Akce "Londýn"

[Tobiáš]

( ooo, no to teda...nakonec ta ferrari mají něco do sebe hm...co on Shaw jinak měl....nějakého A. Martina, ne...j, DB9, co tak čtu...)

*na nic nečeká, nechá Man s Postrachem tam a vyjde za Beccy, na schodech mu málem vypadnou oči z důlku, jak ulomí podpatky* No, aspoň se nemusím bát, že se ti zasekne noha v pedálu...*to vypůjčení auta ani nekomentuje, navíc nemají čas, Shaw nevypadá, že by si něco dělal ze silničních předpisů* tak za ním...*sedne do autka a vzápětí se skoro začne modlit, pak se vzchopí, vyloví telefon a vytočí Ulrišku* Černé BMW 7, hlídej...ne, nemyslím si, že jsi tak pomalá..ok, jen se ho drž...*koukne na jedné křižovatce nahoru* jo a udělej něco s těma kamerama...ať nemáme fotoalbum v Londýně na každém okrsku...*chytí se dveří v jednom prudším manévrů* ještě, že se mi nemůže udělat zle...*uculí se a zaměří se dopředu, kde občas je viděť koncová světla Shawova auta*

[Manori]

Díky...*kývne, když ty dva pustí a pak s Postrachem ho následujou ven z místnosti a v duchu si probírá, kam může případně volat, kdyby natrefila na nějakého blbce, co to tady má na povel*

[Rebecca Altamirano]

(taky jim snad ještě nakonec přijdu na chuť, Italům No ten mu teda docela pasuje..i když tank, je tank )

+provede je do spodních pater, kudy projdou nejspíš do vedlejší budovy. Tam otevře jedny dveře a pustí je dovnitř. Sám vejde za nimi, spolu se čtyřmi zbylými agenty, kteří k nim patří, rozestaví se na strategická místa a tváří se neutrálně, ale ostražitě. Nehodlají nechat nic náhodě+ Pane, to jsou oni, na které jsme dostali hlášku...+oznámí to muži, který něco zaujatě zkoumá na tabletu. Zvedne k nim tvrdé, neproniknutelné oči a přejede Man a Postracha pohledem+ Pokud vím, tak byli čtyři...+podotkne chladně a zadívá se na zpátky na agenta. Ten trochu polkne, protože mu dojde, že tím, že ty dva nechal jít, šéfa asi moc nepotěší+ Tvrdili, že jsme jim narušili jejich vlastní misi a ti dva ji musí dokončit. +snaží se obhájit tím, co jim Man řekla. Velitel ho ale jen netrpělivě odmávne a znovu soustředí pozornost na ně+ Takže vlastní misi..a pro koho pracujete? Protože je to vážně zvláštní, ale o nikom z vás se nám nepovedlo vypátrat vůbec nic. Pár nicneříkajících rozostřených fotek, falešná jména...+zaujatě se je prohlíží, jako něco, co nikdy neviděl, ale nesmírně ho to zajímá+ Kromě té drobné černovlásky, tam toho bylo víc, ale ta tady není. Jak příhodné, že. +rty mu zvlní neveselý úsměv+

+jenom na něj nevinně zamrká a pokrčí nepatrně rameny+ To auto vrátím. Fakt. +dodá ještě, jakoby mu četla myšlenky a cukne koutky+ Mám po dnešku tak trochu stop stav. +zajiskří jí vesele v očích a další křižovatku projede zlomek vteřiny po té co, naskočila červená, takže jim pár aut málem lízne zadek a rozzuřeně zvednutých pěstí se za nimi zvedne celý les+ Miluju Londýn...+ušklíbne se pobaveně a drží se za Shawem v bezpečné vzdálenosti, aby ho neztratila, ale i tak, aby si jich hned nevšiml+ Míří do zapadlejších čtvrtí, buď aby zjistil, jestli ho někdo sleduje, nebo tam má nějaký svý doupě a nebo...se tady někde má znovu sejít s Ivánkem...+spekuluje s očima upřenýma na silnici a čas od času se vynořující a zase se ztrácející koncová světla Shawova auta+ No jo, to je fakt klika...asi by majitel týhle káry neocenil nový nátěr. +cukne koutky a zpomalí, protože si všimne, že sledovaný rovněž ubral a zatočil do ulice vedoucí ke skladištím a zrušeným továrním komplexům. Zaparkuje ve stínu, několik set metrů od Shawa+ Tak tady máme ten tajemný a temný Londýn...+prohlásí tiše s pohledem upřeným z okna a pak se zadívá na Tobiáše+ Připraven na špinážní akci, pane spisovateli? +zvedne koutek rtů v úsměvu a v očích jí zablýskne+

[Manori]

*netečně opětuje pohled, má školu "Postrachových pohledů", takže tohle je pro ni plyšák Azurit:D* To je pravda. Máme tady vlastní úkol...*přikývne* A to že jste nic nevypátral, to je v pořádku. To je součást naší práce *zahrne do toho celou skupinu čtyř* Když byste se dostal k informacím vy, mohli by i ti, o které nám jde a to by bylo špatné...*zatímco mluví, položí veliteli na stůl průkaz, který jí vyděluje jako speciální složku operující samostatně a zodpovídající se přímo premiérovi, tak jak zní dohoda mezi ním a ministrem kouzel. Spolu s ní mu podá i obyčejnou bílou kartičku s telefonem* Klidně si to ověřte...*připíše na kartičku současné heslo k ověření identity* Ona je s námi nejkratší dobu, předtím se věnovala jiné činnosti. Proto těch informací je o ní víc. Nyní ale spadá pod mé velení,*přikrášlí to* cokoliv jí chcete, můžete vyřešit se mnou.

[Postrach]

*tváří se neutrálně i když si dobře všímá, že agenti kolem nich si stoupli tak, aby mohli kdykoliv zakročit. V duchu to přičte veliteli k dobru a nechá mluvit Man, koneckonců jsou na jejím písečku*

[Tobiáš]

Ještě že máme tak rychlé auto...*komentuje ty rozcvičky rukou z okýnem a uculí se* Možná obojí..ztratit se nám a pak se znovu potkat..BMW nikde nevidím, ani stát ani jet... *rozhlídne se, ale je tady docela pusto, provoz skoro žádný, resp. vůbec žádný*pípne dotaz Ulrišce a vystoupí, tiše zavře dveře, aby nepřitáhl pozornost a rozhlédne se* Není nad kapku bondovky...*blýskne zuby ve tmě* kvádro už na to mám...*vydají se jako dva stíny ve tmě* myslíš, že to auto tady bude, až se vrátíme?*napadne ho, při pohledu na Lotus*

[Rebecca Altamirano]

To máte samozřejmě pravdu...+přikývne krátce+ Sice by dost pomohlo, kdybysme o vás věděli od začátku, ale chápu, že utajení, je utajení. +pokrčí stroze rameny a na číslo, které tam položila samozřejmě zavolá, i když jim už víceméně věří. Zatímco telefon na druhé straně zvoní, dál ji pozorně poslouchá+ Jiné činnosti, ano. To je hezky řečno...+ušklíbne se nepatrně, ale to už se konečně dovolá a rychle se dostává do obrazu. Nakonec jen sevře rty a krátce po Man a Postrachovi střelí pohledem.+ Ano pane, rozumím. Necháme jim volné ruce i případnou podporu...+je na něm vidět, jak mu to skoro nejde přes rty. Ukončí hovor a podmračeně na ně koukne.+ Zdá se, že vám dlužím omluvu a jen doufám, že jsme vaši misi nenarušili příliš zásadně. +vrátí průkaz Manori spolu s omluvou, sice poněkud prkennou, ale zjevně upřímnou+ Obávám se, že udání, které jsme obdrželi bylo smyšlené za účelem odlákání naší i vaší pozornosti. +znovu stiskne rty+ Náš problém teď je znovu najít cíle, kvůli kterým jsme tady byli. Můžete jít. +kývne jim stroze a přejde zpátky k tabletu, kde chvíli něco klape, pak vezme mobil a úsečnými rozkazy instruuje nejspíš jejich vlastního hackera, aby se pokusil oba jejich cíle najít+

No jasně, když už kradu - pardon, půjčuju - tak ať to stojí za to, ne? +zazubí se a vystoupí potichu taky+ Hm, no jo, bondovka hadr. +uculí se+ Ale já si teda šaty zničit nechci. +tiše luskne prsty a rázem je na misi oblečená mnohem vhodněji. černé džíny, černé tričko, žádné nevhodně lesklé doplňky. Firestar zastrčí zezadu za pas, z kabelky vytáhne browning, který si nechá v ruce a i kabelku nechá zmizet. Zarazí se, když Tobiáš zmíní auto a nakrčí čelo+ To máš pravdu, tady by ho mohli rozebrat během hodiny. +mávne zlehka rukou a skryje autíčko zastíracím kouzlem. Lotus jim zmizí přímo před očima+ Tak, mnohem lepší. +usměje se spokojeně+ Jdem na to. +potichu postupují kolem oprýskaných, vlhkých zdí až se dostanou k místu, odkud vidí, kde zaparkoval Shaw a kupodivu o kousek dál se ve tmě schovává černé BMW, včetně Ariho a jeho ochranky+ Fakt rozkošný místo na mafiánský obchody. +utrousí šeptem+ Někde tady určitě je nějaká hospoda, nebo klub. V těchle místech by ho našel jen ten, kdo ví, kde hledat. +pozorně projíždí pohledem tmavé stíny, ale nic neodhalí+ Asi musíme počkat, kam nám krysy zalezou. +opře se o zeď za jakousi hromadou barelů a zadívá se na Tobiáše. Oči se jí lesknou vzrušením a stoupající hladinou adrenalinu+ Vydařený večer, co? +cukne koutky pobaveně a mezírkou mezi barely a zdí rychlým pohledem zkontroluje, co se děje+

[Ari Tasarov]

+zhruba po půl hodině stání v opuštěném skladišti se k němu připojí i jeho gorily ve druhém autě, dva nesednou k němu a vydají se na místo, kde se mají setkat s Shawem kvůli dokončení obchodu. Jsou tam o pár minut dřív než on a když ho vidí přijíždět, vystoupí a počká před autem. Rychlým pohledem přejede okolí, ale nic podezřelého nevidí, tak usoudí, že se opravdu zvládli zbavit jak tajných tak i těch čtyř+

[Manori]

*čeká, až dotelefonuje* Také myslím...*přikývne na to odlákání pozornosti a schová si průkaz* A doufám, že nás oba tohle nezdrželo příliš...*kývne mu a pak s Postrachem vypadnou, než by si to případně rozmyslel...vyjdou z budovy. Rozhlédne se, ale je vidět, že okolí je zcela pod kontrolou tajných* tak postaru...*koukne, kde je nějaké volné autko:D, něco ji napadne a vrátí se do budovy, odchytí agenta u vchodu a požádá o jedno z jejich aut, ten sice kouká, ale když shora dostane příkaz, že má vyhovět, tak jí podá klíčky od jednoho z tmavých nenápadných aut stojících v ulici* díky...vrátím vcelku. *uculí se*

[Postrach]

*mezitím, co Man vyřizuje auto, zavolá Ulrišce, aby se informoval o situaci a adrese, kde jsou ostatní* Fajn...jo, víme, kde to je...*když přijde Man s vítězolavným úsměvem, nesmlouvavě ji vezme klíče* Ne...s tebou už jsem Londýnem jel, fakt nepotřebuju pocuchat duševní rovnováhu znovu...*pohrozí ji a odemkne auto*