od Mercy Thompson » 02 lis 2013 15:23
Tak čistota produktu mi vyhovuje...*zazubí se* hm..ale tak být v Itálii přes léto, to bych si taky nechala líbit...a jestli tam má i vrstevníky...tak je to ideální..*pořádá svíčkovou* hm...ono to bylo takové...jako složitější. *přemýšlí, jak to vysvětlit, ale nakonec začne prostě od začátku* no..vy víte, co jsem...*koukne na ni, že se potkaly v tom parku v kožichách* Poprvé jsem se proměnila už jako mimino. A moje máma...nevěděla co jsem, jen jednoho dne přišla a našla...štěně. Měla mě v 17-ti, s indiánem, co jezdil rodeo. Otec se zabil v autě dřív, než jsem se narodila, a ani se natolik neznali...Takže to nezvládla, nevěděla, co se mnou. A protože jsme měli v rodině i vlkodlaka, rozhodla se mě svěřit do jedné smečky. Konkrétně do hlavní smečky v Americe. A marok, jejich alfa, mi nakonec našel bezdětný pár v smečce, který se o mě staral. Náhradní rodinu. Já byla fakt malá, takže jsem to moc nevnímala, pak později jsem matce měla za zlé, že mě takhle prostě přehodila jinam. Život ve smečce pro kojota, mezi vlky, je...no, řekněme, že vlci mají velké ego, neradi se zahazujou s něčím tak podřadným jako je kojot a navíc mají větší zuby. Ale mí adoptivní rodiče byli fajn. Troufám si říct, že to je byla má rodina. I když jsem pak s matkou začala zase mluvit a chvíli u ní i bydlela, než jsem odešla na výšku. *honí knedlík po talířu* když mi bylo čtrnáct, tak se adoptivní matka rozhodla, že chce být vlkodlakem, jako otec. Nevím, jak je to tady, ale naši vlkodlaci, nestárnou...nemohla se s tím srovnat, že stárne a její muž ne. Ale nepřežila přeměnu. Pro ženy je to horší. Adoptivní otec umřel steskem po ní. Zní to hloupě, ale...vlci. *pokrčí rameny, jako by to mělo vysvětlit vše* Brala jsem je jako rodiče, vychovali mě od malého dítěte...ale věděla jsem, že nejsou mými biologickými, věděla jsem o matce. Navíc kolem byla i smečka, marokův syn Sam...takže nemůžu říct, že bych měla jako klasickou rodinu, tak jak obvykle bývá, ale přizpůsobila jsem se, a bylo i hodně moc pěkných chvil...a rozhodně to nebyli jen lidi, co se starali.*pousměje se*
Je lehčí prosit o odpuštění, než o svolení.