se a natáhne se, aby rozsvítila alespoň lampičku vedle postele. Když se Nef vytasí s vínem, povytáhne jeden koutek v neveselém pousmání* Sem s tím, *zamumlá a poklepe vedle sebe. Sama se posune a opře se o zeď v čele postele. Převezme od Nef sklenku a upije hned několik loků naráz.* Jak je? *zopakuje* Po pravdě... sama nevím, *povzdechne si*

[Neferet]

+měkce se na ní pousměje a posadí se na kraj postele+ Vypadáš jako by tě přej buldozer a ještě si couvnul. +broukne smutně a skopne boty, aby si k ní vlezla na postel a sedla si vedle ní+ Chceš o tom mluvit? +zajímá se a nalíje jí sklenku, pak nalije sobě a lahev odloží+ Chceš obejmout? +nabídne+

[Cairo]

*přikývne, přisune se blíž a položí jí hlavu na rameno* taky si tak připadám. Je to divný, vyvolal ve mě věci, o kterých jsem si myslela, že jsou dávno pryč. Nevím, jestli je to dobře, nebo je to předzvěst totálního průšvihu, *posteskne si* Co je vlastně zač? *nedá jí to, aby se nezeptala*

[Neferet]

+obejme jí jednou rukou zatímco ve druhé drží sklenku, kterou po chvíli odloží a obtočí kolem ní konejšivě i druhou ruku+ Jaký věci myslíš? +zajímá se měkce. tiše si povzdechne při jejím dotazu+ Garett je dobrej chlap, to v první řadě. +pousměje se konejšivě a pohladí jí po vlasech+ Má mladší sestru, o kterou se už několik let stará. Marius se Samuelem ho přesvědčili, aby nám dělal poslal. +pokrčí zlehka rameny čímž chce říct, že mu věří natolik aby mu svěřila citlivé informace a zároveň se tak hezky vyhýbá zmínce o tom, co je Garett opravdu zač+

[Cairo]

Při jejím vyprávění se pousměje* Myslela jsem si to. Má v sobě něco, co člověka nutí mu podvědomě důvěřovat. A ty oči... Oči toho o člověku prozradí hodně.* Na chvilku se odmlčí, jak rozmýšlí, co odpovědět na položenou otázku.* Věci, *začne váhavě* nebo možná spíš pocity a myšlenky, které jsem neměla od... však víš. *znovu se odmlčí, než pokračuje* On byl jediný, na koho jsem reagovala už od počátku takhle silně. Tohle tady, *neurčitě mávne rukou, majíc na mysli celou tu situaci s Garettem* mám z toho v hlavě pěknej zmatek. A to se vlastně ani nic nestalo. A... mám strach, *připustí nakonec tiše.*

[Neferet]

Jo to má. +pokývá hlavou, a i když by jí moc ráda řekla, co to všechno nejspíš způsobuje, tak nemůže, proto jí jen objímá a hladí jemně po vlasech+ Vím. +hlesne a pokývá zlehka hlavou+ Neměj strach, zlatí. +líbne jí jemně do vlasů+ Nikdy by ti neublížil na to ho znám až moc dobře. Jen... na lidi někdy působí zvláštně, ale pokud chceš tak už se k tobě nepřiblíží. +nabídne, i když koutkem mysli vnímá opět tu cizí přítomnost na pozemcích. zamračí se a stočí pohled k oknu, něco jí říká že moc dobře ví kdo to je a napadne jí, že tohle nebude tak úplně snadný, stejně Garetta neudrží dostatečně dlouho daleko a nemá to srdce na to, mu zabránit otvíraní portálů+

[Cairo]

*trochu poplašeně zvedne hlavu* Ne, to... to asi nechci, *vyhrkne, načež jí dojde, jak to zní, v duchu si vynadá a lehne si zpátky* Já nemám strach z něj, *vysvětluje* teda ne z toho, že by mi něco udělal. Spíš bych se bála se s ním zaplést. Další chlap, který nepatří do mého světa a já do jeho, tuhle zkušenost už mám za sebou, nedělá to dobrotu. Nakonec vůbec nezáleželo na tom, že jsem ho milovala a on mě, já bych nedokázala žít v jeho světě a on nikdy nemohl být doopravdy šťasný v mém. *mluví o tom jako o faktu, bez hořkosti nebo zklamání. Na chvíli se zatoulá v myšlenkách* Zase řeším věci, dřív než se stanou, *ušklíbne se* On ani nenaznačil, že by o něco stál a já už vyšiluju, *krotí hlavou nad sebou a svými obvyklými přehnanými reakcemi*

[Neferet]

Dobře, tak já ho nebudu držet dál. +pokývá souhlasně hlavou, i když se jí to ani trochu nelíbí+ Nikdo po tobě nechce, abys dělala věci, který nechceš. +pousměje se měkce, i když za Garetta by ruku do ohně nedala, ale to nemusí nikomu říkat+ Mezisvětový vztahy jsou vždycky složitý. +pokývá smutně hlavou+ Sama vím o čem mluvím. +povzdechne si tiše a zamyšleně kouká přes skleněné tabule okna ven na černé nebe+ Jo asi trochu jo. +zasměje se tiše a líbne jí do vlasů a raději si nechá pro sebe, že by jistě stál a to o hodně věcí co se její osoby týče+ Je to jenom na tobě jestli si s ním chceš něco začít. Nemusíte se vůbec vidět a nebude tady pořád. Nosí mi jen zprávy a třeba se týdny neukáže. +pokrčí zlehka rameny+ Na druhou stranu kdybys nakonec chtěla tak bys ho mohla vidět častěji. +rýpne si tiše ale velice přátelsky a nemyslí tím nic špatnýho+

[Cairo]

*zasměje se, jak se Nef snaží jí všemožně podpořit* jsi zlatá, víš to? *natáhne se a líbne ji na tvář* Je mi mnohem líp, děkuju. Prostě to přestanu řešit. Máš pravdu, že se tu třeba týdny nemusí ukázat, takže nemá smysl se tím teď zaobírat. *jemně se vymotá z jejího objetí, posadí se, natáhne se pro skleničku, kteoru předtím odložila na noční stolek, a dopije zbytek vína* Vážně, nevím, co bych si bez tebe počala.

[Neferet]

Já? +zamrká na oko překvapeně+ To se ti určitě jen zdá. Hodně se opaluju. +zazubí se na ní vesele+ Jo, to bude asi nejlepší řešení. Nech tomu volný průběh. Třeba se už ani nepotkáte. +pousměje se, i když jí něco říká, že to není tak úplně pravda a potkají se hned při první příležitosti+ No co... +pousměje se a vyleze z postele+ ...beze mě by ses s ním ani nepotkala. +pousměje se a zlehka pokrčí rameny+ Vážně, určitě by sis poradila. Si šikovná a silná. +usměje se na ní+ A musíš být hodně unavená. Nechám tě v klidu vyspat, chceš? +nabídne že vyklidí pole, jestli chce sama v klidu odpočívat+