Obývací pokoj

[Christian]

To je moc dobře. +přikývne spokojeně+ Nerad bych někoho vyzýval na souboj. +koukne na ni vážně, ale pak se zazubí+ Ona se z toho dostane, chce to čas. +řekne, očividně ví, o čem mluví+ Oh. Tak na to jsem upřímně zvědavý. +blýskne mu v očích a v duchu už se pomalu připravuje na krušnou noc , řídí se jejími instrukcemi a musí se nad její snahou uculit+ Když mě budeš rozptylovat, mohl bych tě taky upustit. +varuje ji dobromyslně, ale stihne ji donést do pokoje dřív, než mu změknou kolena, postaví ji na zem a rozhlíží se tam+ Páni, to je vážně velká postel. +pokýve uznale+ Na které spíš straně? +zajímá se+

[Neferet]

+přinese jim lahev vína a sklenky, nějaký brambůrky a křupky, aby měli co na zobání. vezme si ze skříňky seznam filmu a uvelebí se v křesle, aby se jimi mohla v klidu projít a přitom jí myšlenky odbíhají úplně někam jinam a chvilku jí trvá než se vrátí k vybírání filmu, takže si s tím vystačí dokud Cairo nedorazí+

[Cairo]

*Objeví se ve dveřích, prsty si pročesává dosychající vlasy a usmívá se* Tak cos vybrala? *zajímá se a zamíří k Nef. Usadí se na gauč a natáhne se po skleničce s vínem*

[Neferet]

+zvedne pohled od seznamu filmů a usměje se na ní+ Uvažovala jsem nad filmem Mizerové. Má to dva díly a je to komedie. +navrhne zamyšleně+ Nebo jestli chceš jiný žánr? +zajímá se+ Tak jak ses zatím zabydlela? +usměje se na ní zářivě+

[Cairo]

Skvělý, ten film miluju, *zazubí se na ni* Will Smith je tam k sežrání. Myslíš, že zvládnem oba? Uděláme si takovej malej maraton, co ty na to? *uvelebí se, skleničku si postaví na koleno nohy, kterou má složenou pod sebou, a rukou ji přidržuje.* Zabydlela jsem se skvěle. A hlavně rychle, *zasměje se* Budu muset brzo vyrazit na nákupy, v poslední době jsem tomu moc nedala, potřebuju doplnit šatník.

[Neferet]

Já taky. +zazubí se na ní vesele+ Jo, kdyby jen k sežrání. +uculí se trošku pubertálně a vstane, aby dala dvd do přehrávače+ Já si myslím, že zvládnem. Máme na to času kolik jen budeme chtít. +pousměje se a padne vedle ní na gauč, než pustí televizi+ To je moc dobře. +usměje se potěšeně a spokojeně, že se Cairo u ní opravdu tak líbí+ Jestli chceš, tak můžeme vyrazit spolu. Stejně taky potřebuju něco novýho na sebe a oblečení není nikdy dost. +zazubí se na ní vesele+

[Cairo]

Jasně, určitě vyrazíme, *usměje se na ni. Znovu upije ze skleničky, pohodlně se uvelebí a opře se do polštářů. Na obrazovce už se střílí, pousměje se, ti kluci se toho nebojej*

[Neferet]

+uvelebíme se na gauči, do ruky vezme sklenku a v tichosti sleduje film. sem tam něco poznamená nebo zacituje zábavnou pasáž a směje se. venku se pomalu setmělo a všude je až na puštěnou televizi a smích ticho, když sebou Nef zničeho nic trhne a zpozorní+ Máme návštěvu. +zamračí se a nakloní hlavu na stranu+ Nejspíš Marius. +pousměje se nakonec+ Ty si se s ním ještě nesetkala co? +koukne na Cairo zamyšleně+ Takový vysoký, holohlavý svalovec. Na toho bys nezapomněla. +zazubí se vesele+

[Cairo]

*kouká na film, směje se s Nef a výborně se baví. Jakmile Nef zneklidní, zvedne se do sedu a maličo se zamračí* Ne, nesetkala, *odpoví a rukou prohrábne ještě vlhké vlasy. Cítí se trochu nesvá, že by se měla s někým seznamovat v domácím oblečení a neupravená, ne že by byla nějak moc marnivá, ale přece jenom chce na Neferetiny přátele udělat dobrý dojem*

[Garett Rivery]

+vypadl z portálu někde uprostřed zahrady a chvíli mu trvalo zorientovat se. bylo mu řečeno, že má jít rovnou dovnitř tak jakýpak rozpaky, když vstoupí do sídla hlavním vchodem a vyrazí po těch divných zvucích prosycených něčím smíchem. pořád nechápe jak se k něčemu takovýmu nechal přemluvit a dává to jasně najevo nesouhlasným mručením a mumláním, ale jen do chvíle než stane přede dveřmi obývacího pokoje. zaklepe a vstoupí dovnitř+ Má paní, omlouvám se za vyrušení, ale... +spustí a ukloní se Neferet, která je první na kterou mu padne zrak, ale když si uvědomí, že není v místnosti sama stočí pohled i k druhé osobě a v tu chvíli zapomene na to co chtěl říct. zapomene na vše a srdce se mu v hrudi zastaví, na vteřinu sekundy jak jeho život mění svůj smysl. zatřese se od základů, rozpadne a složí se znovu, a když srdce začne opět tlouct středobodem jeho vesmíru už není slunce na obloze, ale to které sedí na pohovce kousek od něj. to slunce s hříšně hnědýma očima a mokrými vlasy splývající podél jeho obličeje. jeho slunce. jen natáhnout ruku a jemně se dotknout jejích tváří, pohladit jí, obejmout jí a nepustit+